Kanárské ostrovy čelí nevídané vlně utečenců

Pro turisty ze Západu jsou podivnou atrakcí, pro místní obyvatele a úředníky noční můrou. Letos na Kanárské ostrovy v rybářských člunech dorazilo již bezmála 4000 nelegálních afrických přistěhovalců; za celý loňský rok jich bylo celkem 4751.
Obvykle se vypotácejí na břeh u turistických středisek na ostrovech Tenerife nebo Gran Canaria. V tenerifském přístavu Los Cristianos vystrašili britské a německé výletníky, kteří se chystali nastoupit na loď Jolly Roger, na níž si zaplatili "pirátský večírek".
"Mnozí z nich takřka nemohli chodit, byli celí zmrzlí. Lidé je litují. Místní firmy jim posílají potraviny, pomoc. Pracuji tady už 30 let, ale něco takového jsem ještě neviděl," řekl deníku Daily Telegraph nejmenovaný tenerifský policista.
Policejní zábrany brání veřejnosti v přístupu k bílým stanům postaveným pro imigranty na kraji přístaviště. Několik britských turistů to ale neodradilo a z pláže přiběhli i s videokamerami.
Úřady na Kanárských ostrovech zvládají letošní příval Afričanů jen s obtížemi. O pomoc žádají nejen obyvatele, ale i vládu v Madridu a Evropskou komisi. Kanárské ostrovy, které leží zhruba 120 kilometrů od jihozápadního pobřeží Maroka, přitahují ilegální přistěhovalce již dlouho. Obzvláště oblíbenou destinací se pro ně staly v roce 2002, kdy bedlivé střežení Gibraltarské úžiny přimělo mnoho potenciálních imigrantů hledat alternativní cestu do Španělska. Imigrační vlna sice v posledních letech opadla i kvůli přísnějšímu postupu Maroka, letos ale počet zadržených opět stoupá.
Vystěhovalci si totiž za svou základnu vybrali jižněji položenou Mauritánii. Cesta je delší o stovky kilometrů, což zvyšuje nebezpečí, že se rybářské lodě potopí nebo na moři zabloudí.
Španělsko nehodlá nečinně přihlížet. Vyslalo do Mauritánie desítky vojáků, aby v přístavu Nouadhibou pomohli postavit deportační středisko pro zadržené přistěhovalce. Znalci ale odhadují, že ve městě čeká na příhodný okamžik k cestě na Kanárské ostrovy až 15 tisíc Afričanů. Varují také, že když úřady tuto trasu zablokují, vystěhovalci prostě budou vyplouvat ze Senegalu či Gambie. Ekonomický a sociální tlak je neúprosný: kolem 46 procent obyvatel subsaharské Afriky žije z méně než dolaru na den.
"Budou překonávat delší vzdálenosti a ještě více jich zemře," řekl deníku Guardian kněz Jerome Otitoyomi, jenž se stará o vystěhovalce v Nouadhibou.

Afričtí běženci míří do Evropy