Konto pracovní doby a mzda

Nový zákoník práce bude účinný od 1. ledna 2007. Co se týká zavedení kont pracovní doby, měly by zaměstnavatelům umožnit reagovat na svou provozní situaci a podle ní určovat práci zaměstnancům. To znamená, že firma například přiděluje zaměstnancům práci podle množství zakázek v době sezóny.
K vyhlášení konta pracovní doby musí mít zaměstnavatel souhlas zaměstnanců, jichž se týká. Konto musí být také sjednáno v kolektivní smlouvě. Pokud ve firmě nepůsobí odborová organizace, která by smlouvu sjednala, stanoví zaměstnavatel zavedení konta pracovní doby ve vnitřním předpise.
Při jeho vyhlášení pak určí, jak dlouhé bude takzvané vyrovnávací období, ve kterém se konto bude počítat. Toto období ale nesmí přesáhnout 26 po sobě jdoucích týdnů, v kolektivní smlouvě lze sjednat maximálně 52 týdnů.
Využívá-li zaměstnavatel konto pracovní doby, musí vést účet pracovní doby a účet mzdy každého zaměstnance. Na účtu pracovní doby zaměstnavatel vykazuje stanovenou týdenní pracovní dobu (to znamená, kolik hodin má zaměstnanec odpracovat dle rozsahu svého pracovního úvazku), rozvrh pracovní doby (rozvržení do směn, včetně jejich začátků a konce) a skutečně odpracovanou dobu. Na účtu mzdy vede mzdu zaměstnance, na kterou má nárok dle pracovní smlouvy (dosažená mzda) a stálou mzdu, kterou mu v kontu vyplácí bez ohledu na dobu výkonu práce.
Když práce není, náleží zaměstnanci v rámci konta pracovní doby mzda ve výši nejméně 80 procent průměrného výdělku. K určení jeho výše je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců.
Pokud zaměstnanci nebyla přidělena práce v pracovní směně, náhrada mzdy mu ale nenáleží automaticky, protože zaměstnavatel má možnost mu přidělit práci jindy ve vyrovnávacím období (např. po skončení naplánované pracovní směny).
Po uplynutí vyrovnávacího období provede zaměstnavatel součet skutečně odpracované doby. Odečte od něj stanovenou týdenní pracovní dobou zaměstnance (pracovní úvazek).
Pokud je výsledek kladný, jedná se o práci přesčas. Za ni náleží mzda a příplatek. Respektive je možné místo příplatku poskytnout zaměstnanci náhradní volno. Je-li výsledek záporný, jedná se o překážku v práci. Zaměstnanci pak náleží za tuto neodpracovanou dobu pouze náhrada mzdy ve výši 80 procent průměrného měsíčního výdělku.