Dosáhl jste unikátního postavení, jak se cítíte? Tak se ptali na tiskové konferenci novináři českého chemika Antonína Holého. "Cítím se nepříjemně, protože jsem si musel v tomto počasí vzít sako a kravatu," odpověděl s vážnou tváří.
Americká farmaceutická společnost Gilead včera podepsala smlouvu, podle níž dá v příštích pěti letech každoročně 1,1 miliónu dolarů na provoz výzkumného centra. Z této sumy dostane Antonín Holý ročně 200 000 dolarů na vlastní výzkumy, spojené s udělením čestné profesury financované firmou Gilead. Takovou pozici dnes nemá žádný jiný český vědec.
Takový úspěch vám přece povinné sako a kravata ve skutečnosti nemůže pokazit...
To opravdu ne. Ale upřímně, neberu to ocenění osobně, ale spíš je chápu jako určené pro celou Akademii věd. Peníze na výzkum se dají získat i jinde, třeba v Bruselu. Obvykle obtížně a se spoustou zdůvodňování. V tomto případě nám byly peníze doslova darovány. Společnost Gilead věří, že za ně něco nového uděláme. A záleží na nás, co to bude.
Základní výzkum se nedá dělat na zakázku
Dá se předpokládat, že to budou další léčivé preparáty. Jaké chcete, aby byly?
Nechci předvídat, nejsem prognostický ústav. Ani tady nepracujeme na zakázku.
Děláme základní výzkum, neboli poznáváme vlastnosti chemických látek, objevujeme nové chemické reakce. Pak na ně teprve může navázat cílený výzkum, který poznatků ze základního výzkumu využívá k vytváření nových léků, materiálů a tak podobně.
To vše trvá desetiletí, výsledky nemůžete mít přes noc. Já prostě studuji určitou skupinu chemických látek, o níž předpokládám, že by z ní mohlo něco být, že budou biologicky zajímavé. Samozřejmě chci, aby se daly použít k něčemu praktickému, a snažím se k tomu směřovat i své spolupracovníky. Ovšem musím počítat také s tím, že se to nepovede. Pro vědu je důležitá také informace, že něco nejde, protože napovídá jiným vědcům, že by to mohlo jít nějak jinak.
Takže i když mám nějaké představy, nemohu nikdy s jistotou říct, že se povedou.
(Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Havlas na včerejší tiskové konferenci naznačil, že další preparáty by mohly být zaměřeny na léčení černých neštovic a na prevenci - tedy nikoli až léčení - AIDS. I on zdůraznil, že výsledky nemohou být zaručeny. Pozn. HN)
Mohl jsem navázat na práci předchůdců
Proč vaše léky zastavují rozmnožování virů?
Základní vlastností viru je, že proniká do buňky těla, vnese do ní svou dědičnou informaci a přinutí buňku, aby vytvářela nové viry, které zase napadají další buňky. Proto se viry množí velice rychle. Podstatná je dědičná informace, tedy řada předpisů pro tvorbu různých enzymů a bílkovin. Naše látky jsou schopné zablokovat právě proces vytváření virových bílkovin a enzymů, a zastavit tak celý cyklus.
Jak jste přišel na to, že budou mít takové účinky?
Navázal jsem na práci předchůdců. Už za profesora Františka Šorma, který náš ústav vedl, když jsem do něj v šedesátých letech nastoupil, se tady zkoušely látky s biologickými účinky. Tehdy proti nádorům a bakteriím, o virech se ještě moc nevědělo. V těchto výzkumech jsem pokračoval. Nové poznání ve vědě je, jak vidíte, vždycky dlouhodobá záležitost.
Řekl byste, že vám přálo štěstí?
Náhoda hraje ve vědě určitě velkou roli. Ale musíte si jí umět všimnout.
Co brání jiným českým vědcům v tom, aby byli stejně úspěšní jako vy a váš ústav?
Je tu spousta byrokratických problémů. Například náš ústav musí platit daně ze všech příjmů, které dostává z licencí za naše preparáty. Přitom tyto peníze dáváme do výzkumu. Kdybychom z nich nemuseli ještě odvádět daně, to by byla teprve podpora pro vědu!
Nechtěl jste nikdy natrvalo odejít pracovat do ciziny, kde byste zřejmě měl lepší podmínky?
Ne, někdo tu přece musel zůstat! Podmínky k práci v přírodovědných disciplínách jsem neměl tak zlé, ostatně zřejmě k nějakým výsledkům stačily...
Peníze od společnosti Gilead můžete použít na přístroje, chemikálie, a také na platy vašich spolupracovníků. Dáte jim víc peněz, než mají třeba prodejci z farmaceutických společností?
To asi ne. Ale bude to tolik, aby viděli, že si jich vážím. A to se bude týkat i studentů, kteří u nás pracují. Společnost tyhle chytré lidi ve vědě potřebuje.
České ani evropské firmy si na výrobu netroufly
Nevadí vám, že se vaše léky vyrábějí v zahraničí a nikoli v Česku?
