Cizí jazyky se učím odmala. Začala jsem ve třetí třídě ruštinou, kterou jsem pak bez přestávky studovala celých patnáct let. A jak se mi hodila, když jsem před pár lety trávila hodiny ve společnosti ruského obchodního zástupce při pochůzkách Moskvou nebo Petrohradem.

Od páté třídy jsem se učila němčinu (pět let studia) a na střední a vysoké škole francouzštinu (osm let). V osmdesátých letech jsme studovali jazyky bez možnosti potkat se s rodilým mluvčím. Takže jsme si ani nemohli ověřit, že opravdu "fungují". Proto obdivuji lidi, kteří v té době zvládli jazyk skutečně plynně. Rozhovor s rodilým mluvčím je totiž nejen způsob, jak si ve vypjaté situaci vybavit i takřka zapomenuté fráze, ale je to taky úžasná motivace, impuls k získání hlubšího zájmu o osvojení cizí řeči.
Recept na zvládnutí jazyka podle mě netkví ani tolik v počtu let, které studiu věnujete, jako ve vnitřní motivaci. V důvodu, proč se jazyk učíte a jak rychle ho chcete umět používat jako prostředek ke komunikaci.

Díky osobní motivaci jsem se během roku naučila velice slušně srbochorvatsky. A za šest měsíců anglicky, ačkoliv jsem po svém příjezdu do anglicky mluvící země uměla pouze frázi "This is free country" a text písničky Yesterday od Beatles. To bylo ještě před rokem 1989 a změnou politického režimu v České republice...

Angličtina je pro mě jazyk, v němž přemýšlím a ve kterém se mi zdají sny. Přitom je to zrovna ten jazyk, jehož akademickým studiem jsem strávila nejméně času - jeden semestr na jazykové škole ve Washingtonu D.C. Angličtinu jsem se učila, jako se malé dítě učí mluvit. Tedy bez překladu do rodného jazyka, jenom poslechem. Opakováním a pozorováním situací, ve kterých rodilí mluvčí používají určité fráze, jak při nich intonují, jakou mají řeč těla a jaké vzbuzují reakce okolí.

Úžasné při studiu jazyka je i pochopení reálií dané země a ponoření se do její kultury. Nejefektivnějším způsobem jazykového cvičení pro mě bylo čtení denního tisku s fotografiemi a sledování televizních reklam. V nich je mluvené slovo provázeno názorným příkladem produktu, o kterém je řeč.

Osvědčilo se mi nebát se mluvit, číst, nechat si vysvětlit, čemu nerozumím. Být kreativní, když chci vyjádřit výraz, který neznám, nebo je méně používaný. Tak třeba "yellow beads" čili žluté kuličky může být vlastně "corn", tedy kukuřice a podobně. Navíc vám tento přístup získá respekt u rodilých mluvčích, protože obdivují snahu, a podpoří tak vaše jazykové sebevědomí.

060831-hx08b.jpg
Iveta Richter je ředitelkou pro lidské zdroje poradenské společnosti Ernst & Young v České republice. Hovoří česky, anglicky, francouzsky, německy a rusky.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist