Petr Nečas: Nulová daň u potravin je už nereálná

Nulová daň u potravin je už nereálná

Ve stínové vládě ODS zastává post ministra obrany, už několik let se ale věnuje i sociální a rodinné politice a v letošní kampani odpovídá za program celé strany. "Jen předseda odpovídá osobně za volební výsledek více než já," říká dvojka ODS Petr Nečas.

HN: Podle posledních dat rostla česká ekonomika rekordně o šest procent HDP za rok. Je to pro ODS dobrá, nebo špatná zpráva?
To, že ekonomika roste, nemůže nikdo považovat za špatnou zprávu. Otázka je, jestli je tak vysoký růst trvale udržitelný. A když se podíváme na minulý rok, zjistíme, že nominální HDP rostlo o 180 miliard, ale dluh státu vzrostl o dalších 50 miliard. A zadlužení domácností o 100 miliard. Významná část růstu je financována na dluh. A od dluhu očištěný růst HDP je pak v podstatě srovnatelný se zeměmi západní Evropy, osciluje kolem jednoho, dvou procent.

HN: Čechům se teď žije ekonomicky nejlépe v historii. Proč by měli měnit vládu, za níž jsou ekonomické výsledky tak dobré?
Je otázka, jestli jsou tak dobré, jak už jsem říkal v předchozí odpovědi. Odvrácenou stranou je i určitě dvojnásobný nárůst nezaměstnanosti za vlád ČSSD. A je celá řada věcí, které vláda vůbec neřešila: nedokázala pohnout s důchodovou reformou, ve zdravotnictví způsobila naopak chaos, neudělala zásadní daňové změny a hlavně, korupce v této zemi byla povýšena na součást systému. Rozeznat, kde končí některé státní struktury a začíná organizovaný zločin, dá docela práci.

HN: Z rétoriky i programu ODS se dá usuzovat, že i vy budete lidem říkat: Nebojte se, naše reformy nikoho bolet nebudou.
Všechny naše kroky určitě nevzbudí nadšený ohlas. Chceme změnit sociální systém, aby více motivoval k práci. Ten, kdo si celkem spokojeně přežívá v sociálním systému, občas si přivydělá nějakým melouchem a do práce se nehrne, ten nám tleskat nebude.

HN: Jenže v poslední době to vypadá, že chcete získat i tyhle voliče. Mluvíte o nulové DPH na potraviny, tzv. tlustá peněženka peníze také spíše rozdává.
Není to tak. Náš program naopak povzbuzuje lidi, aby si hledali a přijali téměř jakoukoliv práci i za nízkou mzdu. A takový člověk se bude mít za nás významně lépe, než když zůstane na sociálních dávkách.

Nulová DPH na základní potraviny je nereálná

HN: Vždycky jste tvrdili: Snížíme přímé daně a zvýšíme nepřímé, protože stát se musí z něčeho financovat. Pak přijde Vlastimil Tlustý a řekne: zkusíme prosadit nulovou DPH na potraviny. Jak to jde dohromady?
I na našich webových stránkách zjistíte, že stále počítáme s jednotnou DPH ve výši patnáct procent. To, že jedna z našich variant byla nulová DPH na základní potraviny, říkáme velmi otevřeně. Vedli jsme o ní i velmi intenzívní korespondenci přímo s evropským komisařem pro daně, takže víme, že by to bylo nesmírně komplikované vyjednat.

HN: Chápeme to dobře, že nulová DPH na potraviny je už v tuto chvíli mrtvá záležitost?
Je velmi nereálná.

HN: Vždycky jste byl zastánce konzervativní sociální politiky, vždy jste říkal: Člověk se má o sebe nejprve postarat sám, pak se má starat rodina a nakonec až stát. Podle vašich plánů má sociální dávky dostávat i rodina s dětmi, kde oba rodiče berou 40 tisíc korun. Takové příjmy má asi deset procent lidí. K čemu je dobré platit sociální dávky nejbohatším?
Ale i dnes dostává přídavky na děti devadesát procent rodin.

