Z Londýna šíří platební karty

Z Londýna šíří platební karty

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, ode dneška vám přinášíme nový seriál o českých manažerech, kteří uspěli v cizině.

Před pěti měsíci vyměnila Jana Lvová Prahu za Londýn. Bankovní expertku na platební karty si do svého ústředí v Británii vybrala firma Visa a svěřila jí český a slovenský trh. "Jednám s bankami a snažím se dosáhnout toho, aby vydávaly co nejvíce karet Visa a jejich klienti je co nejvíce používali. Naším cílem je, aby karty jednou zcela nahradily hotovost," shrnuje Lvová náplň své práce. A ta se jí daří. Již po pár měsících v Londýně dostala na starost i Maďarsko.
Okolo bankovních karet se Jana Lvová pohybuje již řadu let. Měla je na starosti v ČSOB i v Raiffeisenbank a se společností Visa dlouho komunikovala "z druhé strany". Možnost vycestovat do Londýna se jí naskytla, když letos na jaře odešel její předchůdce Miloslav Kozler. "Poslala jsem do Visy svůj životopis, absolvovala sérii pohovorů a po menším výběrovém řízení jsem byla přijata," popisuje.
Novou práci si Lvová pochvaluje: "Spojuje to všechno, co mě baví a co umím dobře." Pomáhá jí i to, že lidi, s kterými komunikuje, osobně zná z působení v Česku.
Práce v londýnském centru Visa je podle Jany Lvové pestrá. Trh karet se navíc v Británii od střední Evropy dost liší.
Zatímco Angličané byli dlouhou dobu zvyklí jen na kreditní karty a kouzlo debetních objevují až v posledních letech, v Česku, Maďarsku či na Slovensku je to přesně naopak. "Na konferencích o debetních kartách tak spíše my poučujeme své britské kolegy," říká.
Střední Evropa naopak zaostává v užívání "kreditek" a navíc celkově se zde více používá hotovost než placení kartou. "Zejména v menších městech a u drobnějších nákupů si lidé na kartu teprve zvykají," říká.

Kolegové z celého světa

Jedním z velkých úkolů současnosti pro český trh je i zavedení služby vybírání v hotovosti u pokladen obchodů. "Příští rok budou mít tuto službu určitě všechny české banky," tvrdí.
Slovenský karetní trh je podle Lvové tomu českému dost podobný. V Maďarsku má na trhu klíčové postavení banka OTP, která tak může ostatním konkurentům trochu diktovat dění na trhu. Tamní obchody navíc stále mírně zaostávají ve vybavení terminály.
Práce pro firmu Visa v Londýně je pro Janu Lvovou její první pracovní zkušenost v zahraničí. I postgraduální studium MBA pod patronací Rochesterova technologického institutu absolvovala v pražské U. S. Business School.
"Na kosmopolitní prostředí jsem ale zvyklá, pět let jsem v Praze chodila s Američanem a pohybovala se mezi cizinci žijícími v Praze," říká.
V Londýně se jí tato zkušenost hodí, protože pracovní prostředí je skutečně mezinárodní. "U jednoho stolu sedí Francouz, u druhého Ital. I angličtí kolegové pocházejí například z Portugalska, Brazílie nebo Austrálie a na ostrovech žijí třeba od deseti let," říká. Charakter práce, i její dynamika, je jinak podle Lvové podobný jako v Česku.
S celou řadou národností se Lvová vídá i mimo pracovní dobu. "Na drinky" chodí čas od času i s dalšími českými manažery, kterých je podle ní na ostrovech stále víc: "Postupně jich přibývá."
Přestože se trochu obávala londýnské dopravy nebo pověstného ostrovního počasí, realita jí příjemně překvapila. Do práce i do centra chodí pěšky, kousek to má i na slavnou Oxford Street na nákupy. "Ani ten déšť není proti Praze výrazně častější. Od bývalých kolegů jsem dostala na rozloučenou deštník a potřebovala jsem ho pouze párkrát."

Zpět domů až na důchod

Život v Londýně si Lvová oblíbila natolik, že je nyní ráda, když v britské metropoli zůstane i na víkend. "Až mě překvapilo, jak je zde život jednoduchý a příjemný. Snad s výjimkou vysokých cen," říká.
Lvová počítá s tím, že i v dalších letech jí bude místo bydliště určovat její práce. "Na důchod bych se určitě vrátit chtěla, ale jinak moc neplánuji," říká. Fixovaná na konkrétní stát prý není a zemi, kam by vyloženě nechtěla, rovněž nemá. "Kvůli bezpečnosti bych se zřejmě bez kontaktů obávala některých východních zemí. Potřebovala bych rovněž, abych se v daném státu domluvila anglicky třeba i v restauraci. Ale nikdy neříkej nikdy," dodává.