Velká účast pomohla ODS a ČSSD

Jedním z největších překvapení letošních voleb byl zájem voličů. Vůdcové všech stran si to pochvalovali. Ne všem se to ale hodilo.
Volební účast překvapila i experty. Ti tak vysokou návštěvnost u volebních uren nepředpokládali. Všude ve světě chodí totiž k volbám stále méně lidí.
"Očekával jsem volební účast kolem 54 procent, ukazovaly to i naše průzkumy," říká šéf výzkumné agentury STEM Jan Hartl. Volit nakonec přišlo 64,47 procenta lidí.

Výjimka z pravidla
Podle sociologa Daniela Kunštáta za účastí téměř 65 procent stála tvrdá kampaň ODS a ČSSD. "Jejich rétorika dokázala volby prezentovat jako rozhodující střetnutí. Dokázaly tak vlažné voliče dostat k volebním urnám," míní. S tím souhlasí i Hartl.
I přesto ale přišel o víkendu k volebním urnám druhý nejnižší počet voličů od prvních demokratických voleb na začátku devadesátých let. Tehdy chodil volit téměř každý a k volbám se v roce 1990 dostavilo téměř 97 procent voličů. Od té doby však jejich počet stále klesal.
Před rozdělením Československa už volby zajímaly téměř o 12 procent lidí méně, volit jich přišlo 85 procent.
A volby v letech 1996 a 1998, které dopadly podobným patem jako letos a přinesly menšinové vlády (nejprve pravicovou, pak levicovou), také zajímaly více voličů než letos. V roce 1996 přišlo 76,4 procenta voličů a o dva roky později o 2,4 procenta méně.
Nejnižší volební účast v novodobé historii přinesly volby v roce 2002. V nich nakonec voliči dali své hlasy levici. K volbám jich přišlo pouze 58 procent. "Lidé měli po opoziční smlouvě pocit, že jejich hlas není tak významný," říká Kunštát.
A sociální demokraté s komunisty dostali společně téměř o půl miliónů voličů více než pravicové strany, 2,3 miliónu.
Ve volbách o uplynulém víkendu získali o 120 tisíc hlasů více. Ale nestačilo to. Hlasovací lístek s kandidátkou občanských demokratů totiž do volebních uren vhodilo zhruba o sedm set tisíc voličů více než v roce 2002.

Tři vítězové
Vyšší volební účast pomohla dvěma hlavním stranám: ODS a ČSSD. Obě zaznamenaly rekordní zisky, které měly naposledy při svém nástupu k moci. ODS v roce 1992 a ČSSD v roce 1998.
V roce 1992 získal Václav Klaus zhruba o třicet tisíc hlasů více než nyní Mirek Topolánek. Miloš Zeman překonal Jiřího Paroubka dokonce o dvě stě tisíc hlasů. Při tehdejší volební účasti to ale nestačilo na tak velké procentuální zisky, jakých dosáhly ODS a ČSSD tentokrát.
"Drsná kampaň dostala k urnám i vlažné voliče a to pomohlo také zeleným," říká Kunštát.
Vyšší volební účast ale nepomohla lidovcům ani komunistům. Obě strany mají nejpočetnější členskou základnu a také nejdisciplinovanější voliče. "Mají omezené voličské jádro a nedokážou zachytit více voličů," říká Kunštát.
Při minulých volbách umožnil lidovcům probourání voličských bariér projekt Koalice, v rámci které kandidovali. Oproti roku 1998, kdy naposledy kandidovali sami, získali nyní o 150 tisíc voličů méně. Ještě hůře dopadli komunisté, v posledních volbách je přišlo podpořit o 200 tisíc voličů méně.
"Obě strany mají potenciál získat více hlasů, který je v případě lidovců brzděn schopnostmi vedení," říká Kunštát.
Komunisté ale podle všeho doplácejí na politiku Jiřího Paroubka. "Paroubek je první lídr ČSSD, který připustil existenci bloku levicových voličů a tím se stal pro množství z nich přijatelný," analyzuje situaci.
Právě neschopnost odlišit se od ČSSD byla jednou z chyb, které vedení KSČM vytýkal i její současný europoslanec Miloslav Ransdorf. "Paroubek s bývalými poradci německého kancléře stáhl pozornost v kampani na sebe, my jsme na to nedokázali reagovat," stěžoval si v sobotu.
Podobně i Miroslav Kalousek vytýkal médiím, že kampaň prezentovala pouze jako souboj dvou lídrů: Topolánka a Paroubka. To sice dostalo lidi k volbám, ani Filipovi a Kalouskovi se to ale nelíbilo.
Kunštát i Hartl se ale shodují v tom, že taková kampaň, jako byla letos, je spíše výjimečná. Dostat takové množství voličů k volbám je současné maximum.

Kdo vyhrál v jednotlivých okresech