Časově neomezenou stávku, která se může rozšířit na celé Německo, zahájilo tento týden napřed 10 tisíc zaměstnanců veřejné správy v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Byl to první protest sektoru služeb v Německu po 14 letech. Neučilo se, zůstaly zavřené ordinace i úřady. Protest postupně proti prodlužování pracovní doby z 38,5 hodiny na 40 hodin týdne slábnul, ale jen v očekávání dalších kroků odborů.


"Problém není v tom, že by zaměstnanci nebyli ochotni pracovat 18 minut denně navíc," uvedl mluvčí Ver.di Ralf Berchtold. "Jde o to, že čtyřicetihodinový týden by přinesl propuštění 60 tisíc lidí," vysvětloval novinářům.
Delší práce se nepromítne do vyšších platů. Odboráři spočítali, že by se jim tedy plat v podstatě snížil o čtyři procenta.
Bavorský premiér Edmund Stoiber uvedl, že současná délka pracovního týdne je neudržitelná. "Už není další prostor pro manévrování," řekl listu Süddeutsche Zeitung. Prodlužování pracovního týdne je celoevropský trend, zdůrazňují němečtí politici.


Odbory s tím nesouhlasí. Cornelia Haasová ze svazu Ver.di uvedla, že unie jsou v příštím týdnu připraveny stávky rozšířit.
Odboráři mají pocit, že vystihli správnou chvíli. Němečtí politici, včetně ministra hospodářství Michaela Glose, stále častěji zmiňují užitečnost zvyšování platů. Říkají, že ekonomice by prospěla větší důvěra spotřebitelů. Až dosud Němci odmítali otevírat peněženky. Mají důvod. Nové statistky naznačily, že platy v průmyslu rostly v průměru o 1,2 procenta, tedy značně pod inflací, která se drží dvou procent. Odboráři tedy říkají, že skromní zaměstnanci přispěli k obnově konkurenceschopnosti. I proto, že pracují déle.


K protestům se chce přidal svaz zaměstnanců v kovoprůmyslu IG Metall, který žádá pro 3,5 miliónu zaměstnanců pětiprocentní zvýšení mezd. Dnes by mělo v Darmstadtu začít nové kolo vyjednávání o platech.
Proti vládním reformám, které mají zpružnit trh práce, tento týden protestovali i Francouzi. V různých částech země protestovalo 150 tisíc lidí. I zde mají další protestní akce následovat.


Demonstranti kritizují i prodlužování pracovní doby. A také nový zákon, který umožňuje zaměstnávat mladé lidi do 26 let na základě dvouletých kontraktů, v průběhu kterých může být zaměstnanec propuštěn bez udání důvodu. Premiér Dominique de Villepin je přesvědčen, že opatření pomůže přinést pracovní příležitosti především mezi mladými lidmi, u kterých činí míra nezaměstnanosti 23 procent. Firmy se budou méně obávat vytvářet nová místa ve chvíli, kdy se jim daří.


Demonstranti se ale dočkali překvapivé podpory ze strany Jeana-Philippa Cotise, hlavního ekonoma OECD. Podle něj systém zvýhodňuje starší zaměstnance a vytváří nepřijatelný dualistický systém. "Celá škála různých pracovních smluv přináší problémy," řekl Cotis listu Financial Times.

Kolik hodin za rok lidé odpracují