Ladislav Chvátal, člen nejvyššího vedení společnosti PPF
Skupina PPF Petra Kellnera pokračuje s dceřiným Home Creditem v průniku na další východoevropské trhy. V uplynulých dnech získala na Ukrajině banku a největší síť pro poskytování splátkového prodeje. Člen nejvyššího vedení PPF Ladislav Chvátal říká, že skupina chce být připravena vstoupit i na trh Číny a Vietnamu.
HN: Co bylo pro Home Credit hlavním impulsem pro vstup na ukrajinský trh?
V Rusku patříme mezi největší hráče na trhu spotřebních úvěrů a splátkového prodeje a pokrýváme oblast od východu na západ. V krátké době od otevření jsme zaujali přední místo i v Kazachstánu. Vstup na Ukrajinu byl dalším přirozeným krokem. Ověřili jsme si, že tento východní model umíme, dokážeme získávat a vychovávat manažery, a to nám na těchto trzích s obrovským potenciálem dává silný náskok před západní konkurencí.
HN: Podle čeho jste se rozhodovali při výběru vhodných firem na Ukrajině?
Na Ukrajině jsou akvizice turbulentní a odehrávají se za poměrně vysokých cen. Nechtěli jsme jít do souboje o největší banky, protože prémie, které investoři za získání podílu ve větší bance platí, jsou nadstandardně vysoké. Rozhodli jsme se jít jinou cestou a získat třeba i malou a regionální banku a současně najít způsob, jak vstoupit na trh spotřebního financování a splátkového prodeje. Bez bankovní licence je totiž vstup na tento trh velice složitý.
HN: Jak to probíhalo?
Podařilo se nám najít menší, velmi moderní, mladou a vnitřně čistou banku s názvem Bank Agrobank v oblasti Dněpropetrovsku, která je druhou nejdůležitější na Ukrajině. Banka má dvacet poboček, pět set zaměstnanců, plnohodnotné retailové portfolio a zároveň financuje i malé a střední firmy.
Současně jsme v oblasti vedli jednání s největší ukrajinskou bankou Privat Bank o odkoupení její společnosti Privat Kredit, která je na Ukrajině největší v oblasti spotřebních úvěrů a splátkového prodeje. Oba obchody jsme podepisovali prakticky v jeden okamžik. V tuto chvíli se zaměřujeme na to, jak dát tyto dvě společnosti dohromady a udělat z nich jednoho z nejdůležitějších hráčů na poli spotřebního financování.
HN: V souvislosti s expanzí Home Creditu se uvažuje o uvedení primární emise akcií na burzu. Už máte jasno kdy a kde?
Skupina Home Credit má základ v Česku, Slovensku, Rusku, Kazachstánu a na Ukrajině. Samotná struktura a přítomnost na nejlukrativnějších východoevropských trzích pro vstup na kapitálový trh vytváří fantastickou příležitost. Z hlediska regionálního působení tuto ambici splňujeme.
Ale abychom ji mohli provést, musíme dokončit oddělení Home Creditu od České pojišťovny a postavit jej jako samostatný subjekt se strukturou a vnitřními procesy, jaké jsou standardní u firem obchodovaných na západních burzách. To je mým cílem. Zároveň to ale neznamená, že až budeme ve fázi, že to budeme moci udělat, tak to uděláme.
HN: Home Credit tedy přejde přímo pod vlastnictví PPF?
Dnes PPF vlastní Českou pojišťovnu a ta vlastní Home Credit. Až se oddělení dokončí, bude Home Credit sestrou pojišťovny.
HN: A dokdy chcete Home Credit připravit tak, abyste se mohli rozhodnout?
Můj cíl, který mám od vlastníků PPF pana Kellnera a pana Šmejce, je být připraveni v první polovině příštího roku.
Na ruském trhu jsme výjimeční
HN: Východní trhy jsou obecně vnímané jako mnohem rizikovější, klienti více nesplácejí. Jaké jsou vaše zkušenosti?
