Náhoda přeje připraveným

Osmnáctiletý William Henry Perkin měl, zdá se, vlastní představu o trávení Velikonoc. Zatímco ostatní vzpomínali Kristova vzkříšení, zapálený chemik si ani nejvýznamnější křesťanské svátky nedovedl představit bez práce v laboratoři. Pokoušel se splnit "domácí úkol" od svého učitele, kterým byl v Londýně působící německý profesor August Hofmann - z anilinových olejů v dehtu připravit chinin. Výsledkem však byla pouze odporná černá sedlina zcela nepodobná bílým krystalkům chininu. Předtím, než ji William vylil, zkusil ji promýt alkoholem. Černota se jako zázrakem proměnila v nádherně růžovofialovou. A když do ní vložil kus hedvábí, barva se na ně chytila a držela i po týdnu bělení sluncem a praní mýdlem!
Mládenec tedy poslal vzorek známému barvíři. Ten odepsal: "Pokud barvivo nebude moc drahé, mohlo by se stát jedním z nejzajímavějších objevů poslední doby."
Šestadvacátého srpna 1856, tedy před 150 lety, získává William Henry Perkin patent na výrobu prvního umělého barviva v dějinách a hned je začíná vyrábět. Anglie však byla na takovou výraznou barvu příliš konzervativní... Zato koketní Paříž ji přivítala s nadšením. Dokonce barvivu vymyslela název - mauvein (mauvre je francouzsky sléz). A poté, co se v róbě barvy slézu vdávala jedna z dcer královny Viktorie, začaly se do odstínu lila odívat i ostrovanky.
Perkin časem syntetizoval i několik jiných barviv a roku 1869 "uvařil" také první umělou vonnou látku - kumarin. Pět let nato však svou prosperující továrnu prodal a až do své smrti se zabýval čistou vědou. Zemřel roku 1907 nedlouho poté, co byl jmenován sirem.

William Henry Perkin (1838 až 1907) byl dvakrát ženat, měl čtyři dcery a tři syny. Všichni synové se stejně jako on věnovali chemii.