Vlakem za krásou a luxusem - Po nejúchvatnějších železničních tratích světa

Orient Express zavítá občas i do Prahy na trase do Benátek a Londýna.
Snímek: Marian S. Sucha

Král vlaků, vlak králů
Orient Express
Nejslavnější vlak na planetě. Spojoval a spojuje Evropu s Asií. To samo o sobě počítá s nějakou romancí - skutečnou i literární. Novotou vonící vagóny s goblény, plyšem a sametem, lustry, porcelánem, stříbrnými podnosy a křišťálovými číšemi se poprvé 4. října 1883 vydaly z Paříže do Konstantinopole. Cílové stanice dosáhli za 70 hodin. Express d´Orient byl prvním expresním vlakem společnosti Velkých evropských expresů. Jak takový Evropský Express vypadal, lze i dnes vidět před istanbulským nádražím Sirkeci, které bylo pro cestující konečnou stanicí na konci Evropy.
Orient Express byl luxusním hotelem na kolejích. Byl více než dopravní prostředek. Byl první spojnicí napříč Evropou - pokud jezdil. Když ne, bylo to znamení krizí, válek, revolucí.
Taková sedmidenní cesta vedla přes Bavorsko Ludvíka II., Rakousko císařovny Sisi, Srbsko krále Alexandra, Rumunsko krále Karola, Bulharsko Ferdinanda až k hradbám Topkapi - paláce tureckého paši Abdula Hamida II. Vagóny byly budoáry zdobené sametem z Janova, kůží z Córdoby, mahagonem, hedvábím, bronzem a tapisérií, vytvořené v drahé uměleckořemeslné práci nejvyšší kvality a za asistence nejznámějších umělců. Cestování v té době nebylo jenom prostředkem, ale i vlastním cílem. Byla to cesta plná dobrodružství. Na doporučení společnosti měli cestující být ozbrojeni pistolemi a puškami...
Vlak sjednotil Evropu: aby vagóny mohly projíždět zeměmi, musel být vytvořen např. jednotný systém brzd, rozchodu kolejnic atd. Měnily se jenom lokomotivy. Začátkem 90. let propojil Orient Express Londýn s Paříží. Po přeplutí kanálu pokračovali pasažéři věhlasnými vozy Wagon-Lits buď do Istanbulu, nebo na francouzskou Riviéru.
Politického významu se vlaku dostalo poprvé, když německý císař Wilhelm II. jel do Konstantinopole navštívit posledního tureckého sultána. Vlakem byl tak nadšen, že hned zadal svým úředníkům úkol vyzkoumat možnosti trasy Berlín - Istanbul.
Královským vlakem se ale Orient Express stal v roce 1901, když 22. ledna umřela britská královna Victoria. Královské rody z celé Evropy byly s Anglií spřízněny a k pohřbu imperiální tetičky vedla cesta jen po kolejích.
Dějiny vlaku jsou také historií společnosti, která je nejvýznamnější a největší dopravní společností v Evropě: Na Orient Express navázala zlatá éra expresů založených na filozofii rychlosti, prosperity a luxusu. Každým rokem se otvírá nová trasa s novou destinací v Evropě, na Středním východě, Asii nebo Africe. K těm významnějším patřila Sud Express (1887), Bombay Express (1890), Male des Indes (1890), Vienne-Nice (1896), Transsib (1898), La Caire-Louxor (1898), Riviera Express (1900), Andalousie Express (1909), Paris-Prague (1919), Train Bleu (1922), Taurus Express (1929) atd.
V lednu 1929 sníh zavál vlak projíždějící Balkánem. Když s pětidenním zpožděním dorazil do Istanbulu, byl bulvár plný historek o tom, jak pasažéři expresu lovili karpatské vlky, aby nezahynuli hladem. Událost inspirovala Agathu Christie, která toto vlakové spojení v letech 1926 - 1932 využívala k cestám do Persie, k napsání slavné novely Vražda v Orient Expresu (1934).
Po druhé světové válce zájem o luxusní vlaky opadl. Téměř 40 let nebylo o legendárním Expressu nic slyšet. Jakýsi comeback slavil v roce 1982, kdy skupina nadšenců zakoupila na aukci dva historické vagóny a projela s nimi trasu z Londýna do Benátek. Pana Sherwooda, kterému patří i British Pullman v Anglii, Eastern & Oriental Express v jihovýchodní Asii a Great South Pacific Express v Austrálii, stála rekonstrukce vlaku kolem 11 miliónů anglických liber (550 miliónů Kč)!
Dnes existuje několik tras Orient Expressu a lze si je objednat celé nebo jejich část. Jak interiéry vagónu, tak i kvalita služeb jsou excelentní. Kdo nastoupí do vlaku, ocitne se v jiném světě. K večeři muži usedají ve smokingu a dámy v "malém černém". Piano podtrhuje atmosféru 20. a 30. let 20. století.

