Když přijde policie, je už pozdě

Je ráno, brzy po začátku pracovní doby. Do omšelé budovy - sídla nejmenované malé firmy - vchází bez ohlášení zhruba desítka mužů v policejních uniformách i v civilu a ihned obsazuje jednotlivé kanceláře a provozy. Tak začíná policejní razie, která má potvrdit další nahlášený případ nelegálního užívání softwaru v podniku.

Policisté okamžitě začnou označovat čísly jednotlivé počítače a zvláštním programem skenují veškerý software, který je na nich nainstalován.

"Pokladna, vpravo od dveří, číslo 16," hlásí policista zapisujícímu kolegovi, zatímco umísťuje na počítač nálepku s číslem. Brzy poté spouští skenování programů a jeho výsledky se taktéž zapisují.

Počítač? Ani dotknout!

Vedle nich u prázdného stolu sedí, celá nesvá, zaměstnankyně firmy, snad účetní, a něco počítá na papíře. V jednu chvíli vstane, chce ještě udělat drobnou operaci na počítači, jak je zvyklá, ale není jí dovoleno se klávesnice ani dotknout. Polekaně si sedá zpátky ke stolu.

"Jakmile přijde do firmy softwarová policie, není nikomu dovoleno manipulovat s počítačem. Celá akce pak podle velikosti firmy může trvat několik hodin i celý den," říká mluvčí protipirátské organizace Business Software Alliance (BSA) Jan Hlaváč.

Policisté vyhledávají všechny počítače, které ve firmě jsou. V jakési dílně leží nefunkční přístroj. I ten musí být prozkoumán, takže hardware z něj policisté vymontují a prozkoumají na vlastním přenosném zařízení. "Pokud není možné obsah disku prozkoumat na místě, mohou policisté počítač odnést na Kriminalistický ústav a prozkoumat jej tam," vysvětluje Hlaváč.

Když je skenování softwaru u konce, pokračuje policejní razie návštěvou účetního oddělení firmy. To musí doložit doklady o nákupu všech programů a příslušného počtu licencí. "To může být pro účetní oddělení velký problém, zvlášť pokud jde o programy, které firma pořizovala už před více lety. Proto manažerům doporučujeme, aby vedli evidenci softwaru odděleně od firemního účetnictví a archivovali ji dlouhodobě," podotýká Hlaváč.

Jak dopadla razie u této konkrétní firmy, zatím není jasné. Pokud by ale policie našla na jejích počítačích nelegální software nebo pirátské kopie filmů či hudby, hrozí za to zodpovědné osobě trest odnětí svobody až do výše pěti let. Nejčastěji nesou zodpovědnost správci počítačové sítě či nejvyšší manažeři firmy. Navíc musí podnik zaplatit vysoké finanční náhrady poškozeným softwarovým firmám.

Co říká statistika

Softwarové pirátství je podle Business Software Alliance hojně rozšířené především v menších a středních podnicích, které působí v kreativních odvětvích, sektoru informačních technologií a servisních společnostech, které při svém podnikání užívají specializované profesionální softwarové produkty.

Firmy nejvíce podceňují důslednou kontrolu legality softwaru a dlouhodobou správu a evidenci softwarových operací.

Podle statistik BSA se softwarové pirátství toleruje hlavně ve firmách, kde neexistuje žádný systém kontroly legálnosti softwaru. V takových společnostech 42 procent IT pracovníků souhlasí, aby byl nelegální software instalován na počítačích kolegů z důvodu úspor.

Naproti tomu ve firmách, kde existují protipirátská opatření, souhlasí s těmito praktikami jen 16 procent dotázaných.
Nejvíce případů eviduje Business Software Alliance v Praze (56), v severních Čechách (35) a na jižní Moravě (29). Pokud jde o výši způsobené škody, drží smutný primát východní Čechy s téměř 11 milióny korun.


Případy odhalené softwarové kriminality ve firmách

Odnětí svobody na 1 rok
Okresní soud v České Lípě vynesl rozsudek nad jednatelem obchodní společnosti ze severních Čech. Zjistilo se, že na firemních počítačích byl nainstalovaný a užívaný software bez řádných licencí. Jednatel společnosti byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku s podmíněným odkladem výkonu trestu na dva roky a zároveň k peněžitému trestu ve výši 80 tisíc korun spolu s povinností nahradit škodu výrobcům softwaru ve výši přes 430 tisíc korun.

Náhrada škody až milión korun
Obžalovaný u soudu v Hradci Králové byl majitelem středně velké tiskařské společnosti. Na základě trestního oznámení podaného BSA provedla policie v této společnosti prohlídku nebytových prostor na dvanácti počítačích. Obžalovaný byl odsouzen k peněžitému trestu ve výši 50 tisíc korun. Pro případ, že by tuto částku neuhradil, hrozí mu trest odnětí svobody ve výši jednoho roku. Soud rovněž nařídil obžalovanému uhradit škodu poškozeným společnostem, a to téměř jeden milión korun.

Propadnutí majetku
Mladý podnikatel z Olomouce nevěnoval dostatečnou pozornost správě licencí k softwaru a počítačovým hrám nainstalovaným v jeho počítačové herně. Dopustil se tím porušení autorských práv k softwaru. Okresní soud na něj proto vydal trestní příkaz, kterým jej odsoudil k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku s podmíněným odkladem výkonu trestu na tři roky. Obžalovaný je současně povinen nahradit škodu v celkové výši 630 tisíc korun. Soud dále uložil trest propadnutí osmi osobních počítačů, dvou hard disků a 530 kusů CD nosičů, čímž citelně zasáhl do vybavení herny.

Mimosoudní dohoda
BSA uzavřela mimosoudní dohodu s jednatelem společnosti užívající nelegální software. Ve středně velké společnosti ze severní Moravy byl na devatenácti počítačích užíván nelegální software. Škoda způsobená výrobcům softwaru činí 627 tisíc korun. Jednatel, který byl v této souvislosti obviněn, se na BSA obrátil s prosbou o ukončení případu mimosoudní cestou. Na základě uzavřené dohody společnost mimo jiné nahradí způsobenou škodu v hodnotě několika set tisíc korun a zakoupí legální software.
Zdroj: BSA

Nelegální software v Evropě