Libanonci se prosazují na Wall Streetu

Libanonci se prosazují na Wall Streetu

Ziad Abdelnour a George Botrous mají hodně společného. Oba se narodili ve stejný den v Bejrútu a pocházejí z prominentních katolických rodin. Oba v osmdesátých letech opustili Libanon a odcestovali hledat štěstí do USA. A oba ho našli na Wall Streetu, kde se jim povedlo vydělat velké peníze.
Abdelnour zbohatl jako prodejce rizikových obligací ve společnosti Drexel Burnham Lambert, kde působil v době, kdy ji vedl slavný finančník Michael Milken. Nyní provozuje několik fondů, které investují jim svěřený soukromý kapitál do bezpečnostních a technologických společností.
Botrous se v roce 1986 stal investičním bankéřem v bance Morgan Stanley a v současné době pracuje jako špičkový manažer ve společnosti Credit Suisse First Boston.
Nejen jejich příklad ukazuje, jak překvapivě velký vliv mají Libanonci v mezinárodních finančních kruzích, zvláště pak na Wall Streetu. Stačí zmínit pár dalších jmen. Současný šéf banky Morgan Stanley John Mack se kupříkladu původně jmenoval Makhoul a je synem libanonských emigrantů. Investičním bankéřem v tomtéž ústavu je Walid Chamman, který se z Libanonu přestěhoval do USA v roce 1976. Z dalších lze jmenovat George Bitara, manažera v Merrill Lynch, Farese Noujaima, který je místopředsedou Bear Stearns či George Makhoula, který je šéfem blízkovýchodní divize Morgan Stanley.
Zdá se, že vlna Libanonců deroucích se na tyto pozice je součástí širších demografických změn, které v poslední době postihly Wall Street. Do významných funkcí v největších investičních bankách se stále častěji dostávají bankéři z Indie, Jižní Koreje, Egypta či Řecka.
V čem ale tkví úspěch příslušníků malého libanonského národa, jehož populace nedosahuje ani čtyř miliónů obyvatel? Mnozí lidé vidí příčinu v tom, že země fungovala po dlouhá staletí jako obchodní centrum Blízkého východu, které přitahovalo obchodní ambice křesťanů, židů i muslimů.
Libanonci, kteří uspěli na Wall Street upozorňují, že velkou roli hraje i zarputilost s jakou dokážou příslušníci jejich národa překonávat obtíže a výzvy osudu, a to jak ve své vlastní zemi, tak v zahraničí.
Ačkoliv mnozí z Libanonců, kteří imigrovali do USA, získali brzy americké občanství, ke své domovině udržují stále velmi pevné vazby.
Spojení k jejich vlasti ještě zesílilo, poté co v posledních několika letech v Libanonu, a zvláště pak v Bejrútu, výrazně ožila ekonomika a obchodování.
Ostatně, když začaly na Libanon padat izraelské bomby, mnozí z nich byli se svými rodinami právě na dovolené v Bejrútu a zemi pak opouštěli v leteckých speciálech, které americká vláda vyslala pro své občany.
K politické situaci se ovšem libanonští Američané působící ve finančnictví veřejně vyjadřovat příliš nechtějí.
Výjimkou je Abdelnour, který se nikterak netají svou nenávistí k teroristickému hnutí Hizballáh.
"Téhle rakoviny je třeba se zbavit," řekl minulý týden listu New York Times.
Abdelnour tvrdí, že většina jeho krajanů má stejný názor a na veřejnosti ho nedává najevo pouze kvůli obavám o své příbuzné v Libanonu.
Jak napsal New York Times, většina libanonských finančníků, s kterými redaktoři listu mluvili, s Hizballáhem nesympatizuje. Stejně tak ale odmítají i vojenskou akci Izraele, která je podle nich velmi špatným řešením celé situace.