Slovinsko euro získá, Litva má potíže

Dvě nové země Evropské unie chtějí už v příštím roce zavést euro. Slovinsko a Litva. Jejich žádost mají dnes společně posoudit Evropská komise a Evropská centrální banka. Nikdo nepochybuje o tom, že vzorně hospodařící Slovinci zkoušku ze společné měny složí a zavedou ji vůbec jako první z nových zemí EU.
Zato Litvu nejspíš čeká velké zklamání. Eurozóna před ní přibouchne dveře s odůvodněním, že baltská země nezvládá inflaci. Ale ve skutečnosti se nevymyká ukazateli, který je v eurozóně běžný - mezi 2,5 až 3 procenty, připomíná Charles Robertson, hlavni ekonom finanční skupiny ING pro východní Evropu.

Fakta mluví pro Litvu
Nebude-li Litva přijata, může se cítit dotčena. Tím spíše, že její veřejné finance jsou v tak dobrém stavu, že si o něm mnohé země eurozóny mohou nechat jenom zdát.
"Litva zas není tak klíčová. Podíváme-li se čistě na fakta, měla by se do eurozóny dostat, avšak partnerům chybí politická vůle," komentoval včera pro agenturu Reuters Robertson.
To, že bude žádost Litvy s velkou pravděpodobností zamítnuta, odráží spoustu změn, které nastaly v přístupu současných členů eurozóny vůči zemím klepajícím na její dveře, míní Dirk Schumacher, ekonom frankfurtské pobočky Goldman Sachs.
Jak dodal, splnění kritérií podmiňující zavedení eura se nyní vyžaduje nesmlouvavě - na rozdíl od doby před deseti lety, kdy se západní Evropa na zavedení společné měny připravovala.
Země, která chce platit společnou měnou, nemůže mít roční schodek veřejných financí vyšší než tři procenta HDP. Veřejný dluh musí být pod 60 procenty. Míra inflace může být nejvýš půldruhého procentního bodu nad průměrem tří zemí s nejnižší inflací. Tak zní tři z pěti kritérií Maastrichtské smlouvy podepsané v roce 1992.
Nejnižší inflaci v EU nyní mají podle poslední zprávy Eurostatu Polsko (0,9 procenta), Finsko (1,2) a Rakousko (1,3). To znamená, že země s eurem si může dovolit inflaci někde kolem 2,6 procenta.
Česko s tím dosud problém nemělo, na rozdíl například od jinak úspěšného Slovenska, které chce do eurozóny v roce 2009.

Kdo nectí vlastní pravidla
Litva má smůlu. Inflace tam nepatrně přesahuje tři procenta, ale hlavně - vyhlídky jsou nevalné. Růst cen se má ještě zrychlit až na 3,5 procenta. Ale na štíru s inflací nyní je také několik zemí eurozóny - například Španělsko, Lucembursko a Řecko.
"Pravidla jsou pravidla. Rychlost přijetí společné měny nemůže být na úkor kvality," prohlásil na nedávné konferenci v rakouském Linci prezident ECB Jean-Claude Trichet. Jenže Itálie, Belgie a Řecko mohly zavést společnou měnu bez ohledu na to, že jejich veřejný dluh tehdy přesahoval 100 procent hrubého domácího produktu, ačkoli kritérium bylo nastaveno na 60 procent.
S veřejným dluhem nad touto hranici se loni potýkalo sedm "starých" zemí EU, včetně Itálie, Německa a Francie. Přitom střední Evropa a baltská trojka toto kritérium plní v pohodě. Jedině Maďarsko se těsně přiblížilo ke "kritické" šedesátiprocentní hranici.
Na Řecko, které vstoupilo do eurozóny v roce 2001, se po několika letech provalilo, že hrubě zkreslovalo statistické údaje o rozpočtovém schodku, jenom aby se vešlo do tříprocentního ukazatele.
Jeho veřejné finance jsou stále ve špatném stavu. Loni trčely ve schodku odpovídajícím 4,5 procenta HDP (předloni dokonce 6,9 procenta). Čisté svědomí, pokud jde o roční rozpočty, ale nemají ani Německo, Itálie nebo Portugalsko. Uvedeným zemím navíc hrozí, že jejich rozpočtové hospodaření se nezlepší ani letos, upozornila agentura Bloomberg.
"Zdá se, že země, jež se dostaly do eurozóny, se již necítí být tolik vázány stanovenými kritérii," míní Jean Pisani-Ferry, ředitel bruselského výzkumného ústavu Bruegel.
Podle něj se pak nelze divit, když politici "z Východu" obviňují západní partery, že používají dvojí metr. "Někteří členové eurozóny nejsou schopni plnit kritéria, ale přesto v ní fungují bez problémů. Na nás se chce, abychom byli čistí jako panna," postěžoval si litevský premiér Algirdas Brazauskas.