...prvňáček zaostává za svými spolužáky
Nejprve je dobré si promluvit s učiteli, kteří mají zkušenost a mohou srovnávat. Poradí také výchovný poradce ve škole nebo školní psycholog či odborník v pedagogicko-psychologické poradně. Často ani není třeba absolvovat s dítětem složité psychologické vyšetření. Odborníci s rodiči proberou, jak se žák chová, a doporučí, co dál dělat, jak rozvíjet schopnosti, ve kterých zatím zaostává. Rodiče by měli být trpěliví, rozdíly mezi žáčky není třeba brát tragicky. Na tomto stupni vývoje se děti opravdu velmi odlišují.
Je ale chybou, pokud se rodiče nesnaží o to, aby se dítě vyvíjelo rovnoměrně. Když například šestiletý chlapeček umí perfektně s počítačem, ale nedokáže držet tužku, tak to problém k řešení je. Rodiče zřejmě rozvinuli jen jednu oblast, ale zcela zanedbali jinou.
...máte pocit, že pedagog něco dělá špatně
Prvním krokem je popovídat si s učitelkou. Vyslechnout její poznatky a předložit jí rodičovské postřehy a požadavky. Jestli se to ukáže jako neúčinné, jděte za ředitelem školy. Krajním řešením - pokud to situace umožňuje - je změna školy.
Dítě se ve škole musí cítit dobře, jinak nejsou jeho podmínky ke vzdělávání optimální. To ale neznamená, že na ně učitelé nemají klást adekvátní nároky. Žáci oceňují, když učitelé projevují porozumění, jsou vstřícní, ale přitom mají přiměřené požadavky.
...dítě se do první třídy těší, ale kolem sebe slyší odrazující slova "tak už ti to začne"
Obvykle se tím děti ovlivnit nenechají, odradit je však mohou zkušenosti starších sourozenců. Rodiče by měli prvňáčka povzbuzovat v tom, že ve škole prožijí hodně hezkého. A když už dítě něco takového nepříjemného o škole slyší, pak je dobré například říci: Vidíš, tenhle pán asi neměl dobrou zkušenost, ale na začátku určitě do školy chodil rád.
(mag)
Připraveno ve spolupráci s Ilonou Gillernovou, vedoucí katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Nejprve je dobré si promluvit s učiteli, kteří mají zkušenost a mohou srovnávat. Poradí také výchovný poradce ve škole nebo školní psycholog či odborník v pedagogicko-psychologické poradně. Často ani není třeba absolvovat s dítětem složité psychologické vyšetření. Odborníci s rodiči proberou, jak se žák chová, a doporučí, co dál dělat, jak rozvíjet schopnosti, ve kterých zatím zaostává. Rodiče by měli být trpěliví, rozdíly mezi žáčky není třeba brát tragicky. Na tomto stupni vývoje se děti opravdu velmi odlišují.
Je ale chybou, pokud se rodiče nesnaží o to, aby se dítě vyvíjelo rovnoměrně. Když například šestiletý chlapeček umí perfektně s počítačem, ale nedokáže držet tužku, tak to problém k řešení je. Rodiče zřejmě rozvinuli jen jednu oblast, ale zcela zanedbali jinou.
...máte pocit, že pedagog něco dělá špatně
Prvním krokem je popovídat si s učitelkou. Vyslechnout její poznatky a předložit jí rodičovské postřehy a požadavky. Jestli se to ukáže jako neúčinné, jděte za ředitelem školy. Krajním řešením - pokud to situace umožňuje - je změna školy.
Dítě se ve škole musí cítit dobře, jinak nejsou jeho podmínky ke vzdělávání optimální. To ale neznamená, že na ně učitelé nemají klást adekvátní nároky. Žáci oceňují, když učitelé projevují porozumění, jsou vstřícní, ale přitom mají přiměřené požadavky.
...dítě se do první třídy těší, ale kolem sebe slyší odrazující slova "tak už ti to začne"
Obvykle se tím děti ovlivnit nenechají, odradit je však mohou zkušenosti starších sourozenců. Rodiče by měli prvňáčka povzbuzovat v tom, že ve škole prožijí hodně hezkého. A když už dítě něco takového nepříjemného o škole slyší, pak je dobré například říci: Vidíš, tenhle pán asi neměl dobrou zkušenost, ale na začátku určitě do školy chodil rád.
(mag)
Připraveno ve spolupráci s Ilonou Gillernovou, vedoucí katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