HN: Vy jste to ale vždy kritizovali. Proč ten obrat?
To není obrat. Konzervativní přístup znamená hlavně podporu rodin s dětmi. Na tomto systému nejvíce vydělají rodiny s dětmi.

HN: Platí stále někdejší podmínka ODS: rovná daň je podmínka jakékoliv povolební koalice?
Rovná daň je ikona a v případě, že výrazně vyhrajeme volby, nelze si představit, že by se volební vítěz vzdal své vlajkové lodi.

HN: To byste ty volby museli asi vyhrát s 51 procenty, protože nikdo jiný rovnou daň nechce.
Něco jiného je předvolební rétorika a něco jiného situace po volbách. Výrazné vítězství vám dává silný mandát i pro jednání s koaličním partnerem.

HN: A platí stále, že pokud sestavíte vládu, půjdete do rozpočtového provizória a od 1. 1. 2007 musí platit nová daňová soustava?
Vidím to jako nejrozumnější řešení. Samozřejmě s tím, že by musel být přijat speciální zákon o kofinancování projektů z evropských peněz. Já osobně preferuji, abychom ještě do konce roku nebo do začátku druhého čtvrtletí roku 2007 prosadili maximum z našich daňových a sociálních změn. Pak by měl být přijat rozpočet na rok 2007 a já bych se přimlouval, aby byl rovnou přijat rozpočet dvouletý, tedy i na rok 2008. V některých zemích se to tak dělo a byl to docela užitečný manévr. Vnáší mimochodem klid do koalice. Ale všechno to bude ještě otázkou vyjednávání.

HN: Před čtyřmi lety jste říkal, že koalice, má-li být stabilní, musí mít minimálně 105, ale spíš 107 hlasů ve sněmovně. Budete po volbách trvat na stejném čísle?
Ještě před dvěma třemi lety bych vám řekl, že racionální většina je sto tři nebo sto pět. Za situace, kdy této zemi hrozí obrovské posílení vlivu komunistické strany na exekutivu, tvrdím, že jakákoliv většina, která pomůže odstavit od vlády tuto spojenou levici, je dost dobrá.

HN: Před minulými volbami jste byl možná prvním politikem ODS, který otevřeně řekl: Nebojme se velké koalice. Teď platíte za jejího zásadního odpůrce. Co se tak změnilo?
I tehdy jsem říkal: Je to varianta, kterou si nepřejeme. Ten, kdo sleduje ČSSD za poslední rok, ale nemůže ignorovat její vnitřní vývoj. A ten je takový, že si nedovedu představit koalici s paroubkovskou sociální demokracií.

HN: Teď užíváte oblíbený politický termín: "nedovedu si představit". Třeba si za tři měsíce budete schopen "představit" i něco jiného.
Nehledám diplomatický termín. S paroubkovskou sociální demokracií já prostě spolupracovat nechci.

Ochota k velké koalici v ODS výrazně klesá

HN: Jste už připraven na to, že se možná pár dní po volbách stanete předsedou ODS?
Nestanu.

HN: Jste prvním místopředsedou. A Mirek Topolánek už několikrát řekl: Pokud nebudeme schopni sestavit nelevicovou většinovou koalici, dám funkci k dispozici.
Nejenom on, ale celé vedení ODS. Považuju to za otázku elementární politické slušnosti. A neznamená to, že všichni rezignujeme den po volbách. Znamenalo by to svolání mimořádného kongresu, který by dal mandát starému, staronovému nebo úplně novému vedení k nějakému politickému kroku. Buďto odchodu do pozice, nebo jiným politickým manévrům.

HN: A tou by mohla být právě velká koalice. Jak silnou podporu podle vás má tahle varianta uvnitř ODS? Jan Zahradil ji nedávno detailně popsal v Právu.
Ano, detailně, ale při určitém zanedbání znalostí počtů. Například v Senátu. Změna volebního systému na většinový, o němž Jan Zahradil v souvislosti s velkou koalicí mluvil, by v Senátu narazila, protože ODS a ČSSD by v něm dohromady neměly ústavní většinu. Teoreticky ten koncept vypadá jako smysluplný, ale je to zbytečná akademická debata.

