Srbsko prý sice učinilo "vše možné", aby dopadlo generála Ratka Mladiče, ale bývalý velitel bosenskosrbské armády obviněný z válečných zločinů i nadále uniká spravedlnosti. Premiér Vojislav Koštunica tvrdí, že dopadení Mladiče brání pouze "technické problémy" - a odmítá včerejší rozhodnutí Evropské unie, která přerušila asociační rozhovory se Srbskem a Černou Horou.

"Podařilo se nám odhalit celou síť jeho spolupracovníků. Ratko Mladić se teď schovává zcela sám, otázkou pouze je, kde," hájil včera Koštunica neúspěch srbských úřadů.
Hlavní žalobkyně Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carla del Ponteová ovšem srbského premiéra obvinila, že ji v minulosti mátl. Koštunica totiž ještě v březnu tvrdil, že generál bude zatčen během několika dní či týdnů.
"Je zklamáním, že Bělehrad nebyl schopen lokalizovat a zatknout Mladiče a dopravit jej do Haagu. Evropská komise musela proto pozastavit jednání o Stabilizační a asociační dohodě," oznámil včera v Bruselu komisař pro rozšíření EU Olli Rehn.

V reakci na rozhodnutí unie již oznámil rezignaci srbský vicepremiér Miroljub Labus, odpovědný za vyjednávání s Bruselem. Stejný krok prý předseda druhé nejsilnější vládní strany doporučí i ostatním jejím ministrům, protože srbská vláda v Mladičově případu "nesplnila své sliby".
Unie požadovala, aby ho Bělehrad vydal haagskému tribunálu do konce dubna.
Podle bělehradského deníku Vecernje Novosti je generál, který se potýká se zdravotními potížemi, stále "o krok" před svými pronásledovateli.

Koštunica včera někdejšího velitele bosenskosrbské armády opět vyzval, aby se vzdal, a upozornil jej, že poškozuje národní zájmy své země.
"Ještě nikdy v naší historii celý stát a národ tolik netrpěly kvůli jednomu důstojníkovi," zdůraznil srbský prezident.
Muž, kterého srbští nacionalisté i nadále oslavují jako hrdinu, se ukrývá prakticky od skončení konfliktu v Bosně a Hercegovině. Podle včerejší zprávy z okruhu vyšetřovatelů "mu již pomáhá jeden, nanejvýš dva lidé".

Před tribunál v Haagu má předstoupit v souvislosti se smrtí více než deseti tisíc lidí, kteří zahynuli při obléhání Sarajeva v 90. letech, a kvůli masakru osmi tisíc muslimským mužů a chlapců, jež Mladičova armáda povraždila po pádu Srebrenice v létě 1995, pouhé tři měsíce před koncem války.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist