Ceny v USA rostou, první cítí dopady taxikáři

Ceny v USA rostou, první cítí dopady taxikáři

Čtyři taxikáři na parkovišti u nádraží v americkém maloměstě Harrison si protahují nohy.
"Lidé dnes raději jezdí na kole, aby ušetřili benzín. Jsme to ještě vůbec v Americe?" stěžuje si Paul Martin (jméno bylo redakcí změněno) a znuděn se opře o svou zlatou limuzínu. Kolem něj právě prošli dva bankéři z Wall Streetu a ve svých tmavých oblecích právě usedají na dvoukolku.
Od té doby, co ceny benzínu na amerických benzínkách překonaly rekordní hranici tří dolarů za galon (3,8 litrů), přesedají na levnější dopravní prostředky i zapřísáhlí příznivci aut. Příplatek ve výši jednoho dolaru navíc nyní v Harrisonu vyžadují také taxikáři. Podle nejnovějších průzkumů se jízdu autem z úsporných důvodů snaží omezit zhruba dvě třetiny Američanů.
Pro ty, kteří nemají jinou možnost než do práce dojíždět autem, se tak náklady na pohonné hmoty během několika měsíců zdvojnásobily. To je obzvláště těžké především pro rodiny, které mají nižší příjmy - do 40 000 dolarů ročně. U nich dnes výdaje na benzín činí zhruba 10 procent rodinného rozpočtu.
Vzhledem k takové zátěži je tak pro mnoho Američanů nepochopitelné, proč právě ceny energie nelze oficiálními místy kontrolovat.
Přestože tedy americké ministerstvo práce včera zveřejnilo meziroční zvýšení všeobecné cenové hladiny v měsíci dubnu o 3,5 procenta, je pro ekonomy na Wall Streetu a v americké centrální bance důležitější takzvaná jádrová inflace, která nezohledňuje ceny potravin a energie. Právě tyto ceny podle nich silně kolísají a vývoj cen příliš zkreslují. V dubnu tak tato jádrová inflace činila 2,3 procenta.
Přestože je tato výše výrazně nad tím, co centrální banka neoficiálně považuje za přijatelné, má na to podle šéfa banky Bena Bernankeho cena ropy na tento vývoj pouze "mírný" dopad. Pro taxikáře a lidi odkázané na jízdu autem to zní jako výsměch.
"Jádrová inflace je mi úplně jedno," míní Martin. "Já jen vidím, že ceny stále rostou," říká. Podobně jako on se zlobí i tisíce dalších Američanů. Kromě cen benzínu se zvýšily i poplatky na zdravotní pojištění či školné na středních školách. Centrální banka se tomuto nárůstu cen sice snaží čelit zvyšováním úrokové sazby, to ale na druhou stranu zvyšuje ceny hypoték, a tím opět zatěžuje spotřebitele.
Neklidní proto začínají být i investoři na finančních trzích. Zvýšení míry inflace mělo dopad na akcie a dluhopisy, slabý je i dolar. "Bernanke se dopustil chyby, když slíbil udělat přestávku v navyšování úroků, a to v době, kdy rizika navyšování inflace dál přetrvávají," míní John Ryding, ekonom investiční banky Bear Stearns v New Yorku.
Jeho kolega David Rosenberg z investiční banky Merrill Lynch je zatím v klidu.
"Ceny surovin inflaci nerozdmýchávají, rozhodující jsou spíše náklady mzdové. A zde se zatím problémy nehlásí," tvrdí.