Cesta k udržení a prohloubení kvalifikace

Díky tomuto projektu by se měla během příštích tří let významně rozšířit nabídka celoživotního vzdělávání v České republice a najít snadnější způsob uznávání kvalifikace, jíž člověk dosáhl jinde než při počátečním vzdělávání ve škole.
Tyto změny jsou nanejvýš potřebné, protože počet dospělých, kteří se po ukončení školy dále vzdělávají, je v ČR nesrovnatelně nižší než ve starších zemích EU.

Podílí se na tom i fakt, že chybí dostatečná nabídka kurzů celoživotního vzdělávání, které také nemají ucelený systém ani odpovídající legislativu. Zákon o uznávání kvalifikací v dalším vzdělávání sice nedávno schválila vláda, neprošel ale ještě parlamentem. V rámci projektu UNIV vzniknou v šesti krajích sítě středních a vyšších odborných škol, které rozšíří svou výuku o vzdělávací programy pro dospělé. Obdobné sítě škol již existují v Libereckém a Moravskoslezském kraji, které se na projektu také podílejí.

Zeptali jsme se ing. Petry Hniličkové, manažerky projektu UNIV:
* V jaké fázi se projekt nachází, co ze záměrů už bylo v uvedených šesti krajích realizováno a s jakými výsledky, popř. s jakou odezvou?
Projekt byl zahájen v srpnu 2005, je tedy v současné době řešen devět měsíců a jeho postup je přesně strukturován. UNIV je realizační projekt, který pracuje s lidskými zdroji v pravém slova smyslu a proto je jeho činnost v krajích dosti zřetelná. Tomu, aby ředitelé a pedagogové škol vůbec věděli, co je smyslem projektu a na čem budou pracovat, byla věnována úvodní část. Došlo k personálnímu obsazení manažery zastoupených krajů a škol i vytvoření projektových týmů, které se budou cíleně vzdělávat a následně připravovat vzdělávací programy pro dospělé. Kromě toho byly hodnoceny všechny zapojené školy ve smyslu poskytování dalšího vzdělávání pro dospělé, to znamená zájem učitelů pracovat s dospělými i vybavení škol pro tuto činnost, spojení odborných škol se světem práce a s úřady práce apod.

Nyní jsou na každé ze 66 zapojených škol vytvořeny projektové týmy pro tvorbu vzdělávací nabídky a navrženy vzdělávací programy, které bude škola připravovat. Byla provedena jejich určitá koordinace v kraji, to proto, aby nebyly obdobné a duplicitní kurzy. Každý program má zapojeny do týmu dva sociální partnery, kteří budou programy hodnotit a již byly ve všech krajích realizovány vzdělávací semináře pro učitele v přípravě vzdělávacích programů modulovým způsobem. Projekt má ještě druhou část, která se věnuje vlastnímu uznávání předchozího vzdělávání (UNIV). Tady znamená projektová práce vytvoření metodik a pokladů pro hodnocení a nyní jsou projektové týmy opět na školách. Probíhají semináře, kde se učitelé odborné přípravy a mistři odborné výchovy dovídají, jak připravovat hodnotící standardy pro 20 oborů vzdělání.

Školy zúčastněné v projektu byly vybrány tak, aby byly vhodně rozmístěny po kraji a v poskytování dalšího vzdělávání byly dostupné občanům. Lze říci, že školy svoji účast v projektu vnímají jako velmi smysluplnou, jako činnost, která je připravuje na budoucnost. Dá se oprávněně předpokládat, že bude ubývat žáků a byla by velká škoda nevyužít odborného potenciálu škol - jejich pedagogů a jejich materiálního zázemí. Navíc poskytování dalšího vzdělávání vnímáme jako předmět podnikání a školy díky této činnosti mohou odměnit pedagogy a využít získaných financí např. na své vybavení. Tímto ostatně prošly i mnohé evropské země a dnes v nich nacházíme instituce, které ze 3/4 realizují další vzdělávání pro dospělé a ta zbývající čtvrtina studujících jsou žáci denního studia.

* Projekt počítá zřejmě se zřízením koordinačních center: budou existovat na úrovni pracovního úřadu nebo veřejné správy popř. konkrétní školy? Nebo to budou agentury typu vzdělávacích?
O právní formě každého koordinačního centra diskutujeme se zástupci kraje. Rádi bychom vytvořili jednotku, která bude v rámci kraje koordinovat práci škol v projektu a po jeho ukončení i dalších institucí, které se budou chtít zapojit. Koordinačnímu centru připisujeme mnohé role. Další vzdělávání je v současné době velmi živelnou záležitostí, a proto půjde o určitou koncepční roli, metodickou - bude třeba metodicky vést zapojené školy i lektory, hodnotící - bude třeba zajistit kvalitu vzdělávacích institucí, kvalitu vzdělávacích programů i kvalitu poskytovaného vzdělávání, což se dnes prakticky neděje, koordinovat činnost informačního systému i poskytování studijního poradenství a v neposlední řadě i vzdělávat průvodce a hodnotitele pro oblast uznávání předchozího vzdělávání. V každém případě bude koordinační centrum jednotkou, ve které budou zastoupeni zástupci zúčastněných škol, která jim bude pomáhat i v publicitě jejich činnosti a bude jim nabízet mnohé služby.

