Nabídku mi dal Topolánek i Paroubek

Už přes rok sedí v křesle ministryně informatiky, kam ji nominovala Unie svobody. S blížícími se volbami se ale ukazuje, že by její politická kariéra odchodem unionistů ze scény nemusela skončit.
"Netrvám na tom, že bych musela dělat ministryni informatiky. Bylo by mi ale trochu líto ten prostor úplně opustit," říká o své budoucnosti Dana Bérová.


HN: Neláká vás vstoupit do politiky? Jít do voleb, říct si o mandát?
Určitě mě to svým způsobem láká. Jsem odjakživa politický člověk. Vždy jsem se stýkala s lidmi, kteří politiku dělali. Mám vnitřní puzení. Na druhé straně jsem ještě poměrně mladá a při vstupu do politiky člověk očekává, že se bude moci plně ztotožnit se stranou, kterou zastupuje.


HN: To se vám ještě nepodařilo?
Na současné politické scéně nevidím jednoznačného favorita, kterému bych řekla: tak k vám se připojuji s celou odpovědností.


HN: Přijala byste po volbách nabídku některé ze současných stran, abyste se znovu stala ministryní? Unie svobody, kterou zastupujete teď, už to určitě nebude.
Určitě bych o tom přemýšlela. Na ministerstvu jsem se naučila, jak funguje státní správa, a bylo by mi trochu líto ten prostor opustit. Stojí za to těch zkušeností využít a naučit se ještě něco nového.


HN: Mluvíte o postu ministra?
Netrvám na tom, že bych musela dělat ministryni informatiky. Zajímají mě změny ve státní správě. S informačními technologiemi to úzce souvisí. Zajímala by mě ale i řada jiných věcí.


HN: Co by vás nejvíce bavilo? Studovala jste ekonomii...
Na Ministerstvo financí bych si asi netroufla. Nejvíc mě ale opravdu zajímá fungování státní správy. Za jeden z velkých problémů Česka považuji, že má historicky státní správu velmi zanedbanou. A podílela se na tom každá z dosavadních vlád. Na začátku devadesátých let si tehdejší pravicové vlády myslely, že státní správa není pro fungování ekonomiky potřebná, že je to jen brzda. V Evropě se však stále více ukazuje, že dobrá státní správa je pro fungování ekonomiky zásadní. Je naivní se domnívat, že si podnikatelé poradí bez ní. Vlády ČSSD zase nechtěly do státní správy příliš zasahovat, mnoho zaměstnanců jsou její voliči. Každá reforma vyvolává dojem, že státních úředníků bude méně.

Zájem projevili oba. Topolánek i Paroubek



HN: Kdo vás do politiky láká?
Před volbami nemohu o všech nabídkách mluvit. Je pravda, že jsem o svém angažmá hovořila s různými lidmi, kteří teoreticky mohou sestavovat vládu. Skutečné nabídky ale přijdou až po volbách.


HN: Kdo vám nabídku dal? Ti lidé, kteří budou sestavovat vládu, jsou jen dva: buď Mirek Topolánek, nebo Jiří Paroubek. Při hodně nečekaném výsledku možná ještě někdo třetí.
Oba formulovali jistým způsobem zájem o budoucí spolupráci. Nejsou ale schopni v této chvíli říci, jak by mohla vypadat. To ukážou až volby.


HN: Dostala jste nabídku do Paroubkovy "vlády talentů"?
Ano, pan premiér se mnou o tom hovořil.


HN: Šla byste do menšinové vlády ČSSD závislé na podpoře komunistů?
S vládou podporovanou komunisty bych měla problémy. Na druhou stranu záleží na všech dalších okolnostech.


HN: Vaše názory na politiku nejsou známé. Jaký myšlenkový proud je vám nejbližší? Jste liberálka, konzervativec, socialista?
Myslím, že jsem liberál se sklonem ke konzervatismu v některých oblastech.


HN: A šla byste do Paroubkovy vlády talentů, která by vyznávala úplně jiné hodnoty?
Je otázka, jak to s těmi ideovými postoji vlastně je. Když se podíváme do minulosti: Klausovy vlády, které se označovaly za pravicové, dělaly sociálně demokratičtější politiku než pozdější vlády ČSSD. Základní dělení na pravici a levici úplně neplatí. Socialisté většinou nesnižují daně. U nás teď ano. Konzervativní vlády jsou naopak většinou velmi dynamické v privatizaci. A to také v minulosti neplatilo. Rozhodovala bych se podle programu vlády. Dnes je vůbec složité poznat, jaký je vlastně cíl jednotlivých stran.


HN: Jako liberálně konzervativnímu politikovi by vám měly vyhovovat nižší daně, méně regulace v podnikání, více osobní zodpovědnosti, poplatky u lékaře či školné.
Ano.


HN: To by vám měla vyhovovat případná středopravá vláda ODS a lidovců.
Ano, taková sestava je mi určitě názorově bližší.


HN: Jak se vám líbí zákony, které ČSSD prosadila ve sněmovně s komunisty jako třeba zákoník práce či neziskové nemocnice?
Se zákoníkem práce jsem měla velký problém. Český trh práce je velmi nepružný. Schválený zákoník je horší než ten původní.

