Šetřit? S tím politici vůbec nepočítají

Klíčový rok parlamentních voleb citelně poznamená plán státních financí na rok 2007. Jen letos schválené změny zákonů mají hodnotu téměř osmačtyřiceti miliard korun, které nová vláda bude muset najít stůj co stůj. A předvolebních slibů za miliardy každým dnem přibývá. Od vládních sociálních demokratů stejně jako od nejsilnější opoziční ODS.
Státní rozpočet na rok 2006 kvůli nejnovějším změnám různých sociálních dávek bude muset napřesrok vydat o 28,6 miliardy korun víc než letos. Změna sazby sociálního pojištění zase znamená pokles příjmů státu o 19, 3 miliardy korun.
Je ale nutné počítat dál. ČSSD včera slíbila, že po volbách razantně zvýší porodné. Za první dítě by mělo činit 60 000 korun, za druhého potomka 90 000 a při třetím dítěti 120 000 korun. To by byl nový výdaj ve výši přes sedm miliard.
Jenom jako "drobné" pak vypadá výdaj jedné miliardy, na niž by přišel roční jednorázový příspěvek ve výši pěti tisíc korun na další vzdělávání učitelů. Nebo necelá půlmiliarda, kterou by stát přispěl všem dětem v šestých třídách na pořízení počítače. I takové závazky jsou ve volebním programu ČSSD.
Sečteno dohromady, celková suma povinných výdajů by dosáhla k 58 miliardám korun. Pokud by tedy budoucí vláda zaplatila to, co platit musí, téměř do koruny by vydala všechny finance, které do rozpočtu přitečou díky dobré kondici ekonomiky.
Premiér Jiří Paroubek počítá s tím, že každoroční růst HDP bude činit pět procent, což představuje roční příjem státu kolem šedesáti miliard korun. Jenže velkou neznámou pro sestavování státního rozpočtu na příští rok představují důchody. Suma, kterou bude stát potřebovat navíc na růst penzí, se může pohybovat mezi dvaceti až třiceti miliardami korun. Například letos to bylo o dvacet miliard korun více než loni. A nyní ministr financí Bohuslav Sobotka dokonce říká, že růst penzí by se neměl řídit jen "normálními" valorizačními pravidly, ale měl by brát v potaz i rostoucí cenu energií.
Podobu státního rozpočtu přitom určují právě mandatorní výdaje - sociální dávky, důchody a také platy státních zaměstnanců.
Jak porostou mzdy zaměstnanců státu, přitom zatím také není jasné.
Utrácení ze státního rozpočtu by ovšem nezarazili ani občanští demokraté. ODS nezastírá, že pokud by po červnových volbách měla v kabinetu rozhodující slovo, schodek státních financí by se nijak nesnížil.
Naopak, podle stínového ministra financí za ODS Vlastimila Tlustého by se v příštím roce prohloubil o dalších víc než osmnáct miliard korun a přesáhl by tak devadesát miliard korun.
Podle místopředsedy ODS Petra Nečase je však potřeba zvážit i jinou variantu: Česká republika by v roce 2006 mohla hospodařit v rozpočtovém provizóriu, a to zhruba půl roku. V takovém případě by se výdaje státu zabrzdily na úrovni letoška. Získaný čas by mohla vláda využít pro schválení nových daňových a sociálních zákonů.
Podle Nečase by se ale takový záměr musel dobře vysvětlit bankéřům, investorům i veřejnosti. Ti totiž rozpočtové provizórium vnímají jako důkaz politické nestability.
Tlustý ovšem s Nečasem nesouhlasí. K rozpočtovému provizóriu podle něj není důvod. "Bude-li po parlamentních volbách rychle sestavena nová vláda, bude i dost času na opravu návrhu státního rozpočtu, který připraví nynější kabinet," soudí Tlustý.
Ministerstvo financí začne podle Sobotky plán státních financí připravovat v květnu až červnu.

Jak změní fiskální reforma ODS deficit státního rozpočtu