Velké ambice kávových baronů

Velké ambice kávových baronů

Inspirací brazilského mediální mogula, Roberta Irineu Marinho, byla degustace vín v Bordeaux. Stejně jako ony měla být i jeho káva ze středu Brazílie aromatická, elegantní a ovocná.
O několik let později a po investování zhruba čtyř miliónů eur se to ambicióznímu podnikateli konečně podařilo. Jeho káva Arabica, druh Bourbon, získala na květnové konferenci World Speciality Coffee Conference v Bernu nejvyšší počet bodů. Propagaci jeho značky "Orfeu" to zajisté pomůže.

Za původ se platí

Stále více specializovaných obchodů a restaurací různě po světě totiž vydává mnoho peněz za nejrůznější druhy kávy s přesným stanovením jejího původu.
Jen za loňského vítěze soutěže, kávu Bourbon-Arabica z farmy Fazenta Santa Ines, zaplatily nejrůznější řetězce kaváren z Austrálie, Kanady a Brazílie hned 6500 dolarů za žok, tedy pytel o 60 kilogramech. Pro srovnání: cena špičkové kávy Arabica z Brazílie nyní činí zhruba 160 dolarů.
"Ještě nikdy nebylo za kávu zaplaceno tolik jako při této aukci," vzpomíná Alexandre Frossard Nogueira, prezident svazu Brazil Specialty Coffee Association (BSCA).
Brazilští pěstitelé kávy přitom chtějí ve šlechtění pokračovat dále. Jejich cílem je posílit svou pozici na rostoucím trhu se špičkovou kávou.
Dnes se vysoce hodnotné produkty na jejich výrobě podílejí jednou třetinou, tedy jedním miliónem žoků. Z toho podle odhadů BSCA zhruba 85 procent exportují.
Zaměřit se na lepší výrobky má podle odborníků smysl. Celosvětová spotřeba kávy ročně roste zhruba o 1,5 procenta, konkurence je ale pořád větší. Stále silnější roli hraje například Vietnam, který nabízí především levnou kávu.
"Odbyt špičkové kávy naopak v posledních pěti letech vzrostl o 15 až 10 procent," říká Ital Ernesto Illy ze stejnojmenné firmy, jež patří mezi největší prodejce espressa. Právě on je jedním z iniciátorů proměny na brazilském trhu s kávou. Každý rok po sklizni vyznačuje nejlepšího výrobce, jehož kávu pak většinou sám s velkým příplatkem skoupí.
Illy na tom má samozřejmě i zájmy vlastní: společnost dováží z Brazílie 60 procent zelené arabiky, kterou později praží a míchá.
"Když jsme v osmdesátých letech zjistili, že vzorky z Brazílie ubírají na kvalitě, začali jsme se o naše dodávky bát," vysvětluje Illy.
I navzdory zákazníkům, jako je firma z Itálie, nechtějí ale všechny brazilské firmy na lepší kávu přesedlat. Taková změna je totiž velmi náročná, a to jak z hlediska času, tak peněz. Dovolit si ji mohou pouze velké podnikatelské klany, kterým někteří přezdívají "kávoví baroni".

Bohatí dál bohatnou

Většina z nich dnes peníze vydělává především v průmyslu, bankovním sektoru či ve službách a plantáže má spíše jako jistotu pro případ nouze. Kávové plantáže se tak často podobají vinicím, které vlastní bohatí podnikatelé v Chile nebo Argentině.
Pro jednoho zámožného právníka pracuje i agronom Joao Luis Cruvinel, který právě přestavuje farmu na hranici států Sao Paulo a Minas Gerais. Jeho úkolem je především vypěstovat špičkovou kávu. "Peníze nehrají žádnou roli a času mám také dost," pochvaluje si Cruvinel. Na brazilské poměry nyní velí malému podniku, který na 33 hektarech čítá 178 000 kávových keřů.
Sklizeň provádějí pracovníci rukama, kávu pak rozprostřou na ploše o rozloze fotbalového hřiště, kde ji suší. Celou dobu se přitom Cruvinel modlí, aby nezapršelo. Jen tehdy, když jsou zrnka arabiky vysušená na slunci a vzduchu, mohou získat největší aroma a získat nálepku špičkové kávy.
Jelikož hodnotu zrn dokáže snížit již pár kapek deště, je podnikatelské riziko vysoké. Jedna deštivá úroda či mráz mohou finančně slabé farmáře dostat na kolena.
"Proto je mýtus si myslet, že lze na kávě zbohatnout," vysvětluje Joaquim Libanio Ferreira, odborník z družstva kávy Cooxupé, největšího brazilského exportéra v zemi. "Zbohatnout na ní může jen ten, kdo už bohatý je," dodává.