Náhrady škod při dovozu a vývozu zboží

Náhrady škod při dovozu a vývozu zboží

S vývozem či dovozem zboží souvisí řada činností. Jednou z podstatných složek je doprava. Mnoho českých firem, které uzavírají obchodní smlouvy se svými zahraničními partnery, často nezná nebo ne zcela zná podmínky spojené s dopravou zboží z nebo do České republiky a z toho následně pramenící rizika, která v průběhu dopravy zboží mohou vzniknout.
Důležité je, že při mezinárodní přepravě zboží jsou práva, odpovědnosti jednotlivých stran, limity plnění a jiné záležitosti upraveny v mezinárodních smlouvách, které se staly součástí českého právního řádu. V případě mezinárodní kamiónové dopravy je takovou mezinárodní smlouvou Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě, známá pod názvem Úmluva CMR, která je vedena ve Sbírce zákonů pod č. 11/1975 Sb.

Kdo odpovídá za škodu?

Často špatně pochopenou zůstává zejména otázka odpovědnosti za vzniklou škodu, která na zásilce vznikne po jejím převzetí dopravcem až do jejího převzetí příjemcem. Importéři či exportéři se často mylně domnívají, že za vše je v této fázi uzavřeného obchodu odpovědný dopravce či zasílatel. Případná odpovědnost dopravce za škody vzniklé na zásilce v době od jejího převzetí k přepravě až do převzetí příjemcem se řídí zmiňovanou úmluvou CMR, nikoliv Obchodním zákoníkem, jak bývá často v praxi požadováno.
Úmluva CMR mimo jiné upravuje odpovědnost dopravce za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky anebo za její poškození, jakož i za překročení sjednané dodací lhůty. Dále rovněž upravuje okolnosti, za kterých je dopravce této odpovědnosti zproštěn (např. v případě chybějícího obalu, chybného naložení zásilky odesílatelem atd.). Pokud dopravce prokáže, že ke vzniku škody došlo bez jeho zavinění, není možné na něm vymáhat vzniklou náhradu škody.

Náhrady mají limity

Úmluvou CMR se řídí také případy náhrady škody za úplnou nebo částečnou ztrátu či poškození zásilky. Limitována je i výše náhrady škody. Tento limit je v zemích Mezinárodního měnového fondu stanoven ve výši 8,33 SDR (ZPČ - zvláštní právo čerpání) za kg váhy zboží. Při aktuálním kursu SDR dle kursovního lístku se nyní tento limit pohybuje okolo hranice 300 korun na kilogram. Obchodní firmy jsou v těchto případech limitovaných náhrad škod velmi překvapeny, neboť často přepravují zásilky vysoké finanční hodnoty, ale lehké váhy, z které se náhrada škody následně vyčísluje.
Následným těžkostem při poškození zásilky se mohou čeští exportéři a importéři při uzavírání objednávky přepravy vyhnout sjednáním tzv. cargo (zbožového) pojištění přepravovaného zboží, které na českém trhu zprostředkovávají rovněž některé zasílatelské firmy ve prospěch svých zákazníků. Při vzniku škody na přepravovaném zboží poté obdrží náhradu škody v plné výši dle skutečné škody bez ohledu na to, kdo je za škodu odpovědný. Toto pojištění by mělo být součástí každé obchodní transakce, minimálně však u takových případů, kdy se jedná o rizika spočívající v rozdílech mezi hodnotou zboží a jeho váhou

Když se zásilka zpozdí

Dalším poměrně četně se vyskytujícím rizikem je překročení dodací lhůty. Zde je nutné si uvědomit, že v případě překročení sjednané dodací lhůty a vzniku škody z tohoto důvodu je dopravce povinen hradit škodu pouze do výše dovozného.
Při takové události se obchodní firmy dožadují odškodnění nejen skutečné výše škody, ale škod následných včetně ušlého zisku, což je dle Úmluvy CMR vyloučeno a nemá žádnou právní oporu. Je třeba upozornit, že zde uvedené limity jak pro poškození zásilky, tak pro zpoždění zásilky se týkají nedbalostního jednání dopravce. V případě hrubého porušení povinností, či dokonce úmyslu ze strany dopravce samozřejmě tyto limity neplatí a je povinností dopravce uhradit škodu v plném rozsahu.

Poraďte se s odborníky

Přechod vlastnických práv ke zboží včetně rizika při ztrátě či poškození zboží z prodávajícího na kupujícího, případné pojištění zásilky, volbu dopravního prostředku a další důležité skutečnosti ovlivní volba příslušné doložky INCOTERMS 2000 ke kupní smlouvě. Obchodní firma může případným rizikům předejít hledáním vhodného partnera, který by svou činností a působením měl hájit její zájmy s vynaložením odborné péče. Takovým partnerem mohou být zasilatelské společnosti, které tvoří spojovací článek mezi exportérem či importérem na straně jedné a dopravcem na straně druhé.
Autor je prokurista a ředitel správního úseku společnosti Schenker