Libye - stále ještě neodkrytá příležitost

Libye byla více než dvě desetiletí obchodním partnerem bývalého Československa, zejména v oblasti vývozu investičních celků. V zemi pracovaly stovky českých expertů z odvětví strojírenství, stavebnictví a zdravotnictví (až 480 zdravotních expertů).
Po roce 1990 se český vývoz propadl z desítek až stovek miliónů dolarů v 80. letech na pouhé dva milióny dolarů v roce 2002. Důvodem byla privatizace a restrukturalizace československých státních podniků, později zavedení sankcí Rady bezpečnosti OSN vyhlášených v roce 1992. Vývoz ČR do Libye tak klesal až do roku 2002.
Od předloňského roku je Libye po skončení embarga OSN opět zapojena do mezinárodního společenství a provádí postupnou liberalizaci převážně socialistického systému hospodářství. Podstatné je, že tato země je díky zásobám ropy a zemního plynu solventní, což je lákadlo pro hlavní evropské partnery, jako jsou Itálie, Německo a Francie.
Na tomto trhu se snaží prosadit i české firmy. Klíčovým prvkem úspěchu je ovšem jejich stálá přítomnost. Zřízení pobočky zahraniční firmy je ale nákladné, přistupují k ní jen finančně silné firmy s dlouhodobým zájmem o trh.
Navíc nalezení vhodného místního zástupce není jednoduché, neboť ti jsou zpravidla již angažováni konkurencí. Řešení se naskýtá ve vytváření exportních aliancí a zřizování jejich marketingových kanceláří.

České firmy by se měly v každém případě častěji účastnit místních veletrhů a výstav, neboť tato forma akvizice je v Libyi populární a hojně využívaná. Pro místního podnikatele je návštěva veletrhu mnohdy jedinou schůdnou cestou, jak získat kontakt přímo se zahraničním výrobcem.
K nejvýznamnějším vývozním položkám z ČR patří výrobky z nekovových nerostů (sklo), kovové výrobky (podpěry), kovozpracující stroje (vrtačky, řezačky, lisy, frézy), železo a ocel (trubky do ropných vrtů) a výrobky z pryže (pneumatiky na nákladní automobily). K zajímavým položkám patřily náhradní díly na letadla L-410, svítidla, náhradní díly na automobily, papír, máslo a mléčné tuky, dřevo. Dovoz z Libye je výhradně tvořen ropou.
Vzájemnému obchodu prospívá v posledních letech i oživování politických vztahů, o čemž svědčí řada jednání, obchodních misí a návštěv. V roce 2001 byl otevřen na velvyslanectví ČR v Tripolisu samostatný obchodně ekonomický úsek, následovaly konzultace náměstků ministrů MPO a podnikatelské mise.

Příležitosti uplatnění v Libyi jsou především v nejvýznamnějším a nejrychleji se rozvíjejícím odvětví, což je těžba ropy, zemního plynu a navazující petrochemický průmysl.
Zde jsou potenciální šance pro zkušené české firmy uplatnit se jako subdodavatelé ropných společností a hlavních kontraktorů petrochemického průmyslu, např. při rekonstrukcích rafinérií.
Těžba ropy a její vývoz tvoří 30 - 50 procent hrubého domácího produktu, 95 % exportních příjmů a 60 procent příjmů státního rozpočtu, podle Mezinárodního měnového fondu dokonce 75 procent.
Ropný sektor je přitom plně pod kontrolou státu, i když je z převážné části závislý na investicích a know-how zahraničních společností.
Počátkem roku 2002 zahájila vláda proces hospodářských reforem, který postupuje pouze zvolna. Dá se však předpokládat, že modernizace ekonomiky se nejprve projeví v ropném sektoru.
Druhým perspektivním odvětvím z hlediska velikosti alokovaných investic je stavebnictví, kde by se české firmy mohly účastnit dodávek materiálů a některých strojů a zařízení, např. výtahů pro hotely či dodávek a montáže signalizačních a zabezpečovacích zařízení.
Třetím nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím je energetika, jejíž rozvoj je předmětem samostatné studie zveřejněné na www.mzv.cz/tripoli.
Možnosti pro subdodávky zahraničních dodavatelů se naskýtají v sektoru telekomunikací, který patří k nejméně rozvinutým ze všech zemí severní Afriky.
Poměrně značné možnosti jsou v oblasti dodávek zdravotnických materiálů a techniky, kde je pro možný úspěch klíčové (a ze zákona i povinné) nalezení vhodného místního zástupce (adresy předních dovozců jsou k dispozici na velvyslanectví Tripolis).
Možnosti jsou i v dodávkách spotřebního zboží a potravin. České firmy se mohou na trhu prosadit v dodávkách kondenzovaného a sušeného mléka, sýrů, dětských výživ, nealkoholického piva a krůtího masa.
K zajímavým oborům, kde by mohly české firmy uspět, patří geologické mapování a geologický průzkum. Po zrušení embarga EU na vývoz vojenského materiálu se otevírají možnosti pro české firmy na dodávky náhradních dílů na dříve dodávanou leteckou a pozemní techniku a její generální opravy.
Zapomínat by se nemělo na rozvíjející se oblast turismu.




Další informace najdete na adrese www.mpo.cz v sekci Zahraniční obchod a podsekci Koncepce a strategie.

Čím je Libye přitažlivá

- stabilní ekonomický růst ve výši 8 % založený na rostoucí těžbě ropy a zemního plynu
- příznivá fiskální a vnější rovnováha země
- nízká míra inflace, stabilita místní měny
- zlepšující se platební schopnost státních i soukromých subjektů
- politická a bezpečnostní stabilita
- povědomí o vyspělosti českého průmyslu a kvalitě jeho výrobků
- působení absolventů českých škol v některých důležitých funkcích

Co nahrává podnikání

- nenasycený trh závislý na dovozech spotřebního zboží i výrobních vstupů
- transformující se ekonomika s dynamickým růstem soukromého sektoru
- státní podpora soukromého podnikání pomocí výhodných úvěrů na nové výroby
- rostoucí investice do těžby ropy a zemního plynu a jejich zpracování
- rostoucí investice do energetiky
- rostoucí investice do infrastruktury
- dynamicky se rozvíjející stavební sektor
- privatizace bankovního sektoru a státních podniků

Rizika podnikání

- netransparentnost místního hospodářského prostředí a trhu, nepřehledná legislativa
- důsledné používání arabštiny jako jediného oficiálního jazyka
- nízká rozšířenost znalosti cizích jazyků
- přísná legislativa zadávání státních zakázek upřednostňující finančně silné firmy (nezbytnost založení pobočky zahraniční firmy v místě již před podáním nabídky)
- složitý postup při udělování libyjských vstupních a pracovních víz
- zpřísněný vízový režim z české strany
- neznalost místních specifik a legislativy na straně českých firem
- nízká účast českých firem na místních veletrzích a výstavách
- relativně slabá finanční situace českých firem zajímajících se o libyjský trh, neochota otevírat v teritoriu pobočky bez předchozího získání kontraktu
- vzájemná konkurence českých firem
- nekomplexnost a pomalost probíhajících hospodářských reforem
- přetrvávající silný vliv státu na podnikatelské a právní prostředí
- nedostatečná právní ochrana zahraničních firem na libyjském trhu

Strategie MPO