Musíte přihlížet k tomu, v jaké fázi vývoje se země nachází. V Česku jste v současné době schopen domoci se pohledávky soudně a u nesplácených úvěrů je až osmdesátiprocentní úspěšnost. V té chvíli se konkurenční boj více odehrává v oblasti úroků. České soudy si musely zvyknout na to, že se na ně valí desítky tisíc případů a přizpůsobit se.
To čeká i soudnictví na Ukrajině, v Rusku i Kazachstánu. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích zatím nejsou tyto procesy příliš efektivní, pracuje se s mnohem agresívnějšími sazbami.
HN: Řekněmě, že v Česku se sazby u splátkového prodeje podle zvoleného modelu pohybují od nuly do 35 procent. Jaké je to na východě?
Dvojnásobek, ale záleží na segmentu. U karet je to dvojnásobek, u standardních úvěrů a splátkového prodeje v obchodní síti také.
Ale ve chvíli, kdy se dělají například krátkodobé vánoční akce, tak se to blíží situaci v Česku. Výnosy musejí být dostatečné na to, aby kryly případné ztráty a zajistily zisk.
HN: A to se vám daří?
V Rusku jsme začínali od nuly v Moskvě a v současné době jsme schopni pokrýt celé Rusko. Společnost držíme v zisku a současně jsme platili celou expanzi. Kdybychom s takovou investicí nastupovali na trh, který je už obsazený, musel by do toho akcionář nalít obrovské peníze. V Rusku dnes nevidíme mnoho investorů, kteří se odváží investovat na zelené louce. My jsme v tomto ohledu výjimečný zahraniční investor, žádný podobný tam není. Dnes jsme ziskoví a na úkor zisků v minulých letech jsme vybudovali společnost, která má významnou hodnotu.
HN: Nakolik si ji ceníte?
To se ptejte investičních bank. Můžeme mít nějakou představu, ale tu by případně ocenil až trh.
Obrovské příležitosti vidíme v Číně a Vietnamu
HN: Kromě zemí, o kterých jsme mluvili, byste rádi rozjeli projekt Home Creditu v Číně a Vietnamu. Jak je to daleko?
Tam reálně spotřebitelské financování neexistuje. Nejsou na to připraveni regulátoři, obchodníci ani legislativa. V tomto směru to jsou panenské trhy.
HN: Ale přesto na těchto trzích jste...
V různých bankách už mají podíly mezinárodní hráči, kteří vědí, že zadlužování může být dalším motorem růstu Číny. Růst dosud stojí na exportu a vnitřní spotřebě a poptávce. Celá spotřeba obyvatel jde na úkor výdělků a úspor. Zadluženost je nulová, ale to je možné otočit. Když se na to díváte, tak si říkáte, to je příležitost jako blázen.
Je jen otázka, komu se podaří prokličkovat dosud nedefinovaným prostorem. I kdyby spotřební úvěry byly jen pro část z 1,3 miliardy obyvatel Číny, tak jsou to velká čísla. A Vietnam má 80 miliónů obyvatel, což je stejně jako Německo. Tedy obrovský potenciál. Až tato příležitost nastane, chceme být u toho, připravení a schopní to zdůvodnit i našim investorům a bankovním protistranám, protože Home Credit je závislý na jejich financování.
HN: V souvislosti s expanzí nabíráte hodně nových lidí. Jak je obtížné přesvědčit lidi, aby šli do Ruska, na Ukrajinu či do Kazachstánu?
My jsme postaveni jinak, než obrovské mezinárodní firmy. Vezmu-li například Ukrajinu, tak rozhodování mezi mnou a vlastníkem PPF Petrem Kellnerem je velmi rychlé a efektivní. To už v nadnárodních firmách není. Druhou věcí je, že řadu lidí láká možnost být u toho, když se něco nového buduje a silně se expanduje.
HN: V Česku už je příliš těsno?
