O deset až patnáct procent ročně rostou obraty německých plastických chirurgů. Na operační stůl se loni vypravilo přes 700 tisíc Němců, sedmkrát více než v roce 1990.
Dobrý vzhled přitom pomáhá také profesní kariéře. K tomuto závěru již dříve došli američtí ekonomové Daniel Hamermesh a Jeff Biddle. Podle jejich studie vydělává v USA nadprůměrně hezký člověk o 10 až 15 procent více než někdo, jehož vzhled je dobrý jen průměrně. Neatraktivní ženy navíc mají menší ambice pracovat a berou si většinou méně vzdělané muže.
Experiment se studenty
Proč ale krása znamená bonus? Odpověď se rozhodli prozkoumat dva američtí ekonomové, Markus Mobius a Tanya Rosenblatová. Výsledky bádání zveřejnili v renomovaném časopise "American Economic Review". Předmětem studie byla simulace trhu práce, kdy šlo o to, najmout zaměstnance, kteří budou mít za úkol projít bludištěm (hádankou) na internetové stránce Yahoo!.
V experimentu bylo 330 argentinských studentů rozděleno na skupinu zaměstnanců a zaměstnavatelů. Zaměstnanci měli za úkol během 15 minut vyluštit co nejvíce hádanek, za každou úspěšnou hru přitom dostali jistý obnos. Zaměstnavatelé naopak museli předem odhadnout "produktivitu" každého hráče. Oč přesněji se strefili, o to větší dostali odměnu.
Část zaměstnavatelů se při výběru týmu řídila pouze písemnými informacemi o uchazečích.
Jiná skupina zaměstnavatelů naopak dostala k dispozici fotky uchazečů a další s nimi mohla telefonovat či se dokonce osobně setkat. Vzhled hráčů navíc ještě posuzovalo 50 externích pozorovatelů.
Výsledky testu byly jednoznačné: když zaměstnavatelé neznali vzhled uchazečů, hodnotili jejich schopnosti stejně. Zaměstnavatelé, kteří měli k dispozici foto, měli vůči lépe vypadajícím vyšší očekávání a jejich produktivitu odhadovali o 12 procent vyšší.
V případech, kdy zaměstnavatel mohl s uchazečem telefonovat či se setkat, měli hezcí lidé dokonce bonus ve výši sedmnácti procent. Obzvláště pozoruhodné přitom je, že i když potenciální zaměstnavatelé s uchazečem jen telefonovali, dopadli i zde hezčí lidé lépe.
Rozhodoval vzhled
Důvody, proč tomu tak je, jsou podle Mobiuse a Rosenblatové tři. První je ten, že hezcí lidé vystupují sebevědoměji. Jejich vlastní odhad, kolik umějí vyluštit hádanek, je o deset procent vyšší než u normálně vypadajících.
Toto sebevědomí vnímají i zaměstnavatelé. Celkově tak podle vědců lze na tento faktor svést zhruba dvacet procent výhod.
Zaměstnavatelé navíc hezkým lidem přisuzují větší produktivitu. Tato důvěra podle ekonomů vysvětluje čtyřicet procent rozdílů. Zbylých čtyřicet procent bonusu lze vysvětlit tím, že hezčí lidé bez ohledu na své sebevědomí mají také lepší komunikační schopnosti.
Dobrý vzhled přitom pomáhá také profesní kariéře. K tomuto závěru již dříve došli američtí ekonomové Daniel Hamermesh a Jeff Biddle. Podle jejich studie vydělává v USA nadprůměrně hezký člověk o 10 až 15 procent více než někdo, jehož vzhled je dobrý jen průměrně. Neatraktivní ženy navíc mají menší ambice pracovat a berou si většinou méně vzdělané muže.
Experiment se studenty
Proč ale krása znamená bonus? Odpověď se rozhodli prozkoumat dva američtí ekonomové, Markus Mobius a Tanya Rosenblatová. Výsledky bádání zveřejnili v renomovaném časopise "American Economic Review". Předmětem studie byla simulace trhu práce, kdy šlo o to, najmout zaměstnance, kteří budou mít za úkol projít bludištěm (hádankou) na internetové stránce Yahoo!.
V experimentu bylo 330 argentinských studentů rozděleno na skupinu zaměstnanců a zaměstnavatelů. Zaměstnanci měli za úkol během 15 minut vyluštit co nejvíce hádanek, za každou úspěšnou hru přitom dostali jistý obnos. Zaměstnavatelé naopak museli předem odhadnout "produktivitu" každého hráče. Oč přesněji se strefili, o to větší dostali odměnu.
Část zaměstnavatelů se při výběru týmu řídila pouze písemnými informacemi o uchazečích.
Jiná skupina zaměstnavatelů naopak dostala k dispozici fotky uchazečů a další s nimi mohla telefonovat či se dokonce osobně setkat. Vzhled hráčů navíc ještě posuzovalo 50 externích pozorovatelů.
Výsledky testu byly jednoznačné: když zaměstnavatelé neznali vzhled uchazečů, hodnotili jejich schopnosti stejně. Zaměstnavatelé, kteří měli k dispozici foto, měli vůči lépe vypadajícím vyšší očekávání a jejich produktivitu odhadovali o 12 procent vyšší.
V případech, kdy zaměstnavatel mohl s uchazečem telefonovat či se setkat, měli hezcí lidé dokonce bonus ve výši sedmnácti procent. Obzvláště pozoruhodné přitom je, že i když potenciální zaměstnavatelé s uchazečem jen telefonovali, dopadli i zde hezčí lidé lépe.
Rozhodoval vzhled
Důvody, proč tomu tak je, jsou podle Mobiuse a Rosenblatové tři. První je ten, že hezcí lidé vystupují sebevědoměji. Jejich vlastní odhad, kolik umějí vyluštit hádanek, je o deset procent vyšší než u normálně vypadajících.
Toto sebevědomí vnímají i zaměstnavatelé. Celkově tak podle vědců lze na tento faktor svést zhruba dvacet procent výhod.
Zaměstnavatelé navíc hezkým lidem přisuzují větší produktivitu. Tato důvěra podle ekonomů vysvětluje čtyřicet procent rozdílů. Zbylých čtyřicet procent bonusu lze vysvětlit tím, že hezčí lidé bez ohledu na své sebevědomí mají také lepší komunikační schopnosti.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