HN: Dobrá, ale jak je tedy v ODS silná ochota k velké koalici?
Myslím, že dramaticky menší, než byla třeba před tři čtvrtě rokem. A opět je to spojeno s paroubkovským vedením.

HN: Dovolte osobní otázku: jste v nejvyšší politice 14 let. Pokud by pro vás volby nedopadly dobře, budete v ní i dál pokračovat?
Nikdy jsem neuvažoval o tom, že se pro mě politika stane celoživotní profesí. V určitém okamžiku s odchodem počítám. A případný neúspěch ODS bych musel nějak reflektovat. Strašně nerad vydávám silácká prohlášení, ale všichni ostatní členové ODS s výjimkou mě a předsedy nesou menší osobní zodpovědnost.

HN: Co by pro ODS znamenalo třetí období v opozici?
Nemyslím si, na rozdíl od jiných, že by se stala katastrofa. Došlo by k výrazné výměně stranické garnitury. Možná by došlo i k určitým změnám v charakteru ODS, její vazby na voličské skupiny. Ale to je debata o hypotézách, jsem přesvědčen, že uspějeme.

Ať jsme třeba nejmenší zlo, u voleb se to nepozná

HN: Vždy jste byl zastáncem ODS jako "catch-all-party", strany, kterou může volit každý, ne jen bohatí. Myslíte, že se to ODS daří?
Myslím, že ano. Kdo si analyzoval výsledky třeba krajských voleb, zjistil, že 60 procent našich voličů má příjem pod 12 tisíc korun.

HN: Chtěl jste také, aby ODS oslovila 5 až 8 procent městských liberálních voličů, ve stranickém slangu "pražskou kavárnu". I to se daří?
Částečně ano a sebekriticky musím říct, že i díky panu Paroubkovi, jehož kroky vzbudily u těchto voličů obavy.

HN: O tyto voliče budete letos zřejmě zápolit se zelenými. Přál byste si, aby se dostali do sněmovny?
Naše analýzy ukazují, že by to zkomplikovalo možnosti vytvoření středopravicové vlády. Strana zelených je velmi nečitelný partner. Najdete tam lidi, jako je pan Bursík, kteří mají realistický program, na druhou stranu jsou tam trockisté typu pana Uhla. Ale pochopil jsem, že pražská kavárna má znovu svou ikonu, která se jako lochneska vynoří v podobě ODA a pak Unie svobody a pak Evropských demokratů nad hladinu. V liberálních velkoměstských kruzích se už patnáct let nenosí volit ODS.

HN: A co chcete udělat, abyste je přesvědčili?
Říkám úplně seriózně, že se pro ně chceme stát alternativou. Byť třeba ne tou, nad níž by jásali. Ale takovou, u níž budou mít jistotu, že bude hájit zájmy svobodného prostoru, na němž jim záleží. Nemusí nás brát jako dobrou volbu, ale třeba jako tu nejméně špatnou. Ten hlas pak váží úplně stejně.

Petr Nečas (41)

Vystudoval přírodovědeckou fakultu a začal pracovat jako výzkumný pracovník v Tesle Rožnov pod Radhoštěm. Krátce po revoluci jej ale pohltila politika. V roce 1991 se stal členem ODS, hned o rok později byl poprvé zvolen poslancem a začal se soustředit na oblast bezpečnosti a armády. V letech 1995 - 1996 byl prvním náměstkem ministra obrany.
V letech 1996 - 2002 byl předsedou branně-bezpečnostního výboru sněmovny, od roku 1998 dodnes je i stínovým ministrem obrany ODS. Po odchodu Václava Klause v prosinci 2002 se utkal s Mirkem Topolánkem o post předsedy strany, prohrál ale volbu o jedenáct hlasů. Obhájil alespoň křeslo místopředsedy, které coby nejvýraznější představitel konzervativního křídla ODS drží od roku 1999. V prosinci 2004 se stal prvním místopředsedou ODS. Je ženatý a má čtyři děti.