O čem je dnes bankovní trh v Česku? Je prakticky rozdáno. Všichni si budou držet podíly, někdo bude chtít růst akvizicí, ale normální cestou se už toho moc změnit nedá. Když se vám navíc podaří realizovat nějaký projekt v Rusku, dá vám to neuvěřitelnou hodnotu do životopisu. Říci, že jste působil na významné pozici v Česku nebo v Rusku, tak z hlediska vaší ceny na mezinárodním trhu práce jste v úplně jiné dimenzi. Do budoucna bude stále větší poptávka po lidech, kteří mají zkušenosti z východu. Když přijedete do Ruska, zjistíte, že se toho ve světě děje víc, než co vidíte odsud. Rozměr tohoto vnímání vám umožní dívat se na různé věci z jiného patra.
HN: Říká se, že delší pobyt v Rusku člověka změní. Souhlasíte s tím?
Jak vnímá český národ historickou roli Ruska, jeho revoluční fázi a jeho současnou fázi, tomu se odsud nedá rozumět. Musíte být tam, sjezdit Rusko, poznat kulturu a pochopit zemi, která je svým způsobem mocností. Kdo chce takový svět objevovat, tak objevovat ho přes Rusko dává smysl.
eBanka nezapadla do naší strategie
HN: Čerstvým obchodem v rámci restrukturalizace skupiny České pojišťovny byl prodej eBanky, kterou koupila Raiffeisenbank za 3,7 miliardy korun. Podle části analytiků je cena lepší, než se očekávalo...
Myslím, že analytici mířili na reálnou cenu kolem tří miliard. Musíte znát vnitřnosti banky a porozumět potenciálu, který banka má. V tomto případě si Raiffeisenbank skutečně takovou hodnotu kupuje. eBanka je sice univerzální, ale v oblasti retailu zaměřená na klientelu, do které patří lidé s vyššími příjmy, kteří nemají čas chodit na pobočky. To je velice bonitní skupina. Portfolio eBanky je velice lukrativní a jeden klient v průměru bance vydělává víc než průměrný klient jiných bank. Protože jsou to klienti při využívání různých služeb velice aktivní.
HN: Pro Raiffeisenbank bude důležité, jak se jí podaří přesvědčit klienty, že se nestávají součástí velké banky. Loajalita klientů eBanky vychází i z toho, že jsou její fanoušci.
Z mé strany by bylo nefér spekulovat, jak přemýšlí nový investor. Ale jednu věc si dovolím zmínit. Když jsme podepisovali prodej, tak zástupci Raiffeisenbank říkali, že chtějí, aby spokojený klient eBanky z pohledu obsluhy do budoucna nepoznal žádnou změnu.
HN: Proč jste eBanku prodávali?
Naše agresívní ambice je, že když se zabýváme jakoukoli oblastí na relevantním trhu, chceme být mezi lídry, mezi prvními dvěma až třemi, kteří ovlivňují podmínky trhu a určují nové trendy. Za takovým postavením se nachází i klíčová hodnota, kterou chceme vytvářet. A náš koncept spotřebního financování a splátkového prodeje cílí na jinou skupinu klientů. Dostali jsme se do situace, že jsme měli retailovou banku s odlišným konceptem a velmi malým podílem na trhu v Česku.
Ladislav Chvátal (43)
Patří k dlouholetým spolupracovníkům majitele PPF Petra Kellnera. Po studiích na Vysoké škole ekonomické působil jako člen představenstva ve společnosti Avia. Od roku 1994 byl v PPF investiční společnosti ředitelem pro marketing a o rok později převzal řízení společnosti PPF Capital Management. Koncem roku 1999 byl jmenován výkonným ředitelem PPF, a. s., a v roce 2001 se stal ředitelem pro řízení strategických projektů celé skupiny PPF.
Poslední rok v rámci nejvyššího vedení skupiny PPF zastává post výkonného ředitele pro oblast retailového bankovnictví a spotřebitelského financování. Z tohoto titulu také v posledních týdnech řídil prodej eBanky.
Kromě pozice ve vedení PPF je Chvátal například členem představenstva České pojišťovny či šéfem Home Credit International.
