Koleje se vylidňují, studenti si platí podnájem

Koleje se vylidňují, studenti si platí podnájem

Vysokoškolské koleje, na něž se v minulosti čekalo v pořadníku, se vylidňují. Způsobil to nový systém, kdy stát přestal ubytování na koleji dotovat a dává peníze studentům přímo na ruku. A studenti zjistili, že je pro ně výhodnější a pohodlnější složit se z příspěvku na bydlení v podnájmu než platit kolej.
Od září, kdy byl nový systém na přání studentů zaveden, většina univerzit zvýšila kolejné zhruba o 900 korun. Tedy o částku, kterou do té doby dostávaly od státu na jedno lůžko. "Studenti odešli na priváty. Koleje, které byly ziskové, teď hospodaří jen vyrovnaně," řekla Hana Machková, prorektorka pro zahraniční vtahy VŠE. Ta má pět tisíc lůžek, z nichž nyní zůstává několik stovek volných. Kolejné zde stojí místo původních 798, 1750 korun.

Univerzita rozhoduje

Na příspěvek mají nárok i studenti, kteří se dříve na kolej nedostali. Univerzity jej zpravidla vyplácejí zpětně za semestr a rozhodují o tom, jak vysoký bude. Studenti si pak zvolí, zda peníze použijí na kolejné, nebo si zaplatí privát.
Masarykova univerzita vyplácí studentům za semestr 1700 korun, Vysoká škola ekonomická v Praze dává 2560 korun. Univerzita Karlova platí sociálně slabým studentům 800 a 1300 korun měsíčně a ostatním posluchačům podle toho, kolik z dotace zbylo.
"Čím méně lidí o příspěvek zažádá, tím je částka pro jednotlivce vyšší," říká Šárka Machátová ze studijního oddělení Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Zde ubytovací stipendium činí 2342 za semestr a kolejné je v průměru dvoutisícové. Univerzita si k vyplacení příspěvku přidala podmínku, že studentovo trvalé bydliště musí být minimálně 60 minut od Ústí. Studentům s trvalým bydlištěm v místě školy nevyplácí příspěvek většina škol.
Ministerstvo školství dalo letos na ubytovací stipendia 800 miliónů korun. "Je to o 100 miliónů víc než loni," říká Lubomíra Černá z tiskového odboru ministerstva školství. "V minulých letech jsme přispívali na 75 tisíc lůžek, nyní rozdáme dotace 111 tisícům studentům," uvedla. Podle stínového ministra školství Waltra Bartoše to je přesto málo. "Prosazovali bychom, aby stipendia byla jako vyšší sociální dávky," slibuje Bartoš.
Podle studentů je nový systém spravedlivější, ale posluchači v Praze loni po jeho zavedení demonstrovali. Peníze, jež dostanou, totiž z větší části na zaplacení kolejného nestačí. Například v centru Prahy stojí místo na koleji až čtyři tisíce korun měsíčně. Ceny se ale liší. "Záleží, zda je to jednolůžkový pokoj s internetem, nebo pětilůžkový pokoj s koupelnou na chodbě. Plno ale nemáme," uvedl Martin Melichar ze Správy kolejí a menz UK. Problém s obsazováním kolejí měla loni i Univerzita Palackého v Olomouci. "Ani teď nemáme plný stav, ale je to také tím, že plno studentů odjelo na zahraniční pobyty," uvedla Božena Pirklová, ředitelka Správy kolejí a menz v Olomouci, kde stojí měsíční bydlení v průměru 1700 korun.

Studenti: koleje jsou staré

Martin Kocábek, student VŠE, raději než na koleji bydlí s přítelkyní a dvěma kamarády v podnájmu. Za 2+1 na Jižním městě v Praze zaplatí 12 tisíc korun. "Ceny dražších kolejí a privátů jsou někdy stejné, ale máte větší pohodlí." S tím souhlasí i studentka žurnalistiky Eva Kvasničková, která bydlí ve dvoulůžkovém pokoji na koleji Hvězda v Praze. "Platím 1989 korun za 11 metrů čtverečních. Je tu dvě stě volných míst. Studenti raději dají stejně za privát, kde ale mají větší komfort."