Malcom Hurlston: Dlužníci si nevědí rady, potřebují pomoc

Dlužníci si nevědí rady, potřebují pomoc

I když většina domácností platí půjčky bez potíží, pořád bude existovat skupina lidí, kteří s tím potřebují pomoci. Taková bezplatná služba už dlouho existuje ve Velké Británii, v Česku se teprve rozbíhá. Malcolm Hurlston, šéf Consumer Credit Counselling Service - největší britské charitativní organizace svého druhu, v Praze radil, jak na to: "Nejdůležitější je, aby poradce rychle vytvořil plán, jak se zbavit zátěže dluhů."

HN: Někteří lidé tvrdí, že půjčit si na spotřebu je hloupost. Varoval byste před půjčkami a kreditními kartami?
Nejsem jejich odpůrcem. Díky nim může ekonomika víc růst a vznikají nová pracovní místa. Devadesát pět lidí ze sta splácí dluhy bez problémů a půjčky jim usnadňují život. A když používají kreditní kartu, je to pro ně často levnější a výhodnější, než když si budou chtít půjčit v bance. Neměli bychom se snažit zastavit půjčování. Naopak, mělo by být ještě jednodušší. Ale zároveň musíme mít správné metody, které by pomohly lidem, kteří se dostanou do problémů se splácením. Musíte jim pomoct velmi rychle. Jsou obvykle ve velkém stresu a nevědí si rady.

HN: Dá se čekat, že podíl lidí, kteří v Česku nebudou schopni splácet dluhy, poroste?
Pochybuji. Jakmile věřitelské instituce zjišťují, že podíl špatných úvěrů roste, pak pochopitelně mění svou obchodní politiku. To by musel přijít nějaký ekonomický šok. Běžně vznikají problémy se splácením při ztrátě zaměstnání, při rozvodu nebo když člověk vážně onemocní. Také nezaměstnanost je jedním z významných faktorů. Ale když je ekonomika silná - a české hospodářství přece roste, pak není důvod, aby se procento nesplácených půjček zvyšovalo.

HN: Podle vás se člověk s velkými dluhy svěří spíš vám než svému partnerovi. Proč?
Dost často přece manželka svému muži ani neřekne, že má kreditní karty, nebo že si vzala půjčku. A když se o ní nezmínila, pak asi doma bude těžko vyprávět, že si na splácení musela vzít další úvěr. Dluh je také psychologický problém - hodně lidí si také myslí, že velké dluhy mají jen oni. Potřebují pomoc odborníka.

HN: Jakým způsobem pracujete vy?
Služby jsme spustili v roce 1993. Naše bezplatná linka je k dispozici od rána do večera. Můžeme zařídit osobní schůzku s poradcem, působíme v deseti místech v zemi. Sestavujeme lidem splátkový kalendář, navrhujeme snížit splátky nebo některé odložit. Pak návrh posíláme věřitelům. Dnes už ho automaticky odsouhlasí, protože jsme si vydobyli důvěru. Dlužník může dělat platby přes náš automatický platební systém, což je pro něj levnější, než kdyby si to obstarával sám.
Na oplátku získáme od věřitelů určitý příspěvek na svou činnost. Teď máme ve správě přes 2 miliardy liber dluhů, desetinu všech špatných půjček. Ročně se na nás obrací až tři sta tisíc lidí.

HN: Dodržují lidé plány splátek?
Většinou ano, chtějí dluhy platit.

HN: Český stát se snaží snížit riziko předlužení lidí i tím, že chce zavést vzdělávání o finančních službách do školních osnov. Pomůže to?
Vzdělání je důležité, ale když se stane něco nepředpokládaného, tak člověk udělá hloupost. Můžete mít tři tituly, ale když se rozvádíte, tak vám vzrostou výdaje, a když si půjčujete víc, než vyděláte, pak jste za čas v průšvihu.

HN: Komu hrozí největší riziko?
Lidem ve věku 30 až 45 let. Kupují si domy, půjčují si na zařízení, potřebují peníze na východu dětí. Myslí si, že do padesáti dluhy splatí. Když jde všechno normálně, tak to tak skutečně funguje.