Informace
Dnešní Orient Express zavítá občas i do Prahy. Je to jedna ze stanic na trase Benátky - Vídeň - Praha - Frankfurt - Paříž - Londýn. Jízdenka v celé trase pro jednu osobu stojí v přepočtu téměř 80 tisíc Kč, pochopitelně - all inclusive. Ani na Orient z názvu vlaku se nezapomíná. I když už jen jednou za rok. To slavný vlak vyjíždí na šestidenní pouť po trase Istanbul - Bukurešt - Budapešt - Benátky. Cesta vyjde na 4700 eur.
www.orient-express.com


Modro-zelená chlouba Afriky
Pride of Africa - vlakem na jihoafrické safari
Kdo by rád projel Jižní Afrikou v koloniálním duchu, pro toho je cesta s Pride of Africa povinností. Není to jenom okouzlující štreka, ale především pohoda cestování v nostalgických vagónech tažených parní lokomotivou z 19. století. Tato 1600 km dlouhá cesta je perfektní ilustrací Jižní Afriky jako svět v jedné zemi.
Cesta z Kapského Města do Pretorie věrná 160 let staré trase je u společnosti Rovos Rail více než pohodlí v luxusním vlaku. Je to iluze, mix z Afriky a viktoriánské Anglie.
Přijetí hostů v Capital Park, soukromém nádraží v Rovos Rail v Pretorii, je mimořádné: Na terase vyhrává kapela vídeňské valčíky, na kufry čekají nosiči v uniformě, hostesky doprovázejí do sálu s křišťálovými lustry, koloniálním nábytkem a klubovkami. Servírky nosí šampaňské a čaj s cukrovím. Poté steward odvádí do vagónu do jednotlivých "suite", mají 11 m2, Royal Suite 16 m2. Jsou dokonale vybavené. V celé soupravě nejede víc než 72 cestujících. K dispozici je předpověď počasí a popis cesty na příští den s pozoruhodnostmi. Pokud se koupete ve vaně, nic nezmeškáte, i tam je panoramatický výhled. K večeři v luxusní restauraci vlaku se doporučuje formální oblečení. Hodí se lépe k svátečnímu ambiente s lněnými ubrusy, stříbrným servisem a čínským porcelánem. Tři jídla denně a všechny nápoje s výjimkou francouzského šampaňského a kaviáru jsou zahrnuty v ceně.
Jen málo zastávek dělá vlak na dlouhé trase, ale stojí za to: 500 km od Pretorie je to Kimberley, město proslulé těžbou diamantů. Cesta pokračuje africkou přírodou směrem na Kap. Když vlak vyjede z temnoty tunelu Hex River - s 16 km čtvrtý nejdelší na světě - otevře se výhled na krajinu s bílými staromódními železničními stanicemi postavenými na počátku 20. století. Jedeme podél nejlepších jihoafrických vinic u měst Paarl, Stellenbosch a Franschhoek. Pak se na obzoru objevuje Stolová hora a přesně v 18 hodin třetího dne vjíždí "luxusní hotel" na nádraží. A zas ten rudý tepich a šampaňské...

