Výši výplaty stále významněji ovlivňuje vzdělání

Výši výplaty stále významněji ovlivňuje vzdělání

Nikoli věk a léta "odkroucená" u firmy, nýbrž vzdělání stále více ovlivňuje, kolik si zaměstnanec vydělá.
"Vyšší vzdělání se lidem i v Česku vyplácí," říká předseda statistického úřadu Jan Fischer. Maturita podle něj zvyšuje průměrnou mzdu ve srovnání se základním vzděláním o 56 procent, vysokoškolák pak ve srovnání s maturantem vydělá zhruba o dvě pětiny více.

Vysokoškolák, který stojí v řadě svých stejně vzdělaných kolegů přesně uprostřed, si loni podle studie přišel na 28 437 korun. Polovina na tom byla hůř než on, druhá polovina zase lépe.

Statistikové tomuto ukazateli říkají median. Často bývá mnohem výstižnější než průměr. Pracovník s maturitou si podle tohoto ukazatele v uplynulém roce přišel na zhruba 20 tisíc korun a zaměstnanec se základním vzděláním 12 796 korun.
Dosažené vzdělání nejvýrazněji ovlivňuje příjmy v nejvyšších řídících funkcích. Vysokoškolsky vzdělaný manažer si tak v roce 2005 v průměru přišel na více než 63 tisíc korun, zatímco středoškolák bez maturity vydělal necelých 23 tisíc korun.

Platové rozdíly podmíněné lepším vzděláním se budou podle studie ČSÚ dále prohlubovat. Experti argumentují hlavně tím, že ve věkové kategorii 25 - 29 let přibývá lidí s vysokoškolským vzděláním. V letech 1993 - 2005 stoupl z 11,7 procenta na loňských 15,4 procenta. "To je opravdu obrovský posun, ale za vyspělými zeměmi OECD stále dost zaostáváme," podotýká Fischer.

Jak dodal, po nejvyšším vzdělání více prahnou mladé ženy než muži. Vybírají si ale převážně společenské vědy.
Vysokoškolsky vzdělané ženy nejvíce pracují ve školství, kde tvoří kolem 45 procent zaměstnankyň. "V žádném jiném odvětví tak vysokou koncentraci vysokoškolaček nenajdeme," podotýká statistická studie.

Před dvanácti lety bylo v Česku zaměstnáno přes 400 tisíc žen se základním vzděláním. Loni jich bylo o tři pětiny méně. Bezmála 60 procent žen má maturitu či vyšší vzdělání, žen se základní školou je jenom osm procent. Ale tento podíl je ve srovnání s muži stále dvojnásobný.

I to je jeden z důvodů, proč jsou ženy mnohem více než muži postiženy nezaměstnaností. V letech 1993 - 2005 byla přibližně o polovinu vyšší než nezaměstnanost mužů. Loni činila 9,8 procenta, kdežto u mužů 6,5 procenta.

Největší rozdíly mezi mužskou a ženskou nezaměstnaností existují ve Středočeském kraji (3,9, resp. 7,4 procenta), nejmenší v kraji Karlovarském (8,9 a 10 procent. Studie rovněž potvrdila, že ženy v průměru vydělávají asi tři čtvrtiny toho co muži. Loni v průměru pobíraly 18 221 korun.