Nadace Billa Gatese a jeho manželky Melindy se díky třicetimiliardovému daru finančníka Warrena Buffeta stala světovou charitativní jedničkou.
Nyní spravuje majetek za 60 miliard dolarů. Ale v následující době to může být ještě mnohem více, neboť deset miliónů akcií Buffettovy společnosti Berkshire Hataway se nejspíš dále zhodnotí.
Gatesova nadace původně hodlala na dobročinné účely letos vyčlenit kolem půldruhé miliardy dolarů proti loňské 1,2 miliardy, uvedl list The Washington Post. Ale díky Buffettovi bude moci darovat až tři miliardy ročně.
Gatesova nadace se od svého založení v roce 1994 zaměřila na boj proti extrémní chudobě ve světě. Na boj s chorobami, jako jsou AIDS, tuberkulóza a malárie, věnovala kolem šesti miliard dolarů.
Bill Gates podle německého listu Handelsblatt vynalezl filantropii, která funguje jako efektivní podnik. Dopřává peníze lidem, špičkovým ve svých oborech. Třeba těm, kteří zkoumají a vyvíjejí nová léčiva nebo se "točí" kolem informačních technologií.
"Gates filantropií vlastně podporuje trh se vším, co k němu patří. Svými penězi umožní vznik nové vakcíny, jejíž výroba přinese vysoké zisky, což přiláká soukromé firmy," podotkl v listu Washington Post Thomas Springer z W.K. Kellogg Foundation.
Softwarový král využívá svého image a díky svým kontaktům dokáže přilákat bohaté soukromé firmy. "Jdou do projektů, protože je financuje Gates," podotýká Jean Pierre Garnier, šéf farmaceutického koncernu GlaxoSmithKline.
Předchozí američtí filantropové mohli o penězích, které nyní spravuje Gates, jenom snít. První americký filantrop - ocelářský baron skotského původu Andrew Carnegie - svoji firmu v roce 1901 prodal a založil nadaci. Na charitu během svého života dal 350 miliónů dolarů, asi sedm miliard dolarů v dnešních cenách.
Do dějin filantropie se zapsal také ropný magnát John D. Rockefeller. Spolu se synem na dobročinné účely celkem dali 12,6 miliardy dolarů. Rockefellerova nadace, založená v roce 1913, pomáhala financovat také zemědělský výzkum, například šlechtění plodin vhodných k pěstování v Africe. Jejich peníze se tak podle britského listu Financial Times významně zasloužily o "zelenou revoluci" v 60. a 70. letech minulého století. Díky novým odrůdám pšenice a rýže se zvýšily výnosy, a mohly se tak nasytit milióny lidí nejenom v Africe, ale také v Indii a dalších zemích.
"Odkaz těchto amerických filantropů nás inspiruje," řekla Melinda Gatesová. Podle ní se také oni budou více věnovat zemědělství v chudých zemích, a to ve spolupráci s Rockefeller Foundation.
Soukromá charita se podle expertů velice osvědčuje, neboť dává peníze na řešení problémů, které vlády někdy opomíjejí. "Důležité je, že nadace se mohou pružně rozhodnout, co budou financovat. Přitom nemusí skládat účty ani vládám, ani daňovým poplatníkům," míní Ruth Levinová z washingtonského Střediska pro globální rozvoj. Toho podle ní využívá také finančník maďarského původu George Soros se svým Open Society Institute. Na dobročinné účely dává asi 400 miliónů dolarů ročně, tedy necelých 10 miliard Kč.
V Česku je nejštědřejším dárcem společnost ČEZ, která podle žebříčku firemních filantropů na charitu vyčleňuje skoro 200 miliónů Kč. Následuje Česká pojišťovna s necelými 155 milióny. Ta je součástí impéria miliardáře Petra Kellnera, který považuje za samozřejmost, že část zisků skupiny jde mj. na podporu vzdělání a kultury.
"Je správné, pokud úspěšní podnikatelé část zisků investují ve prospěch všech ostatních občanů," tlumočil mluvčí Dan Plovajko názor jiného českého "magnáta" Karla Komárka, majitele skupiny K&K Capital Group.