Informace
Rovos Rail nabízí celkem 6 tras trvajících od 24 hodin do dvou týdnů. Jsou to safari po železnici napříč jihem Afriky. Ta nejdelší začíná v Kapském městě a končí v Dar es-Salaamu v Tanzanii. Nabízejí se také jízdy k Viktoriiným vodopádům, do NP Kruger a do Mosambiku. Cesta z Kapského Města do Dar-Es-Salaamu má 6100 km a trvá s několika delšími zastaveními a prohlídkami 12 dnů. Vlak, jehož cílem jsou Victoria-Falls nebo NP KrugerKrüger Nationalpark, vyjíždí z nádraží Capital Park na severu města Pretoria. Luxusní hotel na kolejích má excelentní gurmánskou restauraci, bar a kuřáckou lounge, vyhlídkový vagón a kupé – pardon suitu – o velikosti apartmánu/garsonky. Ceny se pohybují mezi 500 a 3000 eur.
www.rovos.co.za  
Cenově příznivější alternativou je Modrý vlak - Blue Train, který nabízí podobný luxus jako Pride of Africa www.bluetrain.co.za  


Houpačka s výhledem
Tren de Sóller - MALLORCA, ŠPANĚLSKO
Úzkokolejka, vedoucí přes pomerančové háje, viadukty a početné tunely, je ještě z dob, když lokomotiva vypadala přívětivě: má dvě velká přední světla coby milé oči a přípojku jako utržený nos... Od roku 1912 spojuje trať hlavní město ostrova Palma de Mallorca s městečkem Sóller na severozápadě, na opačném hřbetu hor. Dnes patří k atrakcím ostrova. Vede místy, které nelze jinak vidět, ani nejsou dosažitelné žádným jiným dopravním prostředkem. Něco přes hodinu potřebuje k zvládnutí 27 km tratě vedoucí přes pohoří Tramuntana, jejíž vrchol má přes 1000 m.
Také pocit z jízdy v tomto vlaku, kterému turisté říkají Rudý blesk, je ze starých dob: houpá se a kývá po kolejích tak, že se pasažér v některých úsecích jen těžce udrží na dřevěných sedačkách. Ročně cestuje vlakem přes milión lidí. Každý osmý je návštěvník ostrova.


Cesta úzkokolejkou přes horský masív trvá přes hodinu.
Snímek: WWW.TRENDESOLLER.COM

Třikrát zazvoní výpravčí zvonem na zdi nádraží a pronikavý tón trubky vlakvedoucího oznamuje, že vlak se dává do pohybu. Čím více se ale vlak svým pravidelným staccato přibližuje k horám, o to dramatičtěji působí jejich do modrého oparu zahalené vrcholy. Malá stanice Bunyola na úpatí hor je první opuštění Palmy de Mallorca, pak už se trať vnoří do horské krajiny a vede 13 tunely. Probleskují strmé svahy, vrcholky a údolí s olivovníky a palmami. V této části tratě musí vlak na délce 7 km zvládnout stoupání 199 m. Fascinující však není stoupání na Sóller, nýbrž jízda z kopce - směrem do Palmy. Vlak se řítí temnotou tunelu, cuká a kolébá se ze strany na stranu, skřípe a vyvolává u cestujících mrazivé pocity nadšení i strachu...
Světlo na konci tunelu přináší nádherný výhled na údolí Valle de Sóller a vrcholy pohoří Tramuntana. Pár kilometrů za tunelem nás vítá vyhlídková zastávka Mirador Pujol de´n Banya. Když se lokomotiva opět rozjede, vedou ji koleje viaduktem nad hlubokým údolím.
Městečko, které dalo železnici jméno, leží v tzv. Pomerančovém údolí, v srdci vysočiny Tramuntana. Nádraží Sóller, zřízeno v někdejším panském domě Ca´n Mayol s obrannou věží z roku 1606, je kuriozitou celé tratě: třípodlažní stavba v mallorquinském stylu a s velkým schodištěm je nejstarší užívanou železniční stanicí na světě. Honosná budova sloužila na začátku 20. stol. jako hotel. Dnes je v jedné její části umělecká galerie s reprodukcemi malíře Miró, který na ostrově žil.

