Čína roste, ale Indie ji může už brzy dohánět

Martin Feldstein

Až prezident Bush příští měsíc navštíví Indii, spatří zemi, která dělá pozoruhodné pokroky ve svém hospodářství, navzdory mnoha strukturálním problémům. Tento pokrok však bude mnohem méně viditelný než vzestup Číny.


Starý známý socialismus

Indie začala se svými reformami později než Čína a jejím handicapem byla politická opozice proti potřebným změnám. Ale její reálný HDP se za posledních deset let téměř zdvojnásobil a osmiprocentní růst z loňska se může opakovat i v několika příštích letech.
Problémem Indie je její socialistická minulost, nezvykle silné odbory a vlivné, pevně zakořeněné zájmy velkého byznysu. Strana Indický národní kongres, která vede současnou koaliční vládu, je kontrolovaná odboráři, kteří brání reformám, jež by mohly zvýšit zaměstnanost a zrychlit ekonomický růst. A ještě hůř: současná vláda závisí v parlamentu na podpoře Komunistické strany Indie.
Politická omezení brání hlubším potřebným změnám. Přesto jsou dnešní změny ve skutečnosti významnější, než se zdá.
Solidní monetární politika centrální banky snížila inflaci pod pět procent, navzdory skokovému zdražení energií. Volně plovoucí směnný kurs snížil riziko měnové krize, jaká postihla Asii koncem 90. let. Složitý systém daní, na úrovni federace i jednotlivých států, který zatěžoval podnikatelskou aktivitu, nahradila jednotná celostátní DPH. Rozpočtové schodky jsou sice stále hluboké, ale zmenšily se, navzdory výpadku příjmů po seškrtání cel.
Telekomunikace fungují slušně. Mobily jsou široce rozšířeny a fungují soukromí operátoři. Je jistou ironií osudu, že mobilní služby jsou široce dostupné za nízké ceny. Vládou byly považovány za luxus, a tudíž přenechány trhu. Zato s dodávkami elektřiny je potíž, protože byla považována za životní nezbytnost, a proto ji řídí stát...
Doprava se začíná zlepšovat. V Indii soukromé aerolinky poskytují levné služby v řadě měst. I když ještě trvá spor o různé detaily, teď to vypadá, že vzniknou nová soukromá letiště v Bangalore a v Hajdarabádu.
Systém základní a středního vzdělávání na státních školách je zatím hrozný, zvláště pro dívky a lidi s nízkými příjmy a na venkově, takže se udržuje vysoká míra negramotnosti. Naproti tomu elitní vysoké školy nabízejí prvotřídní, se světem srovnatelné absolventy - z řad těch, kteří si mohli dovolit koupit kvalitní středoškolské vzdělání. High-tech průmysl rychle roste, díky kombinaci nízkých mezd (nízkých i ve srovnání s Čínou), početné a vzdělané pracovní síly a rozšíření angličtiny.


Teď už jsem to neslyšel

Čínské úspěchy ve zvýšení blahobytu, životního standardu obyvatelstva nutí indické politiky k zamyšlení, jak a čeho by v tomto směru mohla dosáhnout jejich země. Před několika lety kdykoli jsem mluvil s indickými činiteli o čínském ekonomickém růstu, zpravidla jsem slýchal, že takové srovnávání nemá smysl, protože Čína je diktatura a Indie je demokracií. Teď už jsem to neslyšel.
Optimistická nálada v indické podnikatelské komunitě, chuť do reforem u předních vládních činitelů a narůstající počet domácností patřících ke střední třídě vytváří jistou proreformní sílu a podporu pro nové podnikatelské aktivity. Pokud političtí vůdci přesvědčí tradiční odpůrce reforem, že růst nakonec prospěje všem voličům a že lepší nová místa nahradí ta dosavadní, Indie zažije celá desetiletí významného rozkvětu.
Autor, bývalý předseda sboru ekonomických poradců amerického prezidenta Ronalda Reagana, přednáší na Harvardské univerzitě