Co je Kosovo: Černá díra, kde mizí luxusní automobily z evropských silnic a odkud vedou sítě pašeráků drog a lidí? Nebo kolébka srbské kultury s překrásnými kláštery? Nebo snad - po opravě dolů a obří elektrárny - potenciální zdroj elektřiny pro polovinu Balkánu? Ode všeho něco. Kosovo, zvlněná placka obklopená vysokými horami, historický propletenec zájmů a kultur, je dnes navíc i klíčem ke stabilitě Balkánu.
Rozhovory o budoucnosti dvoumiliónové srbské provincie, které včera začaly ve Vídni, mají za cíl jediné: stanovit podmínky pro budoucí rozvoj místa, kde dvě třetiny lidí nemají práci a zbylí jsou závislí na slabém a korupcí prolezlém státním aparátu. Srbská vláda v Bělehradu navrhuje "více než autonomii a méně než nezávislost" se zárukami práv pro svou menšinu, kosovští Albánci nepřipouštějí nic menšího než nezávislost.
Kosovo je posledním regionem na Balkáně, který před sebou nemá perspektivu spojenou s Evropskou unií. Kosovští Albánci už žádného protektora nechtějí. I prozatímní správa OSN se stala v jejich očích spíše škůdcem než pomocníkem. Nezávislost se pro ně rovná prosperitě a jsou pro ni ochotni udělat téměř všechno. V podmínkách, kde vládne chudoba a nejasná perspektiva, se tak výborně daří extremistům.
Srbové nyní tahají za kratší konec, velmoci jsou odhodlány Albáncům šanci dát. V Kosovu ještě dlouho zůstanou zahraniční vojenské jednotky, stejně jako bude třeba zaručit mezinárodní dohled nad vznikajícím státem. Evropa se bojí vlivu kosovského příkladu na další nespokojené národy. Že z nich má okolí strach neprávem, mohou dokázat jen Albánci sami. martin.ehl@economia.cz
Rozhovory o budoucnosti dvoumiliónové srbské provincie, které včera začaly ve Vídni, mají za cíl jediné: stanovit podmínky pro budoucí rozvoj místa, kde dvě třetiny lidí nemají práci a zbylí jsou závislí na slabém a korupcí prolezlém státním aparátu. Srbská vláda v Bělehradu navrhuje "více než autonomii a méně než nezávislost" se zárukami práv pro svou menšinu, kosovští Albánci nepřipouštějí nic menšího než nezávislost.
Kosovo je posledním regionem na Balkáně, který před sebou nemá perspektivu spojenou s Evropskou unií. Kosovští Albánci už žádného protektora nechtějí. I prozatímní správa OSN se stala v jejich očích spíše škůdcem než pomocníkem. Nezávislost se pro ně rovná prosperitě a jsou pro ni ochotni udělat téměř všechno. V podmínkách, kde vládne chudoba a nejasná perspektiva, se tak výborně daří extremistům.
Srbové nyní tahají za kratší konec, velmoci jsou odhodlány Albáncům šanci dát. V Kosovu ještě dlouho zůstanou zahraniční vojenské jednotky, stejně jako bude třeba zaručit mezinárodní dohled nad vznikajícím státem. Evropa se bojí vlivu kosovského příkladu na další nespokojené národy. Že z nich má okolí strach neprávem, mohou dokázat jen Albánci sami. martin.ehl@economia.cz
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