Skupina PPF Petra Kellnera pokračuje s dceřiným Home Creditem v průniku na další východoevropské trhy. V uplynulých dnech získala na Ukrajině banku a největší síť pro poskytování splátkového prodeje. Člen nejvyššího vedení PPF Ladislav Chvátal říká, že skupina chce být připravena vstoupit i na trh Číny a Vietnamu.
HN: Co bylo pro Home Credit hlavním impulsem pro vstup na ukrajinský trh?
V Rusku patříme mezi největší hráče na trhu spotřebních úvěrů a splátkového prodeje a pokrýváme oblast od východu na západ. V krátké době od otevření jsme zaujali přední místo i v Kazachstánu. Vstup na Ukrajinu byl dalším přirozeným krokem. Ověřili jsme si, že tento východní model umíme, dokážeme získávat a vychovávat manažery, a to nám na těchto trzích s obrovským potenciálem dává silný náskok před západní konkurencí.
HN: Podle čeho jste se rozhodovali při výběru vhodných firem na Ukrajině?
Na Ukrajině jsou akvizice turbulentní a odehrávají se za poměrně vysokých cen. Nechtěli jsme jít do souboje o největší banky, protože prémie, které investoři za získání podílu ve větší bance platí, jsou nadstandardně vysoké. Rozhodli jsme se jít jinou cestou a získat třeba i malou a regionální banku a současně najít způsob, jak vstoupit na trh spotřebního financování a splátkového prodeje. Bez bankovní licence je totiž vstup na tento trh velice složitý.
HN: Jak to probíhalo?
Podařilo se nám najít menší, velmi moderní, mladou a vnitřně čistou banku s názvem Bank Agrobank v oblasti Dněpropetrovsku, která je druhou nejdůležitější na Ukrajině. Banka má dvacet poboček, pět set zaměstnanců, plnohodnotné retailové portfolio a zároveň financuje i malé a střední firmy.
Současně jsme v oblasti vedli jednání s největší ukrajinskou bankou Privat Bank o odkoupení její společnosti Privat Kredit, která je na Ukrajině největší v oblasti spotřebních úvěrů a splátkového prodeje. Oba obchody jsme podepisovali prakticky v jeden okamžik. V tuto chvíli se zaměřujeme na to, jak dát tyto dvě společnosti dohromady a udělat z nich jednoho z nejdůležitějších hráčů na poli spotřebního financování.
HN: V souvislosti s expanzí Home Creditu se uvažuje o uvedení primární emise akcií na burzu. Už máte jasno kdy a kde?
Skupina Home Credit má základ v Česku, Slovensku, Rusku, Kazachstánu a na Ukrajině. Samotná struktura a přítomnost na nejlukrativnějších východoevropských trzích pro vstup na kapitálový trh vytváří fantastickou příležitost. Z hlediska regionálního působení tuto ambici splňujeme.
Ale abychom ji mohli provést, musíme dokončit oddělení Home Creditu od České pojišťovny a postavit jej jako samostatný subjekt se strukturou a vnitřními procesy, jaké jsou standardní u firem obchodovaných na západních burzách. To je mým cílem. Zároveň to ale neznamená, že až budeme ve fázi, že to budeme moci udělat, tak to uděláme.
HN: Home Credit tedy přejde přímo pod vlastnictví PPF?
Dnes PPF vlastní Českou pojišťovnu a ta vlastní Home Credit. Až se oddělení dokončí, bude Home Credit sestrou pojišťovny.
HN: A dokdy chcete Home Credit připravit tak, abyste se mohli rozhodnout?
Můj cíl, který mám od vlastníků PPF pana Kellnera a pana Šmejce, je být připraveni v první polovině příštího roku.
Na ruském trhu jsme výjimeční
HN: Východní trhy jsou obecně vnímané jako mnohem rizikovější, klienti více nesplácejí. Jaké jsou vaše zkušenosti?
