Evropu a Rusko dělí ropa a plyn
Stejně jako kdysi car Petr Veliký chce i ruský prezident Vladimir Putin proniknout na Západ. Jen tentokráte nepoužívá bodáky, ale ropu a plyn.
Na Ruských dodávkách závisí nyní polovina Evropské unie. Rusko chce navíc posílat své suroviny přímo jednotlivým spotřebitelům. Proto například ruský polostátní plynárenský gigant Gazprom koupil trubky vedoucí k 1500 podniků ve Velké Británii a v Belgii buduje podzemní zásobníky. Přitom si stěžuje, že mu Evropané brání kupovat jejich podniky.
Evropané opravdu váhají. Připadají si totiž vzhledem k závislosti na ruské ropě a plynu zranitelní a nechtějí ji prohlubovat. Vystrašilo je, když na začátku letošího roku Kreml kvůli sporu s Ukrajinou přiškrtil kohoutky a miliónům evropských domácností hrozila zima. Navíc Kreml vyhrožuje uzavřením kohoutků i dalším zemím. Někteří odborníci také pochybují o tom, že Rusko dostatečně investuje do nových nalezišť. Obávají se nedostatku surovin.
Rusko může podle Evropanů vyvrátit tyto obavy tak, že pustí do svých trubek i k těžbě konkurenci. Cizí firmy budou investovat do ruských nalezišť či nakupovat suroviny z dalších zemí a posílat je přes Rusko do Evropy. Jenže Rusové to vidí jinak. Konkurence by snížila ceny, a tím i příjmy do státní kasy. Ruský parlament proto přijal zákon o monopolu Gazpromu na export plynu a ministr přírodních zdrojů navrhuje omezit podnikání zahraničích těžařů.
Přesto Rusko tento týden naznačilo ochotu k ústupkům. Potřebuje totiž zahraniční investice a nemůže si dovolit ztratit své největší zákazníky.
