Úřady chtějí zkoušet cizince z češtiny
Někomu to bude možná připadat jako hodně vzdálená budoucnost, ale výpočty hovoří jasně: v roce 2050 bude v Česku žít 1,4 miliónu cizinců. Stát proto už nyní hledá cesty, jak se připravit.
Vláda minulý týden schválila aktuální verzi dva roky staré studie, která navrhuje některé změny v imigrační politice. "Zkušenosti států, ve kterých už žije větší počet cizinců, ukazují, že jejich nedostatečná integrace může vést k závažným problémům včetně sociálních konfliktů," uvedla mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková.
Stát chce například zajistit, aby cizinci, ucházející se o trvalý pobyt, uměli dobře česky. K tomu má pomoci vytvoření sítě škol, které se budou výukou češtiny zabývat podle metodiky, již vytvoří ministerstvo školství.
Vybrané školy mají na výuku dostávat od státu finanční příspěvky. Při žádosti o trvalý pobyt by pak cizinci museli prokázat, že češtinu ovládají.
Další změnou má být také ochrana cizinců, kteří v Česku ztratí zaměstnání. Podle plánů ministerstva by mohli po nějaký čas zůstat v republice a zkoušet najít nové místo. Nyní ztrácejí právo na pobyt. "Tohle mělo být v české legislativě už dávno. Cizinci musí za současného stavu žít v hrozné nejistotě," řekla Adéla Pospíchalová z organizace Člověk v tísni.
Sněmovnou před dvěma týdny prošel zákon, který zkracuje čekací dobu pro udělení trvalého pobytu z deseti let na pět. Vláda naopak v lednu odmítla legalizovat pobyt odhadem 100 až 200 tisíc cizinců, kteří nyní v Česku pracují načerno. Takový krok naopak udělalo například Španělsko, a tím "omilostnilo" asi 700 tisíc lidí.