Informace
Jízdenka z Palmy do Sóller stojí 6,50 eura, zpáteční 11 eur.
Až 6x denně mezi 8 a 19.30 vyjíždí vlak směrem na sever.
www.trendesoller.com


Do aljašské divočiny
Denali Star - ALJAŠKA, USA
Dvanáct hodin trvá 500 km cesty z Anchorage do Fairbank. Je v ní zahrnuta kulisa tundry, třpytících se ledovců, divokých medvědů, majestátních sobů a okouzlujících vrcholů, které berou dech. Tam, kde trať končí, začíná divočina s dobrodružstvím zlatokopů. Aljašská železnice nabízí se svým pohodlím výbornou možnost poznat širou a divokou zemi.
V 8.15 h se nastupuje v Anchorage do Velké hvězdy - Denali Star, který vyjíždí na sever. Aljašská železniční společnost dělá pro své pasažéry všechno, jen aby poznávání drsné krásy této krajiny proběhlo pohodlně. Kdekoliv si sednete, máte možnost k "wildlife viewing" - pozorování divočiny a moře krajiny v každém směru jízdy. Každý vagón má svého turistického průvodce. Ti seznamují se životem na polárním kruhu. Pozorování zvěře a šelem je jedním z "highlights" cesty vlakem.
Strojvůdce upozorňuje cestující na všechno, co se kolem vlaku pohybuje. Dokonce i přibrzdí, aby bylo možné lépe vidět medvědy, kteří se s klidem potulují kolem kolejí.
Po zhruba 150 km za Anchorage se vlak blíží do Talkeetna. Je to první okamžik k zahlédnutí Mount McKinley - královny aljašských horských hřebenů. Talkeetna je oblíbeným jednodenním cílem výletníků z Anchorage.
Další stanice - Denali - je od Anchorage vzdálena 8 hodin (zhruba 380 km), ale i několik světů. Třetí největší národní park Severní Ameriky o ploše 240 tisíc km2 se podařilo uchovat v téměř nedotčené podobě. Denali je domovem černých a hnědých medvědů, karibusů, horských ovcí a koz, bezčetných druhů ptáků, losů, sobů, vlků, polárních lišek a dalších šelem. Nechybějí ani bizoni, norci a vydry. Většina cestujících z vlaku přerušuje svou cestu právě tady. Zůstanou alespoň jednu noc. Sever volá. Vlak se prožene podél starých opuštěných stanic se jmény Lagune a Honolulu, 180 km dál signalizuje cedule na konci kolejí konečnou stanici. "Fairbanks - severní stanice nejsevernější železnice Ameriky..." Kde trať končí, začíná divočina se psími spřeženími a s dobrodružstvím zlatokopů.

Informace
Od poloviny května až do začátku září vyjíždí denně jedna souprava z Anchorage na sever a jedna z Fairbanks opačným směrem. Po sezóně se osobní doprava redukuje na jednu cestu týdně, vlak zastaví na trati na znamení.
Ceny: okružní jízdenka z Anchorage do Talkeetna stojí 160 USD.
www.alaskarailroad.com


Nostalgická Francie
Le petit train jaune - Pyrenejemi žlutým vláčkem
Městečko Villefranche-de-Conflent je výchozím místem do Roussillonských Pyrenejí. "Le petit train jaune" - malý žlutý vláček - tak se říká železnici na půvabné, úzkokolejné trati, po níž se z Villefranche lze dostat k náhorním plošinám Cerdagne, vzdáleným 63 km. Vláček drkotá a pohupuje své pasažéry nad potoky, propastmi a kolem skalních stěn, projíždí 20 tunely a po 20 mostech. Trať byla postavena na přelomu 19. - 20 století, aby překonala izolaci vysokohorské oblasti. Zachránil ji však turismus. V létě podniknou tisíce cestujících pozoruhodnou a napínavou jízdu vláčkem s otevřenými vagóny, která někdy vede až 80 metrů nad údolím. Dočkají se nádherných výhledů na pyrenejské panoráma a na pevnost Mont Louis (1530mnm) , která se vypíná na plošině obklopené vysokými horami.


