Česko začíná vydávat "biopasy"

Česko začíná vydávat "biopasy"

Od prvního září začnou české úřady vydávat zcela nové cestovní doklady. Žadatelé budou dostávat takzvané biometrické pasy.

Ty kromě stávajících informací obsahují nově i čip s biometricky zpracovanou digitální fotografií a podpisem. Za dva roky by měl na "biopasu" podle bezpečnostních směrnic EU přibýt ještě otisk prstu.

Pro žadatele o nový pas to znamená minimálně jednu nepříjemnost: vyšší cenu. Ta se kvůli komplikovanější technologii výroby zvedne ze stávajících 200 korun na trojnásobek. Stát přitom bude v následujících letech projekt dotovat čtyřmi miliardami korun.

Druhou změnou jsou fotografie, které bude nově pořizovat samotný úřad.
Ostatní podmínky pro vydání nového dokladu ale zůstanou stejné, podle úředníků by se měl celý proces pro občany dokonce zjednodušit. Jenže z téměř 1200 úřadů, které měly oprávnění vydávat staré pasy, jich smí vydávat biometrické doklady pouze 227. Kritici tvrdí, že to povede k zahlcení úřadů a frontám. Úředníci to ale odmítají. "Kolapsu se neobáváme. Na biopasy jsme kompletně připraveni a věříme, že situaci zvládneme," řekl HN mluvčí Prahy 11 Filip Procházka.

Tvůrci projektu tvrdí, že biopasy představují v současné době nejbezpečnější formu dokladu. Česko navíc k programu přistoupilo nedávno, a tak má údajně přístup k nejmodernějším technologiím. "Ochrana sice není stoprocentní, ale pas obsahuje mnoho ochran, které je takřka nemožné zfalšovat," tvrdí tisková mluvčí Ministerstva vnitra Radka Kolářová.
Biometrické parametry má totiž každý člověk jedinečné a celní přístroje umějí rozeznat 5 až 15 těchto prvků.

V praxi tato technologie umožní, aby zařízení podle biometrických údajů porovnalo obličej člověka s jeho fotografií v biopasu. "Prostě přijedete na hranice, kde přístroj načte z pasu informace, které porovná se záznamem hraničních kamer. Okamžitě tak bude jasné, zda máte pravý, či falešný pas," řekla Kolářová.

Tvůrci projektu tvrdí, že se výrazně sníží možnost pohybu trestaných nebo podezřelých osob. EU začala novou technologii využívat v rámci protiteroristického programu, na kterém se podílí společně s USA, Kanadou a Austrálií.