Mediální trh ovládají zájmy. I ty politické



HN: Vaše ministerstvo se v poslední době hodně zabývalo digitalizací televizního vysílání. Proč vlastně o tom, jakou budeme mít programovou nabídku nových digitálních kanálů, rozhoduje třináct členů rady pro vysílání, a ne trh? Proč nešlo licence dražit?
Jsem odpůrcem regulace všeho druhu a speciálně na mediálním trhu v Česku je regulace extrémně deformovaná. Skoro nikdo se ještě neodvážil deregulovat televizní trh úplně, ale existují i jiné modely, třeba ten můj oblíbený britský. Svázat regulaci s radou, která je politicky jmenována parlamentem, je předem cesta do pekel, to nemůže nikdy fungovat. Už tak je mediální trh předmětem spousty zájmů a ve chvíli, kdy je rada sestavena takhle, nemůže se chovat dobře, ani kdyby chtěla. Mám navíc teorii, že každý, kdo vstoupí do té její budovy, se dřív nebo později začne chovat iracionálně.


HN: A myslíte, že politické zájmy ovlivnily rozdělování licencí?
Svým způsobem určitě ano. Nemám detailní informace, co se tam dělo, ale třeba to, že byly uděleny licence na některé zpravodajské televize, může mít své politické souvislosti.


HN: Chcete říct, že sociální demokraté měli nějaký zájem přidělit licenci zpravodajskému kanálu Z1?
Nemám o tom informace, abych to mohla tvrdit skálopevně, ale některé debaty v tomto směru se jistě vedly. Hlavní problém je v tom, že se při rozhodování vyvažuje se vším všudy. Posuzovat objektivně žádosti o licence je velmi obtížné.


HN: O to přesně jde. Licence se u nás udělují, a nikoliv draží podle zákona. Vás předchůdce Vladimír Mlynář ještě jako poslanec prosazoval dražby licencí. Měli jste pak na ministerstvu čtyři roky na to, abyste na změnu zákona tlačili. Proč jste to neudělali?
Nebyli jsme gestorem zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. A nechtěli jsme se jím vůbec zabývat, protože jej prostě není zatím možné udělat dobře. Protichůdných zájmů je velmi mnoho.


HN: Jistě. Ale vaše ministerstvo se nikdy ani nepokusilo otázku dražby otevřít.
Měli jsme prioritu v bojích, které se týkají Ministerstva informatiky, a těch je dost. Nemůžete upřímně řečeno bojovat na příliš velkém množství front, zvlášť když některé to bojiště není to, na němž se válčí vašimi zbraněmi.


HN: Mimochodem, vy už jste si koupila televizi uzpůsobenou k příjmu digitálního vysílání?
Ano, bydlím v místě, kde pozemní vysílání skoro nejde přijímat.


HN: Prosazujete, že ve všem by měla být soutěž. Pod vaše ministerstvo ale spadá Česká pošta. Ta obnovila exkluzívní smlouvu s ČSOB o bankovních službách na poštách. Proč vláda neprosadila výběrové řízení? Nemohla by pošta vydělat víc, než když se exkluzívně vyjednávalo s jedinou bankou?
Z řady historických důvodů. Pošta uzavřela první smlouvu s bankou už v roce 1997, ještě za časů IPB. Smlouva byla na deset let. S tím, že tři roky před ukončením smlouvy mají obě strany možnost rozhodnout se, zda chtějí smlouvu prodloužit. Pokud by se nevyjádřili, smlouva by platila za stejných podmínek dalších deset let. V roce 2004 pošta řekla, že chce vyjednat novou, výhodnější smlouvu.


HN: Proč tehdy nebyla vypsaná soutěž?
Důvodů, proč bylo rozhodnuto o exkluzívním vyjednávání, nikoliv výběrovém řízení, byla řada. Pro poštu byl velmi důležitý přístup k těm 1,3 miliónu klientů, kteří Poštovní spořitelnu využívají. To nejsou klienti pošty, ale banky. Vláda uložila, aby pošta začala vyjednávat s ČSOB. Pokud by jednání nedopadla dobře, mělo začít výběrové řízení. Výsledkem je, že nová smlouva je pro Českou poštu výrazně výhodnější, než byla ta původní. Pro poštu jsou zisky z bankovních služeb důležité, protože výnosy z klasických služeb klesají.


HN: Nemohla by pošta vydělat více, kdyby si vybírala mezi více bankami, které by soutěžily? Proč nemůže své služby na poště nabízet více bank?
Tu otázku byste měli dát České poště. Já můžu jmenovat a odvolat generálního ředitele a členy dozorčí rady, ale to je tak všechno, co s tím můžu dělat. Úvah, co by kdyby je hodně. Z tehdejších analýz pošty vycházelo, že na trhu nepobíhají volní klienti. Lidé, kteří účet chtěli mít, už ho mají. Není důvod, proč by ho přesunovali na poštu. Pokud by skončila smlouva s ČSOB, odešli by z pošt i její klienti. Je otázka, kde by vzala jiné.


Dana Bérová (39)

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor automatizované systémy řízení, a studovala i na Fakultě žurnalistiky UK. Na počátku devadesátých let pracovala jako redaktorka v Československé a České televizi, v letech 1994 - 1997 byla správkyní majetku Karla Schwarzenberka. Roky 2000 - 2002 strávila v pozici programové ředitelky již zaniklé metropolitní televize TV3.
Na Ministerstvo informatiky nastoupila v lednu 2003, kdy ji svou náměstkyní jmenoval tehdejší šéf úřadu Vladimír Mlynář. Zodpovídala za projekty využívání informačních technologií ve veřejné správě (např. Portál veřejné správy) a za vztahy s Evropskou unií. V dubnu 2005 při sestavování Paroubkova kabinetu nahradila ministra Mlynáře ve funkci.
Dana Bérová je vdaná, jejím manželem je podnikatel Jan Dobrovský. Mají syna.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist