Spokojené elity chtějí změnu. Půjdou volit

Čeští podnikatelé, manažeři, učitelé a lékaři mají jedno společné: jsou to ve své většině spokojení lidé se zájmem o veřejný život a na české poměry až nevídaně vysokou ochotou jej ovlivňovat - aspoň pokud jde o účast u voleb.
Jsou to lidé, kteří zcela jednoznačně dávají přednost současnému režimu před tím minulým, radují se z členství země v Evropské unii a očekávají, že se postavení země v ní bude v budoucnu ještě zlepšovat.
Výsledky exkluzívního výzkumu agentury STEM pro Hospodářské noviny z přelomu dubna a května se významně odlišují od dat, která STEM i další výzkumné agentury běžně publikují. Namísto průřezu celou populací se totiž zaměřil pouze na čtyři vybrané skupiny obyvatelstva. A v každé z nich oslovil více než dvě stě osmdesát tazatelů.

Jen učitelé volí nalevo. Polepšili si
Pro sociální demokraty průzkum příliš mnoho dobrých zpráv nepřináší. Kdyby záleželo jen na podnikatelích, manažerech, ale i lékařích, vládla by v zemi jednobarevná vláda ODS - a to pravděpodobně dokonce s ústavní většinou.
Odlišná je předvolební nálada pouze u učitelů: hned za manažery jsou druhou skupinou nejspokojenější s vývojem v zemi.
Volby mezi učiteli by totiž dopadly tak, jak čím dál víc naznačují "všeobecné průzkumy": remízou. ODS i sociální demokraty by volilo téměř shodně jednatřicet procent z nich.
"Je vidět, že tu funguje rétorika sociální demokracie, která si učitele vždy předcházela," říká ředitel agentury STEM Jan Hartl.
A sociální demokraté to dělali nejen slovy: učitelé, z vybraných skupin jediná plně závislá na přísunu peněz ze státního rozpočtu a na platové politice státu, si v posledních letech skutečně polepšili.
Ze zhruba třináctitisícové průměrné mzdy v roce 1999 (jde o údaje ministerstva školství) se příjmy učitelů loni vyšplhaly na 21 300 korun. Ani tak se ovšem ještě nepřiblížily opakovaným volebním slibům ČSSD, podle níž by se výdělky učitelů měly dostat na sto třicet procent průměrné mzdy v zemi. Ta je dnes v celé zemi osmnáct a půl tisíce korun.
U učitelů stojí za pozornost také dva další údaje týkající se jejich volebních preferencí: jako jediní by poslali Stranu zelených přes desetiprocentní hranici - volilo by ji 12,2 procenta z nich, u ostatních skupin Bursík a spol. oscilují kolem pětiprocentní hranice.
A také pouze u učitelů by se přes pětiprocentní práh, nutný pro vstup do sněmovny, přehoupli lidovci: lékaři, manažeři a podnikatelé by KDU-ČSL poslali poprvé v historii mimo parlament.
Sociální demokraté se přízni učitelského stavu těší ještě v jednom ohledu: pouze učitelé se hned v pěti případech z osmi vybraných programových témat domnívají, že Lidový dům nabízí lepší recepty než jejich hlavní konkurenti z ODS: vedle školství to je i otázka zaměstnanosti, daní, důchodové reformy a sociální politiky.

Pravice přenechala sociální politiku ČSSD
Právě oblast sociální politiky je jediná, v níž sociální demokraté podle průzkumu prokazují lepší schopnosti než ODS u všech čtyř sledovaných společenských skupin: myslí si to dokonce i manažeři, jichž by přitom více než 60 procent volilo ODS.
"Pravice za šestnáct let nedokázala najít pozici při reformě sociálního systému," říká Hartl.
Podle Hartla tak pravice dobrovolně vyklidila pole a přitakala názoru, že sociální politika může být jen levicová.
"Pravice za svých vlád nedokázala systém reformovat na skutečně adresný, a teď se jí vrací přesvědčení lidí, že to jinak, než dnes, ani jinak nejde," tvrdí Hartl.
ODS si to začala uvědomovat až v posledních měsících před volbami a na své "sociální image" postavila významnou část kampaně: "Rozvinuli jsme témata jako ...fungující sociální služby, špičkové školství a zdravotnictví, zabezpečené stáří. Tato témata si s námi občané často nespojovali," prohlásil loni v listopadu na kongresu ODS její šéf Mirek Topolánek a strana vzápětí představila svůj nový plán "státem zabezpečeného příjmu".

Půjdeme volit. Je to důležité
Jak už bylo řečeno v úvodu, učitelé, manažeři, podnikatelé i lékaři se chystají přijít k volbám ve velkém.
Ochota volit u všech z nich přesahuje sedmdesát procent, u manažerů dokonce procent osmdesát. Pro srovnání: podle posledního průzkumu STEM hodlá své základní občanské právo využít jen o něco málo přes půlku celé populace.
Naprostá většina z nich - až kolem devadesáti procent - totiž považuje výsledky voleb za důležité. A vždy pro více než čtyřicet procent respondentů jsou volby dokonce "velmi důležité" - v běžné populaci si to myslí jen dvacet devět procent lidí.
Při pozorném pohledu na detailní data z průzkumu, která budeme publikovat v následujících dnech, se ovšem ukazuje jeden z důležitých momentů těchto voleb: konají se v časech dosud nepoznané prosperity.

I voliči ODS přiznávají vládě zásluhy za růst
A tak například i manažeři a podnikatelé, které lze označit za tvrdé voličské jádro ODS, z větší části uznávají, že se stav českého hospodářství zlepšuje - a například dvě třetiny dotazovaných manažerů jsou ochotny připustit, že "podpora hospodářského růstu byla jednou z priorit vlády v posledním roce".
"Ono totiž obecně platí, že společnost jako celek je přese všechno poměrně spokojená," říká Hartl.
"Zádrhel v tomhle spokojeném pohledu na svět je ale v tom, že když o něm lidé hovoří, myslí tím to, co je tady a teď. A když se pak na ty výpovědi podíváme detailněji, zjistíme, že pohled do budoucnosti je u nich přece jen trochu poznamenán nejistotou," dodává Hartl.

Grafy 1

Grafy 2