Madagaskar má zachránit ropa

Madagaskar má zachránit ropa

Po prašné cestě se pohybují dvojkoláky tažené lidmi nebo párem volů, kolem postávají třicet let staré automobily značky Renault, pojízdná je jich jen část. To není obrázek z nějaké zapadlé vesničky v Andách nebo uprostřed afrického pralesa. Jsme na ulicích Antananariva, hlavního města Madagaskaru, jedné z nejchudších zemí světa.
Záchranu z bídy pro více než 15 miliónů obyvatel hledá vláda prezidenta Marka Ravalomanany na dně moře. Kolem pobřeží čtvrtého největšího ostrova světa se totiž nacházejí bohatá naleziště ropy.

Svítání naděje

Ztrojnásobení cen nepostradatelné suroviny za poslední tři roky a nové těžařské technologie, které dokáží vydolovat "poklady" z hloubky více než devíti set metrů, dávají Madagaskaru naději na lepší zítřky. Vláda, která se do země snaží přilákat zahraniční investory, doufá v energetický boom.
"V ropě je velký potenciál. Sektor by se během pěti let mohl podílet na tvorbě HDP až z patnácti procent," říká Hugues Rajaonson z ministerstva pro těžbu.
Zatím je zdrojem ekonomického růstu textilní průmysl, turistika, ale především zemědělství - země je největším světovým vývozcem vanilky, nachází se zde také největší africký trh se skořicí.
Avšak až právě těžba ropy by ostrovní stát měla pořádně "nakopnout". Pod mořským dnem totiž podle vládních průzkumů čeká asi pět miliard barelů ropy, to je více, než činí roční spotřeba Spojených států amerických.
Mezi nejvážnějšími kandidáty na těžbu jsou "těžké váhy", a to americký Exxon Mobil a britská Sterling Energy.
"To, co vidíme na Madagaskaru, se nám líbí," uvedl letos na jaře Rex Tillerson, šéf Exxonu. "Zdejší geologické podmínky jsou podobné těm v Nigérii a Angole, které jsou největšími producenty ropy na kontinentě," dodal. Podle něj by se na ostrově mohla vyskytovat podobně velká naleziště jako v západní Africe. Ta je hlavním zdrojem ropy právě pro Exxon.
Ceny strategické suroviny se minulý týden díky napětí na Blízkém východě dostaly na nový rekord 78 dolarů. Včera kolem 18.00 hodiny se barel prodával za 75,6 USD. Poptávka především v USA však neustále roste a zásoby se ztenčují. Firmy tak hledají nová naleziště, kde by mohly ropu těžit s menšími náklady a s menším rizikem než třeba v oblasti Perského zálivu nebo v Nigérii, kde jsou útoky na ropná zařízení na denním pořádku.
Madagaskar zatím udělil licence na těžbu devíti firmám, včetně Exxon Mobilu a Sterlingu. Do listopadu chce vláda prodat další povolení. Zájem už projevily Royal Dutch Schell, BP nebo Total.

Příjmy z ropy na silnice

Prezident Ravalomanana hodlá zemi na pravděpodobný přísun obrovských příjmů pořádně připravit. Nechce totiž, aby Madagaskar potkal stejný osud jako třeba Nigérii, kde miliardy dolarů z ropy obyvatelům západoafrické země vůbec nepomohly.
Vláda tak chystá zavedení 30procentní daně z ropných příjmů, z nichž finanční prostředky potečou přímo za budování cest, elektrifikace a vzdělání.
"Hlavní myšlenkou je, že všechny příjmy z těžby ropy budou plně transparentní a viditelně potečou tam, kde jich je nejvíce potřeba," prohlásil vládní ekonomický expert Andry Ralijona.
Ravalomanana plánuje zdvojnásobit ekonomický růst ze stávajících pěti na deset procent a snížit o polovinu počet lidí žijících pod hranicí chudoby. Průměrný obyvatel země, jejíž HDP činí pouhých 290 dolarů na hlavu, dnes vydělá méně než jeden dolar denně a dožije se 53 let.

Bývalý vůdce do exilu

Vinu na hluboké krizi, do které se země od vyhlášení nezávislosti na Francii v roce 1960 dostala, nese bývalý "vojenský" prezident Didier Ratsiraka. Během jeho (s tříletým přerušením) šestadvacetileté vlády klesla průměrná mzda o padesát procent. Ratsiraka totiž znárodnil většinu soukromých firem a přetvořil je na státem řízené nevýkonné molochy. V zemědělství se uplatňoval princip "Pokácej a spal", který připravil ostrov až o 85 procent původního porostu.
V roce 2001 se země militantního vůdce konečně zbavila. Zaplatila za to však vysokou cenu. Volby sice vyhrál současný prezident Ravalomanana, jeho soupeř však odmítl porážku uznat a spustil vlnu demonstrací a pouličních násilností. Ratsiraka nakonec uprchl po půlročním období nejistoty do Francie.
Následkem však byl pokles HDP v roce 2002 o 12,5 procenta, protože zahraniční investoři začali zemi houfně opouštět.
To se právě snaží Ravalomanana změnit. Spolu s experty z amerického Harvardu, kteří tvoří jeho tým poradců, se chystá zavést investiční pobídky a zmodernizovat bankovní systém. Kromě těžby ropy chce přilákat na ostrov i více turistů. Propagací jedinečné flory a fauny, deštných pralesů a písečných pláží chce zvýšit do roku 2012 jejich počty až trojnásobně na 600 tisíc ročně.

Manažer řídí stát

Ve vedení státu třiapadesátiletý prezident uplatňuje manažerské zkušenosti z byznysu. Svou kariéru začínal jako pouliční prodejce jogurtů.
Postupně vybudoval z malé mlékárenské firmy Tiko pomocí půjčky od Světové banky jednu z největších madagaskarských společností, která se kromě potravin zabývá i stavbou silnic a má i mediální divizi.
Za to je také svými oponenty kritizován. Tiko totiž získává státní zakázky především v budování infrastruktury bez výběrového řízení. V roce 2003 také z rozhodnutí vlády získalo některé státní obchodní a zemědělské firmy.
Přesto však zahraniční investoři jeho počínání hodnotí kladně. "Hledat naleziště na Madagaskaru má pro nás smysl, protože vláda vytvořila dobře fungující konkurenční prostředí," prohlásil mluvčí Exxonu Len D'Eramo.
Za Ravalomananou stojí i čísla Světové banky. Ekonomika po letech stagnace rostla za poslední dva roky průměrně rychlostí 5,2 procenta. Poklesla úmrtnost kojenců a zvýšil se i počet gramotných obyvatel.