Investiční banky láká Moskva
Zájem velkých investičních bank o Rusko neustále roste. Poté, co zde své aktivity rozšířila společnost Morgan Stanley, otevřel svou pobočku v Moskvě nyní i konkurent Goldman Sachs, který minulý týden získal povolení k obchodování s ruskými akciemi. Stejný krok se navíc podle informací z bankovních kruh chystá učinit dalších až osm bank.
"Naším cílem je získat licence k provozování plnohodnotné banky," říká Alexander Dibelius, šéf aktivit ve střední a východní Evropě u Goldman Sachs. To ale podle něj ještě nějaký čas potrvá.
Pro Goldman přitom nová pobočka není prvním krokem v Rusku. O expanzi se banka pokusila již v polovině 90. let, kdy byla země považována za jeden z nejlukrativnějších růstových trhů. Před téměř osmi lety zde tehdy Goldman otevřel svou první filiálku.
Následovala ale finanční krize v roce 1998 a banka se tiše z Ruska stáhla. "Jiné banky jako Morgan Stanley sice zůstaly, své aktivity zde však omezily na minimum," vypráví Dominic Gualtieri, šéf ruské Alfa Bank.
V posledních dvou letech se ale branži zase začalo dařit lépe. "Význam ruského hospodářství ve světě silně vzrostl, zažíváme neustálý rozmach trhu se surovinami. A když jako banka hovoříme o surovinách, pak musíme pozornost věnovat i Rusku," tvrdí Dibelius. Mnohé ruské koncerny navíc mají zájem o vstup na burzu. Chtějí prodat své akcie a zároveň se pojistit proti možnému zájmu ze strany státu, který v ekonomice hraje stále větší roli. "Celá řada koncernů je navíc toho názoru, že z restrukturalizace a zakotvení na mezinárodních finančních trzích mohou mít dlouhodobý užitek," dodává Dibelius.
Příkladem podle něj může být ocelářský koncern Severstal, který chce expandovat do zahraničí.
Během jednání o možné fúzi s lucemburskou firmou Arcelor ale management narazil na výhrady zahraničních investorů. Jejich důvěru chce nyní získat prostřednictvím emise akcií na burze, což je plánováno na letošní podzim.
Investovat ale investoři chtějí také v Rusku. To je totiž díky rozmachu cen surovin považováno za relativně bezpečné místo pro investice.
Měnové rezervy země jsou co do objemu třetí největší na světě, ekonomika navíc stabilně roste. Banky podle odhadů odborníků mohou počítat s tím, že se i perspektivně budou zajímavé segmenty hospodářství kvůli rostoucí konkurenci či kvůli tlaku státu dále konsolidovat.
Mezi takové branže patří například bankovnictví, které musí vysoký růst financovat. Restrukturalizace se ale podle Dibeliuse dá čekat také v oblasti obchodování se surovinami.
Ruské firmy to ale táhne také do zahraničí.
"Bez služeb investičních bank něco takového nejde," míní Gualtieri z Alfa Bank, která též v poslední domě přikupovala. Největší ruská soukromá banka tak mj. získala podíl v tureckém telekomunikačním koncernu Turkcell.
Se zvyšováním počtu velkých bank v Rusku ale začínají působit i jisté konkurenční tlaky. Pocítit to mohly například koncerny jako UFG, dceřiná společnost Deutsche Bank, či ruská investiční společnost Renaissance Capital, které si musí chránit své lidi před přestupem do firmy jiné.
