O existenci ČSA může rozhodnout Brusel

O existenci ČSA může rozhodnout Brusel

O další existenci Českých aerolinií by se mohlo rozhodovat v Bruselu. V případě, že stát bude chtít ztrátovou firmu finančně podpořit, musí tento krok schválit Evropská komise. Podle evropského práva se tak snaží chránit zdravou konkurenci na unijním trhu.
To, že ČSA potřebují ke své další existenci peněžní podporu státu, přiznal tento týden poprvé Radomír Lašák, prezident společnosti. Stát by podle jeho slov měl národním aeroliniím pomoci částkou 1,5 až dvě miliardy korun. Ta by mohla být využita například na navýšení základního jmění společnosti.
Drtivou většinu akcií nyní v ČSA ovládá stát. Ten by také chtěl v budoucnu aerolinie privatizovat.
Pomoc státu Českým aeroliniím politici neodmítají. Navýšení základního jmění nevyloučil ani Bohuslav Sobotka, dosavadní ministr financí.
Pavel Bém, který je členem dozorčí rady, finanční podporu státu pro ČSA také připouští. "Za situace, kdy česká ekonomika roste, si dovedu představit, že by mohly být financovány pro stát důležité projekty. A mezi ně patří i investice do ČSA," říká Bém. Podle něj by to však mohlo jít pouze za situace, kdy se skladba státního rozpočtu změní.
Aerolinie čelí v pololetí ztrátě téměř 800 miliónů korun. Kumulovaná ztráta z uplynulých let je asi 1,1 miliardy. Pokud budou mít na konci roku plánovanou půlmiliardovou ztrátu, bude se vedení muset vypořádat s hrozbou bankrotu. Celková ztráta totiž dosáhne poloviny základního jmění.
Lašák počítá s tím, že by se ČSA mohly vrátit do zisku až v roce 2008. "Chce to ale důslednou restrukturalizaci," uvedl již dříve.

Pokud se Česko rozhodne, že Českým aeroliniím finančně pomůže, musí požádat Brusel o souhlas. "A to i v případě, že zvolí cestu navýšení kapitálu," uvádí právník Michael Kincl, které se na veřejnou podporu specializuje.
Podle právníků je však pravděpodobné, že komise českou žádost schválí. Na druhou stranu někteří analytici poukazují na to, že na trhu leteckých společností je velká konkurence, a že by některé aerolinie mohly u komise lobbovat proti podpoře pro ČSA.
Aby mohl stát peníze do Českých aerolinií vložit, musí nejprve v Bruselu předložit restrukturalizační plán firmy.
"Ten by měl komisi přesvědčit o tom, že ČSA se v několika následujících letech vrátí opět do zisku," říká Kincl.
Od roku 1991 požádalo Evropskou unii o veřejnou podporu státu sedm leteckých společností: Sabena, Iberia, Aer Lingus, TAP, Air France, Olympic Airways a Alitalia. Všem byla buď napoprvé, nebo po opakovaných vyjednáváních, podpora povolena. Letecké společnosti, kterým byla státní pomoc přiznána, musí poté dodržovat pravidla daná Evropskou komisí. Pokud je společnosti porušují nebo se jim nedaří plánovanou restrukturalizaci firmy plnit, musí finanční podporu státu vrátit. A to i s úroky. Jenže to může firmu definitivně položit. Příkladem může být belgická Sabena, kteréóu na podzim 2001 Bruselský obchodní soud poslal do bankrotu.
Na druhou stranu však podpora státu některým leteckým společnostem pomohla. Klasickým příkladem je Air France, která se později spojila s nizozemským leteckým dopravcem KLM.