Jsem k lidem strohý, a to prý není dobře

Patrně patříte k lidem, kteří své myšlení směřují více k analyzování situací či technologií než ke komunikaci s lidmi. Dokáží dobře srovnávat, nachází rychle chyby a nesoulady. Tímto chováním získávají pocit, že jsou objektivní a spravedliví. Na druhé straně ovšem ignorují názory a pocity druhých.
Hledí daleko do budoucnosti, jsou jistě pořádní a spolehliví. Takoví šéfové mohou působit i jako nezávislí pozorovatelé, kteří se osobně nechtějí angažovat v citech a vztazích s druhými lidmi. Proto se o nich někdy říká, že jsou arogantní až povýšení. Jsou hrdí na svoji chytrost, ale neumějí pracovat s emocemi a pozitivní motivací svých podřízených. Nelze ovšem tvrdit, že uvnitř jsou tak chladní, jak působí navenek. Obvykle tento vnější chlad bývá slupkou kolem citlivého jádra. Jako by se báli, že do nich bude každý vidět.
Obecně lze těmto šéfům doporučit, aby city nenahrazovali vždy jen myšlenkovou analýzou. Každý člověk, tedy i jejich podřízený, touží po uznání a sympatiích. Dovednost být přátelský, umět chválit a motivovat patří do významných manažerských dovedností.
V každém týmu jsou dva typy vztahů - jedny dané funkcemi a druhé založené na sympatii či antipatii. Šéf musí umět přijít mezi své podřízené, pozdravit i uklízečku, popovídat si o dětech i o zálibách podřízených. V řadě výzkumů se prokázalo, že dobré vztahy na pracovišti vedou k obrovské podpoře výkonu zaměstnanců a stability firmy. Schopný šéf umí vytvářet pozitivní atmosféru v týmu. Ta zvyšuje výkon více než strach a odstup. Pamatujme, že "pochvala tvoří a strach z trestu boří".
Strohý šéf si chce svým chováním šetřit svůj čas a energii. Přitom je to ale především on, kdo musí energii dávat. Jen tak se může stát opravdu charismatickým lídrem.