Pavel Matoušek: Český trh životního pojištění má stále velký potenciál

Podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném není v České republice zatím příliš vysoký. Situace se sice zlepšuje, ale jen pozvolna. Pavel Matoušek, generální ředitel a předseda představenstva Aviva životní pojišťovny, konstatuje, že kvůli nízkému podílu pojištěných obyvatel je v tuzemsku velký potenciál trhu životního pojištění. Navíc lidé životní pojištění využívají především kvůli spoření a zatím poměrně málo ke krytí rizik, což znamená další prostor pro růst trhu.


HN: Aviva se na českém trhu od počátku zaměřuje pouze na investiční životní pojištění, které je v poslední době považováno za nejperspektivnější pojišťovací produkt. Jak se díváte na jeho budoucnost v České republice?
Očekáváme, že investiční životní pojištění se bude v Česku dále rozvíjet, bude stále více populární. Problémem ale je, že většina lidí dosud nemá dostatek zkušeností s investováním. Investiční životní pojištění se tak může stát masovější záležitostí až v okamžiku, kdy v rámci této pojistky budou nabízeny nějaké garantované opce. To je ve světě zcela běžné a není důvod, proč by tomu nemělo být také v České republice.
Nejrůznější garantované investice, jako zajištěné fondy, strukturované dluhopisy, zde banky již zcela běžně nabízejí. Jakmile budou tato aktiva nabízena také v rámci volitelných programů investičního životního pojištění, o toto pojištění budou mít zájem i málo zkušení - konzervativní investoři.


HN: Bude Aviva první, kdo v Česku začne nabízet u investičního životního pojištění garantované investice?
Děláme pro to maximum, tento rok to ale ještě nebude.


HN: Jak se díváte na potenciál celého trhu životního pojištění v Česku?
Ještě před rokem by odpověď všech pojišťoven byla asi podobná - že trh životního pojištění v Česku rychle poroste, rychleji než HDP. Nyní jsou očekávání výrazně střídmější. Vysvětlení, proč dříve trh dynamicky rostl, je jednoduché. Byl to důsledek zavedení daňového odpočtu v roce 2000. Zájem lidí o životní pojištění byl díky tomu obrovský, vlna zájmu však před rokem kulminovala.
Potenciál trhu životního pojištění je ale v Česku pořád velký. Důvodem je skutečnost, že životní pojištění zde stále příliš neplní svoji hlavní funkci, a tím je krytí rizik - tedy ztráta života či zranění s trvalými následky. Životní pojištění je vnímáno především jako spoření a nikoliv jako pojistný produkt. Většina ze zaplaceného pojistného jde totiž na spořící složku, na rizikovou jen velmi málo.


HN: Životní pojištění se v Česku podílí na celkovém předepsaném pojistném zhruba jen čtyřiceti procenty, naproti tomu v původních patnácti zemích Evropské unie je to v průměru přes šedesát procent. Kdy odhadujete, že se i v Česku tento poměr změní ve prospěch životního pojištění?
Toto je velmi těžké odhadnout, protože to závisí na budoucím růstu trhů životního a neživotního pojištění, což ovlivňuje celá řada faktorů. Rozhodně to nebude trvat několik málo let. Odhaduji, že by to mohlo být až tak za deset let.


HN: Od jakého věku by si lidé již měli spořit na penzi a kolik je vhodné ukládat (kolik procent z platu), aby si člověk zachoval v důchodovém věku srovnatelnou životní úroveň, jakou měl v produktivním věku?
Reálně by lidé měli začít se spořením alespoň ve věku okolo 30 až 35 let. V té době je dobré dávat stranou alespoň deset procent svého platu. Jestliže se začne později, je třeba měsíčně ukládávat větší díl z výplaty.
Kupříkladu ve čtyřiceti letech by střadatelé měli dávat stranou již minimálně 15 procent svého měsíčního platu. Hodně však závisí na tom, kolik člověk vydělává. Úměra je zde velmi jednoduchá - čím více si člověk na důchod spoří, tím více si ve stáří dopřeje. Platí to ale také přesně opačně. Proto čím dříve se se spořením začne, tím jen lépe.


HN: S jakým zájmem klientů se setkáváte u vašeho Strategického programu investování, který je založen na akciích a dalších cenných papírech s proměnlivým výnosem?
Tento program je u klientů populární, zhruba dvě třetiny z nich mají v něm alespoň část prostředků. V delším časovém horizontu je vhodné část peněz umístit do akcií či investičních programů, které tato aktiva obsahují.
Je třeba mít stále na mysli, že jsou to právě akcie, které jsou generátorem zajímavějších výnosů. Kupříkladu konkrétně Strategický program investování v loňském roce klientům vynesl více než 23 procent. Výnos přesahující dvacet procent přitom tento program dosáhl již třetím rokem.