Pokud v následujících měsících schválí Senát a prezident nový zákon o kolektivním investování, otevře se drobným investorům další příležitost, jak zhodnotit své peníze. Budou moci snadno nakupovat podílové listy realitních fondů, které vlastní a spravují nemovitosti - například hotely, kanceláře či nákupní centra. Vydělávají na jejich pronájmu, zhodnocení, případně prodeji.

Paragrafy budou mírnější
Podle agentury ČTK současná právní úprava sice vznik fondů investujících do nemovitostí povoluje, ale ve skutečnosti je nikdo nebyl schopen pro řadu nejasností v předpisech uvést na trh. Rozvoji bránil i vysoký limit nejmenší investice. Ten si nově bude moci každá firma zvolit sama. Mohlo by jít například o 10 tisíc korun.
Analytici předpovídají, že fondy, které budou spravovat nemovitosti ve střední a východní Evropě, by svým podílníkům mohly v následujících dvou až třech letech nabídnout zhodnocení až osmi procent ročně. Ve starých zemích Evropské unie to bude o něco méně. Již uplynulý rok se výnosy z nemovitostí v západní Evropě pohybovaly na úrovni čtyř až šesti procent.
Celosvětový realitní index sestavovaný asociací EPRA ovšem vloni stoupl o 27 procent.
Kvůli dobrým výnosům realit je o nákup podílových listů mezi drobnými investory velký zájem. Objem peněz směřujících do realitních fondů roste o desítky procent ročně. Například v Lucembursku se v roce 2004 zvýšil o 89 procent, v Itálii o 35 procent a Japonsku o 72 procent.
"Novela zákona konečně umožní rychlý rozvoj realitních fondů i v Česku," říká Radim Bajgar ze společnosti Czech and Slovak Investment Advisors. Zatím v tuzemsku nakupují nemovitosti jen zahraniční fondy.

Dlouhodobá investice
Konečné schválení novely zákona netrpělivě očekávají i banky. "Češi, kteří jsou tradičně konzervativní, stále většinu svých peněz drží na vkladech, případně je investují do nejméně rizikových fondů peněžního trhu. Realitní fondy pro ně budou dobrá alternativa," říká Martin Burda z České spořitelny.
Investice do realitních fondů jsou podle Burdy považované za obdobně bezpečné. "Myslím, že dojde k velkým přesunům. Během prvního roku budou ty realitní tvořit 20 až 30 procent všech prodejů fondů," očekává Burda.
O možnosti nabídnout drobným klientů realitní fondy ještě letos uvažuje i ČSOB.
Podle Martina Hanzlíka, generálního manažera Asociace fondů a asset managementu ČR, ale skutečný boom tohoto typu investování nastane až za dva roky. "I kdyby výnosy do té doby spadly třeba na čtyři až šest procent, pro drobného klienta budou vzhledem k výši úrokových sazeb stále zajímavé," soudí Hanzlík. Otevřené fondy budou určeny pro nejširší veřejnost. "Je ovšem nutné zdůraznit, že investiční horizont by měl být stejný jako u akciových fondů," dodává. To znamená nejméně pět let.
Investoři budou mít také menší možnost nakládat se svými penězi. Na rozdíl od některých zemí unie nebudou mít správci českých fondů povinnost odkupovat podíly denně, jako je tomu u klasických otevřených podílových fondů. "Mohou si stanovit vlastní intervaly, třeba čtyřikrát ročně," říká Hanzlík. Podíl hotovosti v nemovitostních fondech je v zákoně stanoven 20 až 49 procent, dodává Ivana Štefková, mluvčí KCP.
Díky tomu by fondy neměly mít problémy s likviditou. "Při vytváření zákona jsme se poučili z negativních případů v Německu," dodává Hanzlík.
Nová právní úprava počítá i s další novinkou - fondy kvalifikovaných investorů. Do každého fondu jich bude moci vstoupit maximálně sto. Takový fond bude také podléhat menší regulaci než klasické fondy.

060202-23.jpg ()