Musíte přihlížet k tomu, v jaké fázi vývoje se země nachází. V Česku jste v současné době schopen domoci se pohledávky soudně a u nesplácených úvěrů je až osmdesátiprocentní úspěšnost. V té chvíli se konkurenční boj více odehrává v oblasti úroků. České soudy si musely zvyknout na to, že se na ně valí desítky tisíc případů a přizpůsobit se.
To čeká i soudnictví na Ukrajině, v Rusku i Kazachstánu. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích zatím nejsou tyto procesy příliš efektivní, pracuje se s mnohem agresívnějšími sazbami.
HN: Řekněmě, že v Česku se sazby u splátkového prodeje podle zvoleného modelu pohybují od nuly do 35 procent. Jaké je to na východě?
Dvojnásobek, ale záleží na segmentu. U karet je to dvojnásobek, u standardních úvěrů a splátkového prodeje v obchodní síti také.
Ale ve chvíli, kdy se dělají například krátkodobé vánoční akce, tak se to blíží situaci v Česku. Výnosy musejí být dostatečné na to, aby kryly případné ztráty a zajistily zisk.
HN: A to se vám daří?
V Rusku jsme začínali od nuly v Moskvě a v současné době jsme schopni pokrýt celé Rusko. Společnost držíme v zisku a současně jsme platili celou expanzi. Kdybychom s takovou investicí nastupovali na trh, který je už obsazený, musel by do toho akcionář nalít obrovské peníze. V Rusku dnes nevidíme mnoho investorů, kteří se odváží investovat na zelené louce. My jsme v tomto ohledu výjimečný zahraniční investor, žádný podobný tam není. Dnes jsme ziskoví a na úkor zisků v minulých letech jsme vybudovali společnost, která má významnou hodnotu.
HN: Nakolik si ji ceníte?
To se ptejte investičních bank. Můžeme mít nějakou představu, ale tu by případně ocenil až trh.
Obrovské příležitosti vidíme v Číně a Vietnamu
HN: Kromě zemí, o kterých jsme mluvili, byste rádi rozjeli projekt Home Creditu v Číně a Vietnamu. Jak je to daleko?
Tam reálně spotřebitelské financování neexistuje. Nejsou na to připraveni regulátoři, obchodníci ani legislativa. V tomto směru to jsou panenské trhy.
HN: Ale přesto na těchto trzích jste...
V různých bankách už mají podíly mezinárodní hráči, kteří vědí, že zadlužování může být dalším motorem růstu Číny. Růst dosud stojí na exportu a vnitřní spotřebě a poptávce. Celá spotřeba obyvatel jde na úkor výdělků a úspor. Zadluženost je nulová, ale to je možné otočit. Když se na to díváte, tak si říkáte, to je příležitost jako blázen.
Je jen otázka, komu se podaří prokličkovat dosud nedefinovaným prostorem. I kdyby spotřební úvěry byly jen pro část z 1,3 miliardy obyvatel Číny, tak jsou to velká čísla. A Vietnam má 80 miliónů obyvatel, což je stejně jako Německo. Tedy obrovský potenciál. Až tato příležitost nastane, chceme být u toho, připravení a schopní to zdůvodnit i našim investorům a bankovním protistranám, protože Home Credit je závislý na jejich financování.
HN: V souvislosti s expanzí nabíráte hodně nových lidí. Jak je obtížné přesvědčit lidi, aby šli do Ruska, na Ukrajinu či do Kazachstánu?
My jsme postaveni jinak, než obrovské mezinárodní firmy. Vezmu-li například Ukrajinu, tak rozhodování mezi mnou a vlastníkem PPF Petrem Kellnerem je velmi rychlé a efektivní. To už v nadnárodních firmách není. Druhou věcí je, že řadu lidí láká možnost být u toho, když se něco nového buduje a silně se expanduje.
HN: V Česku už je příliš těsno?