Důležité je pomáhat lidem. A když se dozvědí, že to pochází odsud, jsem s tím zcela spokojen. Ostatně, je otázka, jestli by náš farmaceutický průmysl na náročnou přípravu léku do výroby stačil. Netroufly si na to ani jiné evropské firmy, takže jsme museli najít spolupráci ve Spojených státech.
Léky vyráběné na základě vašich chemických preparátů jsou velmi drahé, mohou je dostávat pouze lidé v bohatých zemích. Není vám někdy líto, že je nemohou dostat všichni, například nemocní s AIDS v Africe?
Tohle je moc těžká otázka. Nové léky jsou drahé, protože i jejich vývoj je nesmírně drahý. Náš laboratorní výzkum stojí jen zlomeček toho, na kolik přijdou klinické pokusy, které platila společnost Gilead v USA. (Klinické zkoušky, tedy testy nového léku na opravdových pacientech, stojí 600 až 800 miliónů dolarů. Pozn. HN.)
Farmaceutická společnost potřebuje dostat tyto náklady zpátky, aby mohla vyvíjet nové léky, a taky jí samozřejmě patří její zisk. Ale před dvěma lety jsme se vzdali licenčních poplatků, které nám příslušely, aby lék Truvada, jehož součástí byl náš preparát Viread, mohl být bez zisku za minimální cenu dodáván do chudých zemí. Pokud vím, Gilead jej dodává za minimální cenu do sedmdesáti nejchudších států světa. Na druhou stranu si ale uvědomte i to, že některé rozvojové země mají jaderný výzkum, nakupují zbraně. Když už mají na tohle, tak by snad mohly mít peníze i na léky pro své obyvatele, ne?
Kam se chystáte na dovolenou?
V září pojedu na konferenci do Bernu. A potom, někdy na podzim, se chystáme se ženou snad do Salcburku.
Takže budete celé léto v laboratoři?
Asi ano.
Profesor Antonín Holý (70)
Antonín Holý je jedním z nejuznávanějších českých vědců. Od šedesátých let vyvíjí preparáty působící proti virům, které se od devadesátých let dostávají do výroby. Osm let, do roku 2002, byl ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Kalifornská společnost Gilead vyrábí tři léky založené na jeho chemikáliích: Vistide působící proti virům vyvolávajícím například žaludeční vředy a záněty oční sítnice; Viread, který zastavuje množení viru HIV, a lék Hepsera proti sérové žloutence B. Právě včera se do prodeje v USA dostal lék s názvem Atripla. V něm je Holého Viread zkombinován s dalšími dvěma preparáty proti AIDS. Nemocní jej mohou užívat v podobě jediné tablety denně. Léčení přijde na 1151 dolarů za měsíc. Kolik bude stát v dalších zemích, kde se bude prodávat později, ještě není známo.
Americká farmaceutická společnost Gilead včera podepsala smlouvu, podle níž dá v příštích pěti letech každoročně 1,1 miliónu dolarů na provoz výzkumného centra. Z této sumy dostane Antonín Holý ročně 200 000 dolarů na vlastní výzkumy, spojené s udělením čestné profesury financované firmou Gilead. Takovou pozici dnes nemá žádný jiný český vědec.
Takový úspěch vám přece povinné sako a kravata ve skutečnosti nemůže pokazit...
To opravdu ne. Ale upřímně, neberu to ocenění osobně, ale spíš je chápu jako určené pro celou Akademii věd. Peníze na výzkum se dají získat i jinde, třeba v Bruselu. Obvykle obtížně a se spoustou zdůvodňování. V tomto případě nám byly peníze doslova darovány. Společnost Gilead věří, že za ně něco nového uděláme. A záleží na nás, co to bude.
Základní výzkum se nedá dělat na zakázku
Dá se předpokládat, že to budou další léčivé preparáty. Jaké chcete, aby byly?
Nechci předvídat, nejsem prognostický ústav. Ani tady nepracujeme na zakázku.
Děláme základní výzkum, neboli poznáváme vlastnosti chemických látek, objevujeme nové chemické reakce. Pak na ně teprve může navázat cílený výzkum, který poznatků ze základního výzkumu využívá k vytváření nových léků, materiálů a tak podobně.
To vše trvá desetiletí, výsledky nemůžete mít přes noc. Já prostě studuji určitou skupinu chemických látek, o níž předpokládám, že by z ní mohlo něco být, že budou biologicky zajímavé. Samozřejmě chci, aby se daly použít k něčemu praktickému, a snažím se k tomu směřovat i své spolupracovníky. Ovšem musím počítat také s tím, že se to nepovede. Pro vědu je důležitá také informace, že něco nejde, protože napovídá jiným vědcům, že by to mohlo jít nějak jinak.
Takže i když mám nějaké představy, nemohu nikdy s jistotou říct, že se povedou.
(Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Havlas na včerejší tiskové konferenci naznačil, že další preparáty by mohly být zaměřeny na léčení černých neštovic a na prevenci - tedy nikoli až léčení - AIDS. I on zdůraznil, že výsledky nemohou být zaručeny. Pozn. HN)
Mohl jsem navázat na práci předchůdců
Proč vaše léky zastavují rozmnožování virů?
