Na vorech pohádkovým městem - ATRAKCE V ČESKÉM KRUMLOVĚ

FOTO: VOROPLAVBA ČESKÝ KRUMLOV

Na Vltavu se po sedmdesáti letech vrátily vory, už ne jako dávné řemeslo, ale coby možnost, jak poznat historické město zcela jinak - z hladiny řeky. A koneckonců, vlastně i nasát trošku pocit, jaké to bývalo plout na voru po Vltavě. A taková plavba s nějakou tou špetkou historie a s výhledem na úžasné památky je pro děti jako dělaná.

Vor sjede i jez
V létě 2004 začal obeplouvat první vor s turisty říční meandr historického Krumlova, dnes už se plaví vory tři. Na každý se vejde dvanáct pasažérů a každý řídí urostlý vorař v patřičném odění. Vor na vás možná může působit vratce, ale plavidlo se důkladně testovalo. Umí dokonce splout i jez pod Plášťovým mostem - bez úhony. A navíc jsou všichni, kdo nastoupí na vor, pojištěni a hlavně, mají k dispozici i záchranné vesty. Takže nezbývá než se nalodit a vychutnat si kouzlo města i dávných časů.

Rychlý konec tradice
Byl to zvláštní a rychlý konec. Ještě počátkem 20. století zažívala voroplavba na Vltavě zlaté časy, jen roku 1906 se na ní a dalších českých řekách přeplavilo 5369 vorů dřeva. Ještě ve 30. letech se počítalo s udržováním propustí na jezech. Pak přišel rok 1937 a náhlý konec, tehdy se zrušila většina pražských pil. Firmy, které vydržely, si začaly dřevo ze Šumavy vozit po železnici nebo auty.
Vory se plavily po Vltavě zřejmě již za Keltů. Roku 920 se Vltava díky knížeti Václavovi stala "svobodnou silnicí na vodě". Kdo se tu plavil a vezl zboží, nemusel platit mýto a clo. To vydrželo jen do 11. století, kdy v Podskalí vznikla celní stanice Výtoň a další v Týně. Vltava byla jednou z nejdůležitějších obchodních cest. Vozilo se především dřevo (samo), ale i mnoho dalšího žádaného zboží. Normy pro voroplavbu z roku 1353 vydržely až do roku 1783. Vor se skládal z 60 svorů, svor pak z 10 drv. Vznikl dokonce vorařský cech. Z vorařství profitovali všichni, řemeslníci mohli snadno vyvážet své výrobky. Karel IV. nařídil vybavit všechny jezy propustmi o šířce 20 loktů (12 m).
Postupem doby se vory prodlužovaly, tvořila je sestava několika vorů a umět s takovým plavidlem překonat třeba obávané Svatojánské proudy u Slap vyžadovalo dokonalý kumšt. U velkých vorů měly plavecké party čtyři až osm lidí. Vorařům se říkalo po celou dobu "plavci", novější slovo prý vzniklo dokonce až v polovině 20. století uměle.

Korma na hladině
Další nabídka českokrumlovských vorařů na děti rozhodně zaměřená není. Jedná se totiž o speciální plavby s konzumací kormy přímo ze džbánku na vltavské hladině. Čehože? Kormy, historického nápoje z 15. století, který se ve městě v renesančních časech Rožmberků popíjel. Středověký nápoj jistě v podzimních dnech a večerech zahřeje, už díky složení: je to celkem řádný cloumák. Jedná se totiž o černé pivo s bylinnou medovinou v poměru zhruba 3:2. Pokud si chcete takové pití vychutnat na souši, zajděte do Krčmy Barbakán, tam ho míchají a podle vlastního tvrzení i znovuobjevili.

(zel)

* Informace
V sezóně se pluje denně, od začátku září do října pak pouze v pátek (3x denně), sobotu a neděli (4x denně). V pátek začínají pravidelné plavby ve 14 h, o víkendu ve 12 h. Další plavby se v těchto třech dnech konají podle jízdního řádu, a to sice každou sudou hodinu, poslední v 18 h. Plavby trvají 45 minut a stojí 280 Kč na osobu. Objednat si můžete večerní plavby, a to od 19.30 h (390 Kč), anebo plavbu s výkladem (60 minut, 390 Kč).
Voroplavba Český Krumlov, Rooseveltova 28, tel.: 380 712 508, 602 744 074. Veškeré další informace i možnost objednávky vlastních plaveb (v případě dostatku osob mimo stanovené časy, nejméně dva dny dopředu) najdete na webové adrese: www.malecek.cz

Krčma Barbakán
Gotická krčma v bývalém městském opevnění, naproti městskému divadlu. Otevřeno do 30. října denně 11 - 24 h, od listopadu do půlky dubna denně 15 - 24 h.
Horní 26, Český Krumlov, tel.: 380 712 679, 602 312 712.
http://krcmabarbakan.pruvodce.com