Jazyk filmové mládeže se za sedmdesát let přiostřil: od kojotů po bambeřice


Cesta do hlubin študákovy duše

Rok 1939, komedie o gymnazistech a jejich vztazích s váženými kantory.

Vymydlení "gentlemani" rozprávěli na gymnáziu se stejně starými vyšňořenými "dámami" s úctou a bez sprostého slova. Chlapci zjišťují, že spolužačka je vlastně "prima holka". Mezi jejich nejvulgárnější výrazy patří "smrdutý kojot" a "krkoun". Při namlouvání "slečna" tituluje svého nápadníka "pane doktore". Učitel je pro studenty výhradně "pan profesor", respekt k němu nebyl ostudou. Děti oslovují své rodiče "mami" a "tati". Idyla? Vypadá to tak. Je ale otázkou, jak mládež mluvila ve skutečnosti a co tehdejší mravy dovolily filmařům napsat do scénáře.

Lásky jedné plavovlásky

Rok 1965, komedie o vztahu mezi pražským mládencem a naivní dívkou.

Mladý muzikant láká u hotelového schodiště slečnu do postele slovy: "Pojďte, pojďte chvilku nahoru. Tam si opravdu, opravdu si tam budem jenom povidat." Oba si přitom uctivě vykají. V jiné části filmu se dívka svěřuje, že chtěla spáchat sebevraždu, protože si "vůbec nerozumí s maminkou". S "tatínkem" si naopak rozuměla. Bývalý přítel byl podle jejích slov "odpornej" a "hnusnej", zkrátka "jako zvíře". Ve filmovém scénáři se už ale projevuje vzdorovitost generace 60. let. Syn chce, aby mu matka "dala pokoj". O tátovi klidně říká, že je "blbej".

Sněženky a machři

Rok 1982, komedie o lyžařském zájezdu a vztazích mezi studenty a učiteli gymnázia.

Spisovné koncovky ze slovníku mládeže, alespoň té filmové, postupně mizí. Beze slova vole se neobejde skoro žádná debata. A dřívější tabu padají. Mladík ocení spolužákovo přirození slovy "ty vole, ty máš péro". Dívku, která se mu dříve líbila, najednou tituluje jako "krávu jednu nafoukanou". Spolužačky jsou pro chlapce jednoduše "holky" anebo "ženský". Ty ale zastávají názor, že "kluci z naší třídy jsou úplně nemožný". Když někdo zradí kamaráda, je u něj "normální děvka" a úspěšného konkurenta v lásce nazývají jako "přiblblíka", "frajera blbýho" nebo "gumu".

Snowborďáci

Rok 2005, komedie o teenagerech, kteří začínají jak na snowboardu, tak v lásce.

Pubertální slang je zde slyšet možná víc než ve skutečné životě. "Debil" má za sestru nový živočišný druh: "pizdu zrzavou". Oba je s jejich matkou zplodil "fotr", přinejlepším "otec". Když snowboarďáci vtipkují, tak si "dělaj kozy", jakmile jim něco připadá legrační, tak z toho mají "hlínu". Vzájemně se oslovují "vole", a protože stále mluví o sexu, používají pro svá přirození slovo, jako je "kocour", "candát" anebo "bambán". Dámským ekvivalentem je "bambeřice". Ti, co někomu "jedou" po holkách neboli "štěrbinách", jsou "místní kreténi", "kokoti" a "hovada".
[*]
Připravila Dana Smrčková