Základní vlastností viru je, že proniká do buňky těla, vnese do ní svou dědičnou informaci a přinutí buňku, aby vytvářela nové viry, které zase napadají další buňky. Proto se viry množí velice rychle. Podstatná je dědičná informace, tedy řada předpisů pro tvorbu různých enzymů a bílkovin. Naše látky jsou schopné zablokovat právě proces vytváření virových bílkovin a enzymů, a zastavit tak celý cyklus.
Jak jste přišel na to, že budou mít takové účinky?
Navázal jsem na práci předchůdců. Už za profesora Františka Šorma, který náš ústav vedl, když jsem do něj v šedesátých letech nastoupil, se tady zkoušely látky s biologickými účinky. Tehdy proti nádorům a bakteriím, o virech se ještě moc nevědělo. V těchto výzkumech jsem pokračoval. Nové poznání ve vědě je, jak vidíte, vždycky dlouhodobá záležitost.
Řekl byste, že vám přálo štěstí?
Náhoda hraje ve vědě určitě velkou roli. Ale musíte si jí umět všimnout.
Co brání jiným českým vědcům v tom, aby byli stejně úspěšní jako vy a váš ústav?
Je tu spousta byrokratických problémů. Například náš ústav musí platit daně ze všech příjmů, které dostává z licencí za naše preparáty. Přitom tyto peníze dáváme do výzkumu. Kdybychom z nich nemuseli ještě odvádět daně, to by byla teprve podpora pro vědu!
Nechtěl jste nikdy natrvalo odejít pracovat do ciziny, kde byste zřejmě měl lepší podmínky?
Ne, někdo tu přece musel zůstat! Podmínky k práci v přírodovědných disciplínách jsem neměl tak zlé, ostatně zřejmě k nějakým výsledkům stačily...
Peníze od společnosti Gilead můžete použít na přístroje, chemikálie, a také na platy vašich spolupracovníků. Dáte jim víc peněz, než mají třeba prodejci z farmaceutických společností?
To asi ne. Ale bude to tolik, aby viděli, že si jich vážím. A to se bude týkat i studentů, kteří u nás pracují. Společnost tyhle chytré lidi ve vědě potřebuje.
České ani evropské firmy si na výrobu netroufly
Nevadí vám, že se vaše léky vyrábějí v zahraničí a nikoli v Česku?
Důležité je pomáhat lidem. A když se dozvědí, že to pochází odsud, jsem s tím zcela spokojen. Ostatně, je otázka, jestli by náš farmaceutický průmysl na náročnou přípravu léku do výroby stačil. Netroufly si na to ani jiné evropské firmy, takže jsme museli najít spolupráci ve Spojených státech.
Léky vyráběné na základě vašich chemických preparátů jsou velmi drahé, mohou je dostávat pouze lidé v bohatých zemích. Není vám někdy líto, že je nemohou dostat všichni, například nemocní s AIDS v Africe?
Tohle je moc těžká otázka. Nové léky jsou drahé, protože i jejich vývoj je nesmírně drahý. Náš laboratorní výzkum stojí jen zlomeček toho, na kolik přijdou klinické pokusy, které platila společnost Gilead v USA. (Klinické zkoušky, tedy testy nového léku na opravdových pacientech, stojí 600 až 800 miliónů dolarů. Pozn. HN.)
Farmaceutická společnost potřebuje dostat tyto náklady zpátky, aby mohla vyvíjet nové léky, a taky jí samozřejmě patří její zisk. Ale před dvěma lety jsme se vzdali licenčních poplatků, které nám příslušely, aby lék Truvada, jehož součástí byl náš preparát Viread, mohl být bez zisku za minimální cenu dodáván do chudých zemí. Pokud vím, Gilead jej dodává za minimální cenu do sedmdesáti nejchudších států světa. Na druhou stranu si ale uvědomte i to, že některé rozvojové země mají jaderný výzkum, nakupují zbraně. Když už mají na tohle, tak by snad mohly mít peníze i na léky pro své obyvatele, ne?
Kam se chystáte na dovolenou?
V září pojedu na konferenci do Bernu. A potom, někdy na podzim, se chystáme se ženou snad do Salcburku.
Takže budete celé léto v laboratoři?
Asi ano.
Profesor Antonín Holý (70)
Antonín Holý je jedním z nejuznávanějších českých vědců. Od šedesátých let vyvíjí preparáty působící proti virům, které se od devadesátých let dostávají do výroby. Osm let, do roku 2002, byl ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Kalifornská společnost Gilead vyrábí tři léky založené na jeho chemikáliích: Vistide působící proti virům vyvolávajícím například žaludeční vředy a záněty oční sítnice; Viread, který zastavuje množení viru HIV, a lék Hepsera proti sérové žloutence B. Právě včera se do prodeje v USA dostal lék s názvem Atripla. V něm je Holého Viread zkombinován s dalšími dvěma preparáty proti AIDS. Nemocní jej mohou užívat v podobě jediné tablety denně. Léčení přijde na 1151 dolarů za měsíc. Kolik bude stát v dalších zemích, kde se bude prodávat později, ještě není známo.