O čem je dnes bankovní trh v Česku? Je prakticky rozdáno. Všichni si budou držet podíly, někdo bude chtít růst akvizicí, ale normální cestou se už toho moc změnit nedá. Když se vám navíc podaří realizovat nějaký projekt v Rusku, dá vám to neuvěřitelnou hodnotu do životopisu. Říci, že jste působil na významné pozici v Česku nebo v Rusku, tak z hlediska vaší ceny na mezinárodním trhu práce jste v úplně jiné dimenzi. Do budoucna bude stále větší poptávka po lidech, kteří mají zkušenosti z východu. Když přijedete do Ruska, zjistíte, že se toho ve světě děje víc, než co vidíte odsud. Rozměr tohoto vnímání vám umožní dívat se na různé věci z jiného patra.
HN: Říká se, že delší pobyt v Rusku člověka změní. Souhlasíte s tím?
Jak vnímá český národ historickou roli Ruska, jeho revoluční fázi a jeho současnou fázi, tomu se odsud nedá rozumět. Musíte být tam, sjezdit Rusko, poznat kulturu a pochopit zemi, která je svým způsobem mocností. Kdo chce takový svět objevovat, tak objevovat ho přes Rusko dává smysl.
eBanka nezapadla do naší strategie
HN: Čerstvým obchodem v rámci restrukturalizace skupiny České pojišťovny byl prodej eBanky, kterou koupila Raiffeisenbank za 3,7 miliardy korun. Podle části analytiků je cena lepší, než se očekávalo...
Myslím, že analytici mířili na reálnou cenu kolem tří miliard. Musíte znát vnitřnosti banky a porozumět potenciálu, který banka má. V tomto případě si Raiffeisenbank skutečně takovou hodnotu kupuje. eBanka je sice univerzální, ale v oblasti retailu zaměřená na klientelu, do které patří lidé s vyššími příjmy, kteří nemají čas chodit na pobočky. To je velice bonitní skupina. Portfolio eBanky je velice lukrativní a jeden klient v průměru bance vydělává víc než průměrný klient jiných bank. Protože jsou to klienti při využívání různých služeb velice aktivní.
HN: Pro Raiffeisenbank bude důležité, jak se jí podaří přesvědčit klienty, že se nestávají součástí velké banky. Loajalita klientů eBanky vychází i z toho, že jsou její fanoušci.
Z mé strany by bylo nefér spekulovat, jak přemýšlí nový investor. Ale jednu věc si dovolím zmínit. Když jsme podepisovali prodej, tak zástupci Raiffeisenbank říkali, že chtějí, aby spokojený klient eBanky z pohledu obsluhy do budoucna nepoznal žádnou změnu.
HN: Proč jste eBanku prodávali?
Naše agresívní ambice je, že když se zabýváme jakoukoli oblastí na relevantním trhu, chceme být mezi lídry, mezi prvními dvěma až třemi, kteří ovlivňují podmínky trhu a určují nové trendy. Za takovým postavením se nachází i klíčová hodnota, kterou chceme vytvářet. A náš koncept spotřebního financování a splátkového prodeje cílí na jinou skupinu klientů. Dostali jsme se do situace, že jsme měli retailovou banku s odlišným konceptem a velmi malým podílem na trhu v Česku.
Ladislav Chvátal (43)
Patří k dlouholetým spolupracovníkům majitele PPF Petra Kellnera. Po studiích na Vysoké škole ekonomické působil jako člen představenstva ve společnosti Avia. Od roku 1994 byl v PPF investiční společnosti ředitelem pro marketing a o rok později převzal řízení společnosti PPF Capital Management. Koncem roku 1999 byl jmenován výkonným ředitelem PPF, a. s., a v roce 2001 se stal ředitelem pro řízení strategických projektů celé skupiny PPF.
Poslední rok v rámci nejvyššího vedení skupiny PPF zastává post výkonného ředitele pro oblast retailového bankovnictví a spotřebitelského financování. Z tohoto titulu také v posledních týdnech řídil prodej eBanky.
Kromě pozice ve vedení PPF je Chvátal například členem představenstva České pojišťovny či šéfem Home Credit International.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
