Evropa se eura bála, ale nakonec vydělala

Evropa se eura bála, ale nakonec vydělala

Zavedení bezhotovostního eura od prvního ledna 1999 znamenalo pro evropské firmy zlom. Velké korporace investovaly miliardy korun do nového počítačového softwaru, změn v účetnictví, marketingu či školení zaměstnanců, aby se "v den E" mohlo za zboží a služby platit v eurech.

Poradenská společnost KPMG se na konci roku 1998 zeptala tří set evropských společností s více než 5000 zaměstnanci, jak jsou připraveny na euro. Hned v prvním roce ho hodlala zavést jako hlavní měnu ve svém "vnitřním" účetnictví jenom čtvrtina, ostatní se chtěly ještě spoléhat na čísla v národní měně, od které definitivně upouštěly až v letech 2000 a 2001.
Firmy měly hodně starostí s přepočítáváním cen. Nejvíce ty, které nabízely stejné zboží souběžně na několika trzích. Přepočet na "elektronická" eura naplno obnažil, že ceny se mohou v Evropě lišit až o 50 procent.

Mravenčí práci museli odvést také bankéři a úředníci v londýnské City. Některé její instituce kvůli zavádění eura zrušily obvyklé vánoční dovolené. Na rozkládací lůžka, která měla posloužit v kancelářích po nocích, ale nedošlo. Práce se zvládla během prodloužené pracovní doby.

Příprava na zavedení společné měny drhla hlavně v malých a středně velkých firmách. Čím více se blížil termín zavedení (prvního ledna 1999), tím častěji se v médiích objevovaly varovné zprávy. "Velká většina malých firem v EU přípravu na euro podceňuje," napsali v říjnu 1997 experti společnosti IBM.

Irská komora auditorů ještě o několik měsíců dříve upozornila, že malé firmy ještě ani neplánují výdaje na nové
informační technologie, které se zavedením eura souvisejí. Španělská Banco Bilbao zase upozornila, že firmy na Pyrenejském poloostrově "nejsou připraveny psychologicky".

Nakonec však v zemích eurozóny žádné vážné problémy po zavedení společné měny nenastaly. Podle nizozemského koncernu Philips to firmy v oboru přimělo, aby se cenové rozdíly v eurozóně zmenšily. Velmi se také ulevilo americkým firmám obchodujícím s unií. Už nemusely sledovat kurs dolaru vůči jednotlivým národním měnám,

Firmy tak na nákladech spojených s kursovými operacemi dost ušetřily. Americká firma Boston Consulting Group odhaduje tyto roční úspory v eurozóně na 30 miliard dolarů.