Hynek Fajmon: Dvojí metr Bruselu je třeba odmítnout

Podle komisařova názoru by se zvýšení daní mělo odehrát v letech 2008 - 2010 a odhadované zdražení by mělo činit asi 30 haléřů na půllitr piva. Zvýšení daně László Kovács odůvodňuje snahou valorizovat reálnou hodnotu minimální sazby dle inflace a také tzv. bojem s alkoholismem.
Záměr Evropské komise je nutné odmítnout. Představa, že v celé Evropské unii musí fungovat jednotné spotřební daně a že se navíc musí stále zvyšovat, je zcela zcestná.
Spotřební daně se sjednocovat a zvyšovat nemusí a jsou pro to pádné argumenty. Jsou přece státy, které mají vhodné podnebí pro pěstování vinné révy, a tak ji prostě pěstují a víno z ní vyrobené konzumují a také vyvážejí. Jiné státy mají naopak vhodné podmínky pro výrobu piva, a tak dělají pivo. Stanovit stejné daňové podmínky pro celou Evropskou unii je proto nevýhodné. Je to skoro, jako kdyby někdo nutil lidi, aby všichni nosili boty stejné velikosti, přestože některým by byly malé a jiným zase velké.

Dejme každému volbu

Ať si jednotlivé státy spotřební daň z piva, vína i jiných tekutin stanoví samy dle své vlastní úvahy. Pro fungování Jednotného trhu Evropské unie z toho žádný problém nevznikne. Každý stát se prostě bude specializovat na to, pro co má vhodné podmínky. Zároveň si stanoví takovou míru zdanění, kterou si místní voliči ve volbách zvolí.
Již nyní je Česká republika proslulá svým skvělým a levným pivem, a tak za ním mnoho lidí jezdí. A pokud se to některému státu nelíbí, tak ať si u sebe doma své vlastní pivo zlevní snížením svých domácích spotřebních daní.
Zajímavá je skutečnost, že současně se snahou Evropské komise zdražit pivo, probíhá tzv. reforma trhu s vínem. Zde ale Evropská komise postupuje zcela jinak. Ostatně není divu.
Státy, které v masívní míře produkují víno, mají v Evropské unii mimořádně silné postavení. Produkce vína je tak na rozdíl od výroby piva zvýhodňována jak miliardovými dotacemi ze společného unijního rozpočtu, tak nulovými sazbami spotřebních daní na tuto komoditu v mnoha členských státech. Jednoduše řečeno, víno je politicky kryto Francií i dalšími zeměmi se silnou produkcí této komodity, a tak žádnou minimální sazbu spotřební daně nemá a ani se o ní nemluví.
Již dva roky si se skřípěním zubů zvykáme na to, že v Evropské unii jsou si někteří rovní a někteří rovnější jako v Orwellově Farmě zvířat. Například, že čeští zemědělci dostávají nižší dotace než zemědělci ve starých státech unie a že naši lidé se nemohou ucházet v mnoha starých státech Evropské unie o práci, zatímco jejich občané se u nás v tomto ohledu s podobnými překážkami nesetkají.

Můžeme se bránit

Na rozdílné zacházení s pivem a vínem si ale zvykat nemusíme. Máme naštěstí stále ještě k dispozici právo veta. Je čas, abychom se postavili na obranu svého piva a svého práva určovat si výši jeho zdanění.
Máme k tomu ty nejlepší předpoklady. Vyrábí se u nás nejlepší pivo na světě a také spotřeba piva na občana je u nás rekordní. Nezanedbatelný je rovněž podíl piva na českém exportu a domácí zaměstnanosti. To vše by bylo zvnějšku vnuceným zdražováním ohroženo.
Nemusíme se vůbec stydět uplatnit ve vlastním zájmu veto na tento nesmyslný nápad Evropské komise. Pomůžeme tím pěstitelům sladovnického ječmene, chmelařům, pivovarníkům i pivařům, a to je docela hodně poctivých českých občanů.

Autor je poslancem Evropského parlamentu za ODS