Chemin de Fer du Vivarais po břehu Rhôny
Jenom několik desítek kilometrů na protiležící straně Rhôny se nachází železnice - Chemin de Fer du Vivarais. Tato úzkokolejka s parními vlaky, provozovaná soukromou iniciativou spolků přátel železnice, jezdí mezi Tournon a Lamastre na trase dlouhé 33 km. Cesta vede podél ovocných sadů a úbočí s vinicemi (Côte du Rhône) a kolem četných kempů podél řeky Doux. Jízda údolím řeky přináší krásné pohledy na krajinu. V Douce-Plage podjíždí vlak kamenný most, který byl v době svého vzniku roku 1583 největším na světě. Pak vedou koleje do kopců a roklin a k malým nádražím z konce 19. století. Těsně před Lamastre míjí vlak 45. stupeň severní šířky - poloviční cestu mezi pólem a rovníkem. Pro Francouze je znamením, že zde začíná Midi, symbolická hranice: při vaření se používá místo másla olivový olej a také se zde nachází hranice spádu vodních toků mezi Atlantikem a Středozemním mořem. Rozdíl je i v krajinách: na severozápadě jsou široké luhy a větrem uhlazené vysokohorské roviny s tyčícími se kužely uhaslých vulkánů z masívu Mézenc. Jižně odsud už je znát blízkost Provence: vinice, maková a slunečnicová pole, modré nebe a kvetoucí levandulová pole. Tato nádherná, 33 km dlouhá úzkokolejka o rozchodu 1000 mm, někdejší část tratě mezi departmány Ardéche a Haute Loire, byla postavena v létech 1886 až 1905.

Informace
Vlak vyjíždí z nádraží Tournon a Lamastre. Příjezd: dálnice/autoroute A7 (výjezd Tain l'Hermitage - Tournon), RN 7 (Paris - Marseille), RN 86 (Lyon - Nimes).
Vlak jezdí od konce března do konce října. Parní vlak: dospělí 17,50 eura (tam a zpět ), děti mezi 5 a 15 lety: 13,50 eura, motorový vlak: 14 eur / 12 eur
www.trainduvivarais.org


La Mure
Nejhezčí trať v Alpách
Údolí Rhôny skýtá pro milovníky železnic opravdové potěšení - malý motorový vláček - "Chemin de Fer de la Mure". Je velkou atrakcí na trati mezi St-Georges-de-Commiers a La Mure. Trať je jednou z nejpozoruhodnějších v Alpách. Výchozí bod se nachází u bran Grenoblu a 30km jízda nabízí nádhernou promenádu po kolejích horskou krajinou Dauphiné přes početné mosty a tunely. V této předalpské oblasti se strmými svahy a propastmi znamená cesta vlakem nejen nádherné výhledy, ale často také jedinou možnost, jak poznat a vychutnat tuto jinak nepřístupnou předalpskou krajinu jezer, propastí a impozantních skalních útesu pohoří Vercors.
Co chvíli kola zaduní na 12 mostech a viaduktech, 18krát se vagón ponoří do tmy při průjezdu tunely. Za jezerem Lac Monteynard začíná horská krajina se skalním útesem Aiguile 2087 m. Na trati se nacházejí unikátní technická díla 19. století, z nichž nejokázalejším je viadukt u hráze "barrage de Monteynard".

Informace
Vlak jezdí na trati Grenoble - Veynes mezi stanicemi SGLM de St. Georges-de-Commiers a La Mure. Sezóna: od 1. dubna do 31. října.
Cena jízdenky: dospělí tam 15 eur, tam a zpět 17 eur
http://trainlamure.com

MARIAN S. SUCHA