Nejštědřejší firemní dárci v Česku 2005 (v mil. Kč)
Nyní spravuje majetek za 60 miliard dolarů. Ale v následující době to může být ještě mnohem více, neboť deset miliónů akcií Buffettovy společnosti Berkshire Hataway se nejspíš dále zhodnotí.
Gatesova nadace původně hodlala na dobročinné účely letos vyčlenit kolem půldruhé miliardy dolarů proti loňské 1,2 miliardy, uvedl list The Washington Post. Ale díky Buffettovi bude moci darovat až tři miliardy ročně.
Gatesova nadace se od svého založení v roce 1994 zaměřila na boj proti extrémní chudobě ve světě. Na boj s chorobami, jako jsou AIDS, tuberkulóza a malárie, věnovala kolem šesti miliard dolarů.
Bill Gates podle německého listu Handelsblatt vynalezl filantropii, která funguje jako efektivní podnik. Dopřává peníze lidem, špičkovým ve svých oborech. Třeba těm, kteří zkoumají a vyvíjejí nová léčiva nebo se "točí" kolem informačních technologií.
"Gates filantropií vlastně podporuje trh se vším, co k němu patří. Svými penězi umožní vznik nové vakcíny, jejíž výroba přinese vysoké zisky, což přiláká soukromé firmy," podotkl v listu Washington Post Thomas Springer z W.K. Kellogg Foundation.
Softwarový král využívá svého image a díky svým kontaktům dokáže přilákat bohaté soukromé firmy. "Jdou do projektů, protože je financuje Gates," podotýká Jean Pierre Garnier, šéf farmaceutického koncernu GlaxoSmithKline.
Předchozí američtí filantropové mohli o penězích, které nyní spravuje Gates, jenom snít. První americký filantrop - ocelářský baron skotského původu Andrew Carnegie - svoji firmu v roce 1901 prodal a založil nadaci. Na charitu během svého života dal 350 miliónů dolarů, asi sedm miliard dolarů v dnešních cenách.
Do dějin filantropie se zapsal také ropný magnát John D. Rockefeller. Spolu se synem na dobročinné účely celkem dali 12,6 miliardy dolarů. Rockefellerova nadace, založená v roce 1913, pomáhala financovat také zemědělský výzkum, například šlechtění plodin vhodných k pěstování v Africe. Jejich peníze se tak podle britského listu Financial Times významně zasloužily o "zelenou revoluci" v 60. a 70. letech minulého století. Díky novým odrůdám pšenice a rýže se zvýšily výnosy, a mohly se tak nasytit milióny lidí nejenom v Africe, ale také v Indii a dalších zemích.
"Odkaz těchto amerických filantropů nás inspiruje," řekla Melinda Gatesová. Podle ní se také oni budou více věnovat zemědělství v chudých zemích, a to ve spolupráci s Rockefeller Foundation.
Soukromá charita se podle expertů velice osvědčuje, neboť dává peníze na řešení problémů, které vlády někdy opomíjejí. "Důležité je, že nadace se mohou pružně rozhodnout, co budou financovat. Přitom nemusí skládat účty ani vládám, ani daňovým poplatníkům," míní Ruth Levinová z washingtonského Střediska pro globální rozvoj. Toho podle ní využívá také finančník maďarského původu George Soros se svým Open Society Institute. Na dobročinné účely dává asi 400 miliónů dolarů ročně, tedy necelých 10 miliard Kč.
V Česku je nejštědřejším dárcem společnost ČEZ, která podle žebříčku firemních filantropů na charitu vyčleňuje skoro 200 miliónů Kč. Následuje Česká pojišťovna s necelými 155 milióny. Ta je součástí impéria miliardáře Petra Kellnera, který považuje za samozřejmost, že část zisků skupiny jde mj. na podporu vzdělání a kultury.
"Je správné, pokud úspěšní podnikatelé část zisků investují ve prospěch všech ostatních občanů," tlumočil mluvčí Dan Plovajko názor jiného českého "magnáta" Karla Komárka, majitele skupiny K&K Capital Group.
Nejštědřejší firemní dárci v Česku 2005 (v mil. Kč)
