Jaderná energetika je pro Evropu výhodná

Evropský kontinent potřebuje nové jaderné reaktory, aby mohl mít ekonomicky dostupnou a ekologicky přijatelnou elektřinu, argumentoval na vědecké konferenci v Mnichové Roland Schenkel, generální ředitel Společného výzkumného střediska Evropské unie.
Šéf čelné výzkumné instituce se veřejně zapojil do debaty, která probíhá v jednotlivých zemích unie a promítla se i do petrohradské schůzky představitelů skupiny G8. Využil k tomu své přednášky na konferenci Otevřené fórum evropské vědy, na níž se v Mnichové sešlo 1500 evropských i mimoevropských vědců různých odborností.

Společné výzkumné středisko je široce zaměřená vědecká instituce s laboratořemi v pěti zemích, jejíž ředitelství je součástí Evropské komise. Unie, konstatoval Schenkel, je dnes z padesáti procent závislá na dovozu energetických surovin, zejména ropy a zemního plynu, z jiných částí světa. A tato závislost se podle předpokladů zvýší do roku 2030 na plných 70 procent. Ceny ropy a plynu přitom stoupají nepředvídatelným tempem a jejich výraznější pokles v budoucnu se nedá čekat. Naopak jaderná energetika je schopna zajistit Evropě stabilní dodávky elektřiny za předpokládatelné náklady.

Postoje se různí

Názor na jadernou energetiku v Evropě není jednotný. Přestože z jaderných elektráren pochází 35 procent evropské elektřiny, pouze Francie ve využívání reaktorů nikdy nezaváhala. Jiné země procházely obdobími, kdy se rozhodovaly, že nechají současné reaktory doběhnout do konce jejich životnosti, ale nové už stavět nebudou. Nyní však politikové postupně berou jadernou energetiku na milost. Dnes jsou v unii ve výstavbě dva nové reaktory, jeden ve Francii a druhý ve Finsku.
Podle průzkumů jaderné reaktory stále odmítá 55 procent evropské veřejnosti a jen 37 procent lidí proti nim nic nemá. Schenkel připomněl, že současné jaderné reaktory pracující v Evropské unii jsou výrazně bezpečnější, než byl reaktor v ukrajinském Černobylu.

Podstatným argumentem pro rozvoj jaderné energetiky je podle Schenkela fakt, že žádný jiný energetický zdroj není schopen v nejbližších desetiletích vyrobit dostatek elektřiny a přitom nezamořit ovzduší oxidem uhličitým - skleníkovým plynem, který pod sebou v atmosféře zadržuje teplo a přispívá, jak většina vědců soudí, ke změně klimatu na planetě.

Práce na čtvrté generaci

V současné době pracují evropští vědci ve spolupráci s výzkumníky z dalších zemí světa na vývoji takzvané čtvrté generace jaderných reaktorů. Do provozu by se měly dostat do roku 2030 a kromě levného provozu by jejich výhodou mělo také být menší množství vysoce radioaktivního vyhořelého paliva, které po nich zbude.
Schenkel argumentoval, že pro současnou techniku není problém umístit vyhořelé palivo do zemských hlubin tak, aby tam po desetitisíce let bezpečně ztrácelo radioaktivitu. Podle současných dohod však musí každý stát uložit vyhořelé palivo na svém území.

Schenkel v rozhovoru pro Hospodářské noviny připustil, že to je výhodnější pro Spojené státy, jimž stačí jedno úložiště pro odpad ze všech jejich elektráren, než pro evropské země, které by měly každá sama pro sebe postavit hlubinné úložiště.
Jak však řekl, teď není vhodná doba pro jednání o tom, že by EU postavila jediné úložiště pro všechny své členy, či dokonce o tom, že by evropský odpad mohl být uložen v některých zcela pustých končinách mimo Evropu.