Jsme v kraji Uecker-Randow, to je tam nahoře, na severovýchodě. Všude kolem je jen voda: na severu, na východě i na jihu. Centrální náměstíčko desetitisícového městečka Ueckermünde je idylické, chlubí se nádherně opravenými fasádami a roubenými domky. Jeden z obchodů se specializuje na dobrou whisky a drahé doutníky, vedle je hotel, dokonce prý se saunou. Nikde žádná chudoba, povaleči. Zkrátka idylka čistého dovolenkového ráje.
Bez práce a s lahví v ruce
To vše je ale pouze fasáda. Jsme přesně v centru nezaměstnanosti, v nejchudším kraji republiky. Oficiálně je bez práce 27,6 procenta obyvatel, ve skutečnosti ale zaměstnání nemá více než 40 procent práceschopných lidí. Jedničkou je region i pro takzvaný Modrý kříž, spolek, který pomáhá závislým. Alkohol je pro mnohé poslední útěcha.
"Lidé se schovávají. Stydí se za svou chudobu. Pijí doma," říká Katja Grummischová, vedoucí tamního pracovního úřadu. "Chytré páry nemají žádné děti," dodává Gisela Strickerová, předsedkyně svazu nezaměstnaných v krajském městě Pasewalk. Statistiky to dokládají - ve srovnání s rokem 1991 zde v roce 2004 žilo o třetinu méně dětí.
Více než deset procent mladistvých je dnes na ulici. "Žije zde mnoho dětí, jejichž oba rodiče nikdy neměli práci. Jak pak mají vědět, že se musí pracovat? Že to není nic dobrovolného?" ptá se Monika Buseová, která je v zemské radě zodpovědná za sociální záležitosti. O místa přišly především ženy, na celkové nezaměstnanosti se podílejí 47 procenty.
Z velké koalice, kterou v těchto dnes oslavují německá média, toho lidé v tomto kraji zatím příliš neměli. "Z politiky na trhu práce jsme zatím nic nezaregistrovali," stěžují si místní.
Ať už hoteliér, pracovnice na úřadě práce, starostka či prodavač párků, všichni pochybují o tom, že Merkelová svůj slib - pohnout s nezaměstnaností - opravdu splní. Sto dní velké koalice? "Sto dní se nic nestalo," konstatuje správce benzínové pumpy v Pasewalku.
Místa nejsou a ani nebudou
"Impulsy zmiňované pozitivní nálady tu zatím nepociťujeme," říká i Grummischová. Zájemcům hledajícím práci toho příliš nabídnout nemůže. "Nemáme potíže se zprostředkováním, ale s pracovními místy. Žádná nevznikají," říká. Jako by chtěl kraj úřadu práci ztížit, postavil úřad hned naproti hřbitovu. Z okna je vidět na křížky. Spočítat je trvá déle než vyčíslit volná místa. Novou práci na plný úvazek zde stejně asi nikdo moc nečeká.
Jednou z mála šancí je práce v Rakousku, na kterou upozorňuje plakát na úřadě práce. Té se chopí hlavně mladí, kteří mohou opustit rodinu. Když se po dvou týdnech nevrátí domů, mohou si během zimní sezóny alespoň něco vydělat. Výjimkou je i rakouský investor, který zrekonstruoval starou slévárnu. Dnes díly do mlýnů vyrábí sto lidí, do budoucna by jich mělo být tři sta. "Těšíme se z každé kapky na horký kámen," říká i zástupce zemské rady.
Zatím ale vše připomíná spíše začarovaný kruh: nezaměstnanost znamená nízkou kupní sílu, chybějí příjmy z daní, což se odráží v rozpočtech měst. Ta nemohou lidi více podporovat, nabízet například školení. Musí se omezit hromadná doprava, lidé jsou méně flexibilní a mají tím pádem i méně možností pracovat. A nezaměstnanost opět roste.
Většině nezbývá než dále pobírat okleštěná podporu v nezaměstnanosti, což znamená méně si dovolit. Žádné vzdělání, žádná kultura, dovolená, mít nároky či přání.
Bez práce a s lahví v ruce
To vše je ale pouze fasáda. Jsme přesně v centru nezaměstnanosti, v nejchudším kraji republiky. Oficiálně je bez práce 27,6 procenta obyvatel, ve skutečnosti ale zaměstnání nemá více než 40 procent práceschopných lidí. Jedničkou je region i pro takzvaný Modrý kříž, spolek, který pomáhá závislým. Alkohol je pro mnohé poslední útěcha.
"Lidé se schovávají. Stydí se za svou chudobu. Pijí doma," říká Katja Grummischová, vedoucí tamního pracovního úřadu. "Chytré páry nemají žádné děti," dodává Gisela Strickerová, předsedkyně svazu nezaměstnaných v krajském městě Pasewalk. Statistiky to dokládají - ve srovnání s rokem 1991 zde v roce 2004 žilo o třetinu méně dětí.
Více než deset procent mladistvých je dnes na ulici. "Žije zde mnoho dětí, jejichž oba rodiče nikdy neměli práci. Jak pak mají vědět, že se musí pracovat? Že to není nic dobrovolného?" ptá se Monika Buseová, která je v zemské radě zodpovědná za sociální záležitosti. O místa přišly především ženy, na celkové nezaměstnanosti se podílejí 47 procenty.
Z velké koalice, kterou v těchto dnes oslavují německá média, toho lidé v tomto kraji zatím příliš neměli. "Z politiky na trhu práce jsme zatím nic nezaregistrovali," stěžují si místní.
Ať už hoteliér, pracovnice na úřadě práce, starostka či prodavač párků, všichni pochybují o tom, že Merkelová svůj slib - pohnout s nezaměstnaností - opravdu splní. Sto dní velké koalice? "Sto dní se nic nestalo," konstatuje správce benzínové pumpy v Pasewalku.
Místa nejsou a ani nebudou
"Impulsy zmiňované pozitivní nálady tu zatím nepociťujeme," říká i Grummischová. Zájemcům hledajícím práci toho příliš nabídnout nemůže. "Nemáme potíže se zprostředkováním, ale s pracovními místy. Žádná nevznikají," říká. Jako by chtěl kraj úřadu práci ztížit, postavil úřad hned naproti hřbitovu. Z okna je vidět na křížky. Spočítat je trvá déle než vyčíslit volná místa. Novou práci na plný úvazek zde stejně asi nikdo moc nečeká.
Jednou z mála šancí je práce v Rakousku, na kterou upozorňuje plakát na úřadě práce. Té se chopí hlavně mladí, kteří mohou opustit rodinu. Když se po dvou týdnech nevrátí domů, mohou si během zimní sezóny alespoň něco vydělat. Výjimkou je i rakouský investor, který zrekonstruoval starou slévárnu. Dnes díly do mlýnů vyrábí sto lidí, do budoucna by jich mělo být tři sta. "Těšíme se z každé kapky na horký kámen," říká i zástupce zemské rady.
Zatím ale vše připomíná spíše začarovaný kruh: nezaměstnanost znamená nízkou kupní sílu, chybějí příjmy z daní, což se odráží v rozpočtech měst. Ta nemohou lidi více podporovat, nabízet například školení. Musí se omezit hromadná doprava, lidé jsou méně flexibilní a mají tím pádem i méně možností pracovat. A nezaměstnanost opět roste.
Většině nezbývá než dále pobírat okleštěná podporu v nezaměstnanosti, což znamená méně si dovolit. Žádné vzdělání, žádná kultura, dovolená, mít nároky či přání.
