Brazílie je lákavá svou rozlohou, číhá tu však řada překážek

Výrobky české provenience se na brazilském trhu těší poměrně dobré pověsti, zejména u starší generace podnikatelů jsou vnímány jako kvalitní za přijatelnou cenu. Tento aspekt nabyl na síle po vstupu České republiky do Evropské unie. Obecně však platí, že brazilský trh lze jen stěží doporučit pro začínající, malé nebo nepříliš kapitálově vybavené střední firmy.
Výjimku tvoří případy, kdy firma disponuje jedinečným, módním či jinak zvláštním výrobkem a je schopna obsadit segment trhu, ve kterém zatím není v teritoriu konkurence.
Brazilský trh je trhem velice náročným, působí na něm nejvýznamnější nadnárodní podniky snad ve všech oborech, velice silné jsou i některé domácí subjekty v odvětvích, které dosud těží z ochranné politiky státu.
Při úvahách o alespoň střednědobé přítomnosti na trhu nelze ve většině případů počítat pouze s prostým exportem hotových výrobků.
V zájmu úspory výrobních a dopravních nákladů, usnadnění přístupu na trh a za účelem získání podpory místních úřadů je obvykle nutné počítat s určitým stupněm místní přidané hodnoty, zahrnující komerční a technický servis, prostou výrobní kooperaci, respektive i přenesení výroby a kapitálovou účast.

Uplatnění na brazilském trhu najdou sofistikované či kvalitou, designem a cenou jedinečné výrobky a technologie s vysokou přidanou hodnotou. V tomto smyslu jde zvláště o produkty elektrotechnického, elektronického a strojírenského průmyslu. Dále jsou to pokročilé výrobky, zařízení a technologie pro potřeby chemického, kožedělného, grafického a leteckého průmyslu.
Z pohledu tradic a možností českého průmyslu lze jako perspektivní pro brazilský trh uvést několik odvětví a oborů. Především se jedná o energetiku, kde má ČR dlouholetou tradici.
Vývoj tohoto sektoru vychází ze záměru, že Brazílie musí pro zajištění svého tří až pětiprocentního hospodářského růstu v příštích pěti letech ročně zvýšit výrobu elektrické energie o pět procent. To předpokládá roční investice ve výši pěti miliard USD.
Země se bude orientovat na výstavbu vodních a tepelných elektráren spalujících plyn a uhlí, případně biomasu. Je vhodné sledovat i rozvoj jaderné energetiky a zúčastňovat se specializovaných výstav a veletrhů. Nevyužitý potenciál z pohledu českého vývozu skýtají i projekty malých vodních elektráren.
Nutné změny vyžaduje dopravní infrastruktura. Rostoucí export zatěžuje totiž dopravní síť a přístavy. V příštích letech bude proto stát investovat několik miliard USD do rekonstrukce hlavních železničních koridorů a do obnovy železničních vozidel a lokomotiv. Počítá se s partnerstvím soukromého a veřejného sektoru.
Další oblastí, která se rozvíjí a bude na ni kladen větší důraz, včetně investic ze strany brazilských vládních orgánů, je ochrana životního prostředí. V tomto oboru zatím působí jeden společný česko-švýcarský podnik Centroprojekt do Brasil.
Možnosti uplatnění českých firem formou dodávek zařízení jsou poměrně vysoké v oblasti vodního hospodářství, a to zejména v oborech technologie a zařízení pro úpravu a čištění vody či v odpadovém hospodářství.
Příležitosti pro české firmy jsou také ve vývozu polygrafických strojů a zdravotnické techniky. Pokud jde o spotřební zboží, nejvhodnější položkou pro český export je v současné době sklo (stolní nápojové sklo střední a vyšší třídy), dále dárkové zboží, vybavení hotelů a rezidencí, polotovary pro výrobu bižuterie, vázy, lustry apod.

Nesmíme zapomínat na to, že v Brazílii existuje celá řada bariér. Tuzemské firmy jsou například nezřídka nedostatečně finančně vybaveny.
Slabá je také ochrana práv k duševnímu vlastnictví. To se týká například farmaceutických firem. V Brazílii je sice vytvořen odpovídající právní rámec včetně vynucování příslušných zákonů, nicméně zejména americké a evropské firmy jsou pod tlakem vlády nuceny progresivně snižovat ceny některých léčiv.
Velkým problémem je i softwarové pirátství, takže země je každým rokem zařazována na tzv. watchlist Úřadu obchodního zástupce USA.
České firmy, které se na brazilském trhu neprosadily, nezřídka svůj neúspěch přičítají objektivním překážkám trhu, jako je geografická vzdálenost, ostrá konkurence a specifika trhu. Tím se přirozeně zhoršuje pověst podnikatelského prostředí v Brazílii.
A v neposlední řadě je překážkou i jazyková bariéra. Řada českých exportérů nevhodně propaguje své výrobky na tamním trhu informačními materiály ve španělštině, která je sice pro Brazilce srozumitelná, nicméně budí dojem neindividuálního přístupu k trhu a zařazení potenciálních zákazníků z Brazílie obecně do Latinské Ameriky.





Čím je zajímavý trh
Brazílie je silná tržní ekonomika produkující HDP ve výši 673 mld. USD (9. nejvyšší HDP na světě v přepočtu parity kupní síly, 12. největší HDP v kursovém přepočtu).
Je aktivní člen mezinárodních institucí, má hlavní hlas mezi rozvojovými zeměmi v řadě jednání na multilaterální bázi.
Tento přední producent řady zemědělských komodit se po roce 2010 stane největší zemědělskou velmocí na světě.
Země je politicky stabilní, je založená na demokratickém systému.
Je zde fiskální stabilita, nízká míra inflace.
Vnitřní trh je liberalizován téměř ve všech oblastech.
České výrobky mají dobrou pověst.
Řada podniků má s brazilským trhem zkušenosti.
Mezi ČR a Brazílií je dohoda o zamezení dvojího zdanění.

Rizika podnikání
Přetrvává silná ochrana domácího trhu v některých oblastech.
Legislativa je komplikovaná a netransparentní, zejména v oblasti daňové a pracovněprávní. Legislativní procesy jsou zdlouhavé, a to s mnohdy nepředvídatelným výsledkem.
Také soudnictví je pomalé.
Brazílie není ochotná uzavírat dohody o podpoře a ochraně investic.
Neexistuje celostátní obchodní rejstřík, velmi obtížné je získávat kvalitní informace o podnikatelských subjektech.
Vysoká domácí úroková míra ztěžuje úvěrové financování dovozů.
V zemi panuje značná míra korupce.
Jednotlivé regiony se rozvíjí hospodářsky a sociálně velmi rozdílně.
Stav dopravní infrastruktury, vyvolávající zvýšené distribuční náklady, je nevyhovující.
Kriminalita, zejména v největších hospodářských centrech, je nezvládnutá.
Měna není konvertibilní.
Roste konkurence, především díky masivnímu vstupu asijských subjektů, zejména čínských, na brazilský trh.