* Jak se k tomuto projektu staví školy?
Jednou větou - velmi dobře. Na to se jich ostatně zeptejte sami. Jejich seznam je dostupný na www.univ.nuov.cz.

Co přináší účast

Dali jsme na dobrou radu a zeptali se, a to Mgr. Jana Mareše, ředitele Integrované střední školy energetické v Chomutově.
* Co přináší účast na projektu UNIV vaší škole a jaký je přínos školy do projektu?

Příležitost, možnost dalšího profesního růstu školy, posílení spolupráce se sociálními partnery a posílení spolupráce s takovými institucemi, jakou je například Národní ústav odborného vzdělávání. Pro někoho jsou to možná silná a odvážná slova, ale škola, zejména odborná, která dnes stojí mimo tyto aktivity, může do budoucna ztratit svůj kredit. Pro školu je účast, resp. aktivní zapojení do projektu, dalším kvalitativním posunem v projektových aktivitách, bez kterých si život školy již nedovedu představit. Víte, určité principy uznávání předchozího vzdělávání uplatňuje každá škola již nyní při přijímání uchazečů ke studiu zejména do vyšších ročníků, ale UNIV, resp. zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, na který UNIV již od počátku jeho přípravy reaguje, přichází z odlišnou filozofií.

Škola má řadu zkušeností z tvorby učebních dokumentů, měla a má příležitost se k řadě materiálů vyjadřovat a UNIV tyto možnosti velmi vhodně rozšiřuje. Ve škole se již dnes realizuje řada aktivit v oblasti dalšího vzdělávání dospělých: rekvalifikace, další vzdělávání pedagogických pracovníků, další profesní vzdělávání. UNIV do školy přichází z novými pojmy při práci s kompetencemi, při aktivitách zaměřených na poradenství pro dospělé, v rámci pohledu na další možnosti zpracovat studijní podklady a materiály v jiných formách a také s možnostmi, jak rozšířit spolupráci se sociálnímu partnery.

Škola nechápe UNIV jen jako cestu k dosažení určitého stupně vzdělávání (zatím do úrovně střední s výučním listem), ale jako výzvu ke zkvalitnění celého systému prohlubování a zvyšování kvalifikací prostřednictvím dílčích a celkových kompetencí pro různá povolání. Otázku, jaký je přínos školy do projektu, by měli zodpovědět manažeři projektu, kteří mohou lépe zhodnotit naše kvality. Nicméně naše škola do projektu vstoupila v souladu s jeho zadáním se dvěma obory vzdělávání, které mají výstup do úrovně střední vzdělání s výučním listem. Vzhledem k vynikajícím technickým a personálním podmínkám naší školy jsme zvolili tuto základní profilaci: obsluha energetických a elektrotechnických zařízení s vyústěním oborů Elektrikář - silnoproud a Elektrikář - slaboproud a obsluha strojních zařízení s vyústěním oboru Zámečník. Návazně se školní tým ještě rozhodl připravit moduly zaměřené na ICT ve dvou úrovních - ECDL a nadstavba v rámci CAD systémů a moduly zaměřené na profesní poradenství pro dospělé s důrazem na kariérní poradenství.

* Podílíte se na části projektu týkající se národní soustavy kvalifikací a uznávání dílčích kvalifikací, nebo spíše nabízíte obory ke vzdělávání dospělých a k celoživotnímu učení?
Podle mého názoru není možné ani dnes (a nebude to žádoucí ani do budoucna) oddělovat problematiku národní soustavy kvalifikací a dílčích kvalifikací od oborů vzdělávání. To je jen technická záležitost a otázka cest k dosažení potřebné úrovně vzdělání pro konkrétní pracovní pozici. Již v první odpovědi jsem uvedl, že škola se podílela a podílí na připomínkování řady materiálů, které vedou ke kvalitě vzdělávacích programů. To bude dělat i nadále. Sami vytváříme řadu studijních materiálů, zejména v oblasti dalšího vzdělávání se zaměřením na rekvalifikace a vzdělávání pedagogických pracovníků. Samozřejmě, že zatím plně platí, že naší hlavní parketou je realizovat vzdělávání v oborech střední vzdělání s výučním listem (učební obory) a střední vzdělávání s maturitou (studijní obory). Ale škola si chce své dobré jméno udržet i nadále, a proto realizuje i řadu jiných aktivit zaměřených na další profesní vzdělávání.

Přestože se to nebude řadě odborníků na vzdělávání líbit, lze s určitou nadsázkou zařadit obory středního vzdělávání také do sféry vzdělávání dospělých s cílem položit základ celoživotnímu učení. Škola tedy v současné době plní obě části vaší otázky. Jednak se svým zapojením, a to i do projektu UNIV, podílí na tvorbě národního systému kvalifikací a uznávání dílčích kvalifikací, a jednak se také podílí na tvorbě programů pro celoživotní učení. Významný podíl na tom má také zapojení ředitele školy do práce poradních orgánů Národního ústavu odborného vzdělávání, jeho zapojení do projektového týmu NSK a také jeho členství v nově vzniklé Sektorové radě pro energetiku. Říkáme, že není možné budovat různé úrovně kvality výstupu ze vzdělávání. Úmyslně říkám úroveň výstupu, neboť není rozhodující vlastní cesta, ale kvalita výkonu při ověřování výstupu. Samozřejmě, že toto vše klade nové nároky jak na vzdělávací instituce, tak na samotné aktéry ověřování. Jsem přesvědčen, že tým naší školy tuto skutečnost již dnes velmi dobře vnímá a že jsme veřejnosti připraveni nabízet stále kvalitní vzdělávací služby. Věřím, že ke zlepšení našeho kreditu nám také pomůže zavedení systému managementu podle ISO 9001:2000, do kterého jsme právě vstoupili.

* V čem vidíte přednosti chystaného systému uznávání kvalifikací a v čem jsou jeho slabiny, jsou-li nějaké?
Myslím, že zákon o ověřování a uznávání dalšího vzdělávání rozděluje názorové spektrum na dvě části. První jej vnímá jako "konec středních škol - zejména středních odborných škol" a druhé jako velkou výzvu dokázat, že jsou jejich vzdělávací služby velmi kvalitní. Ve veřejnosti se objevily názory, že mladí lidé nebudou chodit do školy, že zvolí cestu pro získání vzdělání přezkoušením bez pravidelné docházky. Myslím, že tomu tak nebude, že je předčasné dělat poplašné závěry v době, kdy ještě zákon nenabyl své účinnosti.

Ale i tyto názory je nutné vnímat a respektovat. Já osobně nechápu připravovaný sytém uznávání kvalifikací jen jako cestu k získání například výučního listu, ale spíše jako cestu k udržení, prohloubení a zvýšení kvalifikace, a to i dílčí cestou. Samozřejmě, že je vždy výhodnější být držitelem certifikátu celkové kvalifikace v určitém oboru vzdělání, který vypovídá o mém celkovém portfoliu, ale pro řadu povolání je nutné zvýšit jen dílčí kvalitu, či je rozšířit o potřebné dílčí kompetence. Mezi další přednosti patří zlepšení spolupráce sociálních partnerů, zlepšení možností škol, ze které zde i tak trochu hovořím, při rozvoji aktivit v rámci dalšího vzdělávání atd. Osobně bych nerad nyní hovořil o slabinách. Za jednu z nich lze například považovat ustanovení zákona o věkové hranici 18 let pro skládání zkoušky v rámci systému zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ale každý systém musí dostat čas na svůj rozběh a možnost ukázat svá pozitiva.

Domnívám se však, že velkou roli zde musí prvořadě sehrát zaměstnavatelé, a to bez ohledu na svou velikost, neboť oni musí definovat to, jaké kompetence jsou nutné pro to které povolání. Zde je možná jedna z dalších slabin chystaného systému, neboť ucelený přehled není zatím 100% zpracován, ale řada podkladů již existuje v podobě národního systému typových pozic atd. Velkou výzvou jsou také vznikající sektorové rady, které mají být oním místem, které připraví základní úroveň kvalifikací pro povolání uplatňovaná v daném resortu. Logicky je zde řada otázek typu: jaký nastane boj o akreditace institucí, které budou kompetentní k ověřování kvalifikací, jaký bude systém vydávání certifikátů a jak to bude s jejich platností a uznáváním, jakou bude mít celý systém návaznost na principy uplatňované v Evropské unii atd. Někdo může tyto otázky považovat právě za slabiny celého projektu, ale já je spíše považuji za výzvu pro splnění tohoto náročného cíle. I proto jsem rád, že naše škola má možnost u celého procesu být a že já osobně mohu pracovat například v Sektorové radě pro energetiku.