Rozlohou a počtem asi 106,4 miliónu obyvatel je Mexiko druhým největším státem v Latinské Americe (LA), vytvářející největší hrubý domácí produkt ze zemí LA. Díky své poloze a aktivní účasti v Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA) je považováno i za přirozené přemostění kontinentů dvou hlavních ekonomických a kulturních sfér západní polokoule.
Tato země podepsala však řadu obchodních dohod, pro české vývozce je důležitá dohoda s Evropskou unií o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci. Mimo toho Mexiko uzavřelo dalších 32 preferenčních dohod, poslední s Japonskem a s Uruguayí.
Obchodně ekonomické vztahy mezi ČR a Mexikem mají dlouholetou tradici, přičemž obchodní výměna se zvyšuje především od druhé poloviny 90. let. České vývozy do Mexika stouply z 10,2 miliónu USD v roce 1995 na 129,8 miliónu v loňském roce.
Nicméně u dovozů je nárůst daleko výraznější - ze 7,4 miliónu USD v roce 1996 na 111 miliónů USD v roce 2005.
Nárůstem českého vývozu v posledních letech (o 77 % v roce 2003, 85 % v roce 2004 a 39 % v roce 2005) se Mexiko v hodnotovém vyjádření dostalo na úroveň Brazílie - tradičně našeho největšího vývozního partnera v Latinské Americe. Celkový obrat vzájemného obchodu tak vloni vzrostl o 21 % na 240,8 miliónu USD.
V komoditní skladbě vývozů do Mexika je v posledních letech vidět nárůst podílu strojírenských výrobků (60 % v roce 2003, 66 % v roce 2004, 68 % v roce 2005). Tradičními položkami v minulosti byly přitom textilní, obuvnické a kožedělné stroje, obráběcí stroje, skleněná a kovová bižutérie, chemické a farmaceutické produkty, polygrafické stroje, dekorativní a užitkové sklo, kovové roury, kuličková ložiska, hudební nástroje.
Nesporně pozitivní skutečností je, že se v poslední době začínají realizovat české investice v oblasti energetiky - vývoz parních turbín představuje návrat tradiční české strojírenské komodity na latinskoamerický trh po mnohaleté absenci. Zájmem české strany je v tomto směru vyrovnat donedávna jednostranné investiční toky z Mexika, jež představují investice firem Nemak či Ricolino.
Pokud se podíváme na příležitosti obchodní a hospodářské spolupráce, vzhledem k industrializaci mexického hospodářství jsou tu možnosti dodávek strojů a strojního zařízení. Nabízí se i účast českých firem na realizaci investičních projektů, na obnově a modernizaci infrastruktury federace i jednotlivých států. Perspektivními komoditami jsou na místním trhu zejména takové, které zajistí udržitelný rozvoj, sociální růst a zmírnění chudoby.
Investice v energetice umožňují rekonstrukce a modernizace stávajících zařízení na výrobu elektrické energie a budování nových s důrazem na ochranu životního prostředí, rozvíjí se těžba ropy a plynu, uhlí a rud.
Mexiko má zájem na výstavbě a obnově infrastruktury, řešení dopravních systémů včetně dodávek zařízení a dopravních prostředků. Jde o dodávky komponentů pro železnice a metro či pro automobilový průmysl. Zde je účelná přímá výrobní kooperace s mexickými i zahraničními firmami, které působí na území Mexika. V oblasti propojení elektrických a telekomunikačních systémů se nabízejí značné možnosti při dodávkách v rámci společných programů nadnárodních společností EU.
Mexiko má zájem na realizaci ekologických projektů, jako jsou spalovny a třídírny odpadů, čističky a úpravny vod, zásobování vodou venkovských a městských aglomerací, technologie pro výrobu biopaliv, zalesňování, ochrana půdy proti erozi.
Uplatnit se lze i při dodávkách zařízení, která budou avizovat a předcházet živelním pohromám, a prostředky, stroje a zařízení na odstraňování jejich následků.
Potřeba modernizace vybavení bezpečnostních složek mexického státu vyvolává poptávky po dodávkách speciálního materiálu, jmenovitě z oblasti leteckého průmyslu, vojenské a zabezpečovací techniky.
Spolupráce se nabízí také v oblasti informatiky. Mezi další perspektivní exportní komodity patří celá řada výrobků, jako jsou zemědělské stroje a traktory, technika a zařízení pro zavlažování a zalesňování, stroje na zpracování dřeva, ocel a výrobky ze železa, komponenty pro silnoproudou elektrotechniku, léčiva a zdravotnická technika, plastické hmoty, chemikálie, ale i některé potraviny, jako jsou například dětská výživa, sušené mléko či bramborový škrob. 
Čím je zajímavý trh
Mexický trh má potenciál více než 100 miliónů spotřebitelů.
Dlouhodobá politická stabilita země - předpokladem je udržení kursu politického a hospodářského vývoje po letošních červencových prezidentských volbách.
Jsou zde stabilizované podmínky tržního hospodářství, značná liberalizace dovozu, nízká míra inflace a trvale regulovaný kurs mexického pesa vůči USD, EUR a dalším volným měnám.
Mexiko je zapojené do globálních a regionálních ekonomických struktur.
Vláda se snaží posílit obchodní vazby Mexika se zeměmi EU.
Členství Česka v Evropské unii v kontextu s Dohodou EU-Mexiko znamená zvýšení důvěryhodnosti ČR jako partnera pro obchodní a hospodářskou spolupráci.
Smluvní základnou (vedle Dohody EU-Mexiko jsou uzavřeny též dvoustranné dohody: dohoda o podpoře a ochraně investic, dohoda o zamezení dvojímu zdanění, bezvízová dohoda).
Rizika podnikání
Slabý dolar, s ohledem na narůstající propojení mexické ekonomiky s ekonomikou USA, a zesilující hospodářská expanze Číny.
Nedokončená legislativa v oblasti přímých zahraničních investic, neřešená otázka změn ústavních zákonů v oblasti zákoníku práce, v energetice a ve fiskální politice státu, legislativně nezajištěný vstup a podíl soukromého sektoru v největších státních podnicích PEMEX a CFE.
V oblasti geografického pokrytí mexického trhu je třeba brát v úvahu vzdálenost a značnou rozlohu Mexika.
Únosy podnikatelů, prudký nárůst zločinnosti v důsledku válek drogových gangů.
Korupce a nízká rozhodovací transparentnost soudů na všech stupních.
Nízká průhlednost vypisovaných veřejných výběrových řízení a tendrů a nízká úroveň rozvoje místní justice. Doporučuje se využívat ke konzultacím a průzkumu trhu místní specializované firmy a obchodní komory, včetně asociací a svazů nebo do obchodní relace přímo zapojit místní zástupce.
Vysoká míra nezaměstnanosti, a to jak ve městech, tak hlavně v zemědělských oblastech, malá tvorba nových pracovních příležitostí, pomalé snižování daňové zátěže daňovým poplatníkům.
Nejistá návratnost prostředků vynaložených na vybudování obchodního zastoupení a na služební cesty do tohoto vzdáleného teritoria, vysoká nákladnost takové přítomnosti.
Nepřipravenost českých firem oslovit mexický trh nabídkami ve španělském jazyce.
Nedostatečné využívání veletrhů a výstav a organizování podnikatelských misí.
