Unii ohrožuje "ekonomický nacionalismus"
Podle včerejšího verdiktu Evropské komise narušuje Španělsko hospodářskou soutěž v EU tím, že daňově zvýhodňuje své firmy, které investují v zahraničí. Madridská vláda má měsíc na to, aby se k rozsudku vyjádřila. Unie pak hrozí vyšetřováním pro nepovolenou státní pomoc a požaduje, aby daňové pobídky skončily nejpozději do roku 2011.
Španělské firmy v poslední době v cizině investují ve velkém. V Česku například telekomunikační společnost Telefónica koupila Český Telecom. Španělsko - a spolu s ním i Francie a Polsko - přitom patří k zemím, jež brání převzetí svých strategických podniků zahraničními firmami. Čelí proto kritice za přílišné ochranářské tendence.
Ekonomický nacionalismus
Madrid odmítá ovládnutí španělského Endesa německým energetickým gigantem E.ON, Paříž nechce, aby italská firma Enel převzala francouzskou energetickou firmu Suez, Polsku se nelíbí zamýšlená fúze mezi italskou bankou UniCredito s domácí BPH.
Naopak tvrdě proti protekcionismu se na summitu EU, který dnes začíná v Bruselu, hodlají postavit Itálie, Británie a Nizozemsko. Italský ministr financí Giulio Tremonti dokonce sepsal dopis, v němž kritizuje "ekonomický nacionalismus" a shání pod něj podpisy liberálně smýšlejících kolegů.
Očekává se, že střety se odehrají především nad energetickou politikou, která bude hlavním bodem dvoudenních jednání. Podle předběžně navržených závěrů summitu by se přitom pětadvacítka měla shodnout na tom, že energetika je jedním z klíčů k ekonomickému růstu v 21. století a že Evropa musí mít v této věci jasnou a ucelenou politiku. Elektrická vedení členských zemí stále nejsou úplně propojena, také ceny za elektřinu se stát od státu velmi liší. Tato oblast má ale i nadále zůstat v pravomoci jednotlivých zemí. S tím, že by energetické pravomoci měla získat EU, počítala ústavní smlouva, její osud je však po neúspěchu ve Francii a Nizozemsku krajně nejistý. "O evropské ústavní smlouvě by se mělo jednat až na červnovém summitu," podotýká ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Seznam priorit
Na summitu se tak na vedlejší koleji zřejmě ocitne diskuse o naplňování cílů Lisabonské strategie (podle ní by se evropská ekonomika měla stát do roku 2010 nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa). Rakousko, které unii v tomto půlroce předsedá, původně pro březnový summit určilo čtyři hlavní okruhy. Kromě energetické politiky také vyšší investice do vědy a vzdělávání, podporu malých a středních podniků a zvýšení zaměstnanosti s důrazem na mladé lidi.
Každá země na summit přijíždí i se seznamem vlastních priorit. Pro Česko je to zejména prosazení liberálnější verze směrnice o pohybu služeb, než kterou před měsícem schválil Evropský parlament. "Jde nám i o volný pohyb osob, možnost zřízení Evropského technologického institutu v České republice, společný energetický trh a otázku míry budoucí integrace zemí západního Balkánu do Evropské unie," řekl HN ministr zahraničí Cyril Svoboda.
