Více jazyků - více nabídek

Nejrozšířenějším cizím jazykem, který se učí čeští žáci, je angličtina. V závěsu za ní zůstává němčina. Podle průzkumu společnosti Linguae zájem o tuto řeč mírně klesá. Ještě v roce 1991 se ji chtělo učit více než padesát procent žáků a studentů základních a středních škol. O deset let později už to ale bylo o takřka dvanáct procent méně. Obliba angličtiny naopak každoročně roste. Vzdělávací společnost Tutor uvádí, že se v současnosti zájem o studium angličtiny v porovnání s ostatními jazyky pohybuje mezi pětašedesáti a pětasedmdesáti procenty.
Největší útlum zaznamenala počátkem devadesátých let ruština, před revolucí povinný předmět každého školního dítěte. Ještě v roce 1991 se ji učilo bezmála osm procent studentů. V prvním roce nového tisíciletí pak už jen necelá třetina procenta. Dnes ale poptávka po ruštině roste, a to zejména mezi vysokoškoláky.

Další pořadí
Po angličtině a němčině stojí na dalších příčkách nejvyučovanějších jazyků francouzština, španělština a italština. "U uchazečů o zaměstnání by to mohlo být se znalostí francouzštiny výrazně lepší," tvrdí Jitka Tarhonská z personálního oddělení českého zastoupení automobilky Renault. "Francouzsky většinou umějí jen ti, kteří doma vyrůstali ve frankofonním prostředí nebo je ke studiu přivedla víceméně náhoda." Mezi mladšími zájemci o práci se prý situace začíná zlepšovat. Francouzštinu však mají jako druhý nebo třetí jazyk po angličtině, případně němčině. A to je znát.
Jazyky menších evropských zemí ovládají v Česku v podstatě jen jedinci. "Setkal jsem se i s takovými zájemci o zaměstnání, kteří uměli třeba rumunsky a bulharsky," vzpomíná Petr Šebek z personální agentury Index Nosluš. "Bylo to ale většinou tím, že v dané zemi strávili dětství nebo tam mají příbuzné."

Více hodin v novém školním roce
Větší jazykovou vybaveností disponuje mladá generace. "Mladší lidé si uvědomují nezbytnost umět alespoň jednu cizí řeč," tvrdí Vítězslav Bican ze společnosti Tutor.
Současní školáci budou navíc v porovnání s předchozími generacemi ve výhodě. V nadcházejícím školním roce se zvýší počet hodin věnovaných studiu cizí řeči. S výukou se začne už ve třetích třídách základních škol. I na druhém stupni vzroste počet vyučovacích hodin a školáci si budou moci zvolit další cizí jazyk.
"Chceme, aby byl každý občan České republiky schopen komunikovat kromě mateřského jazyka alespoň ve dvou dalších," vysvětluje Karolína Svobodová z tiskového odboru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.


Zahraniční šéf česky nemluví
O výuku cizích řečí projevují v posledních letech zvýšený zájem i dospělí lidé. Kromě jiného za to může příliv mezinárodních firem a vstup Česka do Evropské unie. Znalost jazyků do té doby mnozí podceňovali, a tak některé tuzemské společnosti mívaly problémy jak se získáváním zahraničních zakázek, tak s jejich úspěšným dokončením.
"Teprve teď se začíná uzavírat větší počet kontraktů s firmami z ciziny," říká Tomáš Grombíř z agentury CzechInvest. Manažeři zahraničních společností podle jeho zkušeností vyžadují, aby všichni, kdo se účastní jednání, hovořili společným jazykem.
Znalost jazyků je často nezbytná i proto, že české pobočky nadnárodních firem mnohdy vedou cizinci. "Například generální ředitel internetového operátora Volný je Rakušan," říká manažerka personálního oddělení této firmy Ela Honická. "U manažerů, kteří jsou s vedením společnosti v denním kontaktu, proto požadujeme velmi dobrou a aktivní znalost cizího jazyka, ve kterém jednají." Většina oficiálních porad se prý vede v angličtině. Včetně těch, kterých se účastní generální ředitel.
Nutnost používat ve firmě cizí jazyk se vždy odvíjí od konkrétní pozice. "Požadavek na znalost francouzštiny klademe na vyšší a střední management. U ostatních záleží na jejich pracovní náplni a případné potřebě komunikovat s mateřskou společností," říká Jitka Tarhonská z Renaultu.
Ela Honická ze společnosti Volný ji doplňuje: "Ani u nás není u nižších pozic znalost cizího jazyka nutná. Pokud je však zaměstnanec schopen se v cizí řeči alespoň domluvit, je to pochopitelně výhoda. A taky předpoklad pro získání vyšší pozice."
Autorka je spolupracovnicí redakce

Oblibu cizích jazyků ovlivňuje i politika
Prvorepublikové Československo se orientovalo na Francii. Ta se stala po vítězství nad Německem v první světové válce evropskou velmocí, udávala trendy. Francouzština byla v kursu ve vyšší společnosti a uměleckém prostředí. Pozadu však nezůstávala ani angličtina - spíše než smetánka ji však využívali obchodníci a někteří politici.
* V období mezi světovými válkami začal na našem území vzrůstat vliv německých menšin, proto se mezi populací opět rozšiřoval německý jazyk.
* V důsledku poválečného rozdělení Evropy hrála v tuzemsku až do roku 1989 prim ruština. Na školách se sice vyučovala i němčina a angličtina, o zahraničních lektorech ze Západu si však tehdejší studenti mohli nechat jenom zdát.
* Po pádu socialistického režimu v roce 1989 se začala masově rozšiřovat angličtina. Souviselo to s otevíráním nových trhů, přílivem zahraničních firem a neomezenou svobodou cestovat. Mladí lidé vyjížděli studovat do zahraničí a účastnili se výměnných pobytů se studenty z ciziny. V kontaktu s mezinárodním prostředím si rychle osvojili základy, což se posléze projevilo jako jejich hlavní konkurenční výhoda na trhu práce.
* Vedle angličtiny zůstává v kursu němčina, následuje španělština a francouzština, vyučuje se i italština a ruština. Jazyky jako finština, švédština nebo norština se uplatňují pouze ve specifických profesích, například mezi tlumočníky a